06302003-Parlamentní listy-Předvolební program-hesla a skutečnost

Předvolební program - hesla a skutečnost

Parlamentní listy | 30.6.2003 | rubrika: Regiony | strana: 8 | autor: Děkuji za rozhovor PhDr. Eva FIŠEROVÁ

Primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém

* Zavázal jste se zlepšit průjezdnost Prahou.

To je dlouholetý problém a jeho kořeny nemá smysl rozebírat. Učinil jsem maximum pro to, aby kroky i v této oblasti byly co nejrychlejší. I přes katastrofální povodně a extrémní náklady na jejich likvidaci má být jihozápadní část vnitřního Městského silničního okruhu s tunely Mrázovka uvedena do provozu do konce příštího roku. Co nejdříve chceme zahájit stavbu severozápadní části okruhu, kde náklady odhadujeme na 20 miliard. Už máme návrhy financování a rozhodnutí musí padnout velmi rychle. Možná i za cenu vybírání mýtného nebo jiné zátěže pro řidiče.

* Pomáhá stát?

S výstavbou vnějšího Pražského silničního okruhu, který financuje a staví stát, spokojeni nejsme, ale dost těžko vývoj ovlivňujeme. Podle nás je celkově podíl státu na řešení problémů Prahy nedostatečný. Hlavní město plní řadu úkolů přesahující rámec potřeb samotného města a jeho obyvatel. Ve většině evropských zemí se na nich stát výrazně podílí. U nás jsou státní dotace minimální a o každou musíme účelově žádat, nebo spíše prosit. Jen za cenu úvěrů udržujeme plánované tempo klíčových dopravních investic. Řešení je především ve změnách zákonů určujících finanční toky daní a státního rozpočtu, a proto bychom velmi ocenili pomoc parlamentu. Jde i o historický problém, protože při parlamentním rozdělování peněz je Praze jaksi ze zvyku přisouzena role "bohatého města, které si pomůže samo".

* Nakolik se změnila dopravní situace v Praze?

Postavili jsme silniční úseky za miliardy, což pomáhá zvládnout extrémní dopravní nápor, ale situaci řidičů ani chodců to příliš nelepší. Spíše se nezhoršuje úměrně k rostoucí dopravní zátěži. Faktické zlepšení se projeví až s dokončením městského a vnějšího silničního okruhu tak, aby vytvořily použitelné objízdné trasy. Poté můžeme sáhnout k dalšímu omezování dopravy projíždějící Prahou a dalším administrativním krokům. Podle nejoptimističtějších scénářů očekáváme zlepšení za pět až šest let, kdy by mohly být klíčové stavby dokončeny. Nalezení finančních zdrojů pro dokončení Městského okruhu považuji za svou absolutní prioritu, ale současně věřím, že najdu spojence i mezi poslanci a senátory.

* Vaše priority v postupu řešení MHD?

Jsou dané především plánem investic. Trasa metra C IV. do Ládví se má zprovoznit koncem roku a na ni naváže prodloužení do Letňan, v plánu je nová trasa D. Také se letos počítá se zprovozněním tramvajové trasy na Barrandov. Obrovské investice zvládáme pouze s pomocí úvěru Evropské investiční banky. Také jsme museli finančně pokrýt nákladnou obnovu metra poničeného povodní, kde škody dosáhly téměř sedm miliard korun, oprava komunikací... MHD dnes funguje minimálně na stejné úrovni jako před povodněmi a nezpomalily se ani dopravní investice. Osobně to považuji za obrovský úspěch. Ke kvalitě hromadné dopravy budou mít lidé vždy výhrady. Přes všechny oprávněné kritiky bychom si ale měli uvědomit, že v porovnání s ostatními metropolemi má Praha velký rozsah hromadné dopravy - na přepravě lidí ve městě se podílí 65 procenty. Také letos modernizujeme vozový park - kupujeme např. 20 vysokopodlažních kloubových autobusů a stejný počet nízkopodlažních, 30 autobusů standardních a 30 nízkopodlažních a k tomu tři minibusy, rekonstruujeme čtyřicet tramvají. V metru jsme do provozu uvedli 23 nových souprav, sedm modernizovaných, dalších šest nových máme připravených a 14 starších se modernizuje. Praha také provozuje systém integrované dopravy, kdy MHD se zapojením železnice zasahuje hluboko do území Středočeského kraje. Na zajištění dopravní obslužnosti přitom dostáváme od státu jen směšně symbolickou částku.

* Praha bezpečnější - co mohou Pražané i návštěvníci Prahy očekávat v tomto směru - realita všedního dne je velmi nepříznivá.

Bezpečnost je další z témat, na která se intenzivně zaměřujeme. Letos celkově zvýšíme počet strážníků a více se jich objeví přímo na ulicích. Investice do jejich technického vybavení dále pokračují. I když to veřejnost příliš nevnímá, investujeme hodně také do hasičského záchranného sboru - sice už nepatří Praze, ale stát na něj peníze nemá. Spolupráce s Policií ČR se postupně zlepšuje, ale je problémem, že nadále nemá v Praze plné stavy. Pomáháme jí při hledání mladých policistů poskytováním obecních bytů, ale hlavní řešení je v rukou ministerstva vnitra. Také v legislativě se snažíme maximálně využívat zákonodárné iniciativy kraje. Chci věřit v podporu parlamentu, protože jde vesměs o záležitosti vynucené denní praxí. Bezpečnost v neposlední řadě z velké části závisí i na ochotě lidí spolupracovat s bezpečnostními složkami.A to vše na tom, nakolik mají policisté, strážníci i občané pocit, že zákony slouží jim. Respektování požadavků ze života obcí vtělených do legislativních iniciativ krajů proto osobně považuji za něco, co má jít napříč politickým spektrem a mělo by mít v parlamentu zelenou.

* Obnova po povodních - proč magistrát neměří stejným metrem všem městským částem postiženým vodou? Mám na mysli Lahovice a protipovodňová opatření.

K poslednímu březnu jsme zprovoznili všechny trasy metra, z největší části jsou obnoveny všechny postižené komunikace. Máme za sebou velký jarní generální úklid vltavských nábřeží, takže jsou opět relativně čistá. Předpokládám, že do konce roku budou, až na výjimky, všechny povodňové škody odstraněny. To je jedna část problému. Situace v jednotlivých postižených městských částech je ale rozdílná. Spolupracujeme s jejich radnicemi a bojujeme se státem o včasnost slíbených dotací pro veřejný i soukromý sektor. Velmi citlivým bodem jsou Lahovice a Lahovičky, kde jsme obyvatelům nabídli, že pokud budou mít zájem, jejich domy odkoupíme, protože toto území před velkou povodní ochránit neumíme. Ochrana 226 rodinných domků, která by se mohla minout účinkem, by tady přišla na stovky miliónů korun a daleko převyšuje cenu ohrožených nemovitostí. V podobných pražských lokalitách se proto budou lidé muset naučit s řekou nadále žít - tak jako generace před nimi, které si bydlení s tímto rizikem zvolily. Je to výhradně na nich, do ničeho je netlačíme a nabízíme pomoc, pokud se rozhodnou jinak. Praze 8 jsme poskytli stamiliónové zálohy z městského rozpočtu do doby, než přijde státní pomoc, aby mohla pokračovat v obnově domů. Naprostá většina Prahy bude zhruba do dvou let před velkou vodou chráněna, což nás bude stát přes 1,4 miliardy korun.

* V čem spočívá konkrétní slíbená podpora výstavby bytů pro rodiny?

Stavěli jsme komunální byty tempem zhruba 600 až 700 bytů ročně, pro letošek je v plánu 1800 bytů (podle náměstka Bürgermeistera 821 pozn. red.). Bylo by ale naivní říkat, že to mění celkovou situaci ve prospěch nebydlících. Zásadní změnu vidím až v celkovém narovnání trhu s byty, čímž se dostávám mj. k otázkám deregulace nájemného. Klíč k rozhodující změně tak není v rukou Prahy ani kterékoli jiné obce. My můžeme připravit potřebné pozemky, zainvestovat je pro bytovou výstavbu a ve spolupráci s privátním sektorem a s využitím státních dotací z fondu bydlení a dalších nástrojů se snažit, aby byty vznikly. Toto vše děláme, ale recept, jak všem lidem zajistit bydlení, není v Praze, ale v kombinaci nástrojů, které má v rukou stát, obce i soukromý sektor. Jako obec se pohybujeme v rámci vytyčeném v oblasti územního a stavebního řízení nepružnou legislativou. Přesto bydlení je a zůstane individuální odpovědností každého občana. Je třeba je vnímat jako investici do budoucnosti a přizpůsobit jí rodinné hodnoty.

* Poukazoval jste na přebujelou administrativu - snižuje se u vás a zkvalitňuje současně? Přesvědčila jsem se, že není neobvyklé získat jedinou informaci prostřednictvím až pěti i více úředníků...

Hned druhý týden po mém nástupu začalo na magistrátu malé personální zemětřesení a dnes máme nové ředitele většiny odborů. Slibuji si od nich jednoduchou administrativu, zjednodušené úřední postupy a zrychlený proces rozhodování všude, kde je to možné. Pokud na nás stát převedl celé agendy řidičských průkazů, šlo o desítky lidí, které jsme převzali od policie nebo museli přijmout. Stát na nás převádí spoustu dalších agend a kompetencí a tuto práci musí někdo vykonávat. Hlavní problém podle mne ale, bohužel, není uvnitř úřadu. Za poslední roky, z důvodu přenosu kompetencí ze státu na kraj, ale také s ohledem na vznik a přijetí nových zákonů, se magistrát pochopitelně rozrostl. Veřejná správa je zatížená přemírou rozhodování a obrovským množstvím razítek. Pro každou hloupost potřebujete nějaké potvrzení a téměř každý nový zákon, který se pokouší v přílišném detailu regulovat život lidí, vytváří další razítka i úředníky. Veřejný občanský prostor je sešněrován spoustou předpisů, což je třeba maximálně zjednodušit. Potom můžeme veřejnou správu zeštíhlit, jinak je to do určité míry hra a pohyb v začarovaném kruhu. Magistrát má zhruba 2100 zaměstnanců a ve vztahu k tomu, jaké výkony a agendy přibyly díky státu, se jejich počet určitě nezvyšuje, naopak klesá. O cílovém stavu i o kvalitě služeb mám stále značně jinou představu a chci, aby na konci mého funkčního období číslo počtu zaměstnanců magistrátu začínalo jedničkou. To ovšem vyžaduje zjednodušení dnešní právní džungle.

* Zdravé finance - daří se vám nezvyšovat zadluženost města a současně naplňovat priority?

Zadlužení Prahy je zhruba 31 miliard korun. Nejde ještě o maximální mez, kam nám povoluje jít pravidlo o patnáctiprocentním možném zadlužení obcí, ale blížíme se limitovanému rámci pro další využití dluhové služby. Tyto peníze jdou na krytí nezbytných investic především v dopravě, a pokud si nyní nepůjčíme, budeme stavět později a dráž, stavby už nikdy levnější nebudou. Využíváme dobrého ratingu Prahy a půjčky, které jsme si vzali, umíme splatit. Na financování velkých projektů si nicméně Praha bude muset hledat reálné partnery i v sektoru soukromém, což je aktuální téma například pro stavbu severozápadní části Městského okruhu. Hledáme proto současně i model, jak tyto investice splatit. Pravděpodobně přijdeme s řadou legislativních návrhů, protože bez změny řady zákonů řešení nenajdeme. Pokud ovšem nedojde k celkové změně systému financování krajů a obcí, nebudou nám ani tato řešení stačit.

* Ani s využitím financí z evropských fondů?

Ani s využitím fondů EU, na které dosáhneme. Vytvořili jsme nový odbor Fondů EU s jediným úkolem - hledat zdroje peněz a cesty, jak se k nim ve složité houšti bruselské byrokracie dostat. Současně je ale zřejmé, že Praha v prvních letech po vstupu ČR do EU více odvede než dostane... Proto se s primátory a starosty dalších evropských metropolí snažíme o změnu pohledu na hnací síly národních ekonomik, kterými jsou "bohatá" města. Opět budeme hledat podporu u zákonodárců i u vlád. Existují samozřejmě i další možnosti - příspěvky na projekty v programu na podporu malých a středních podniků, regeneraci transformovaných průmyslových zón, např. oblast Vysočan, předložili jsme Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu NUTS 2 hl. m. Prahy na období 2004 - 2006, který zahrnuje mj. podporu cestovního ruchu a doplňkových služeb v oblasti malého a středního podnikání a dokument pro Cíl 3, zaměřený na rozvoj lidských zdrojů. Účastníme se již projektů ISPA - programu zaměřeného na životní prostředí a dopravu (hradí např. značnou část nákladů na revizi stokového systému po povodni.) Rádi bychom využili evropských fondů i při nevyhnutelné rekonstrukci ústřední čistírny odpadních vod.

* Jaký vliv má na zdravé finance daňový systém?

Praha je ekonomickým motorem republiky a vytváří zhruba čtvrtinu HDP. Zpět se zastaralými přerozdělovacími mechanismy dostane jen slabá třetina. Musí dojít k novele zákona o rozpočtovém určení daní. Současné znění města a obce nemotivuje k aktivitě a podpoře podnikatelské činnosti. V daném systému by bylo naprosto nejvýhodnější neinvestovat vůbec nic, zatímco naopak tlačíme na rozvoj města i za cenu jeho zadlužení a řešíme tím problémy nejen Pražanů. Ale už se dostáváme k hranici, kdy ani tento postup nebude možný. Proto vzniká i ze strany ostatních krajů tvrdý tlak na změnu pravidel o rozdělení daní. Bez nadsázky bych řekl, že toto je hlavní téma dne pro krajské samosprávy. A očekáváme, že takovým bude i pro vládu a parlament.

* Je veřejná správa skutečně moderní?

Usilujeme o otevřenost úřadu, jednoduchost administrativy i transparentnost. Připomněl bych zřízení protikorupční komise, realizaci auditů veřejných zakázek, přijetí pravidel pro jednání komisí pro otevírání obálek a pro hodnocení nabídek ve výběrových řízeních pro veřejné zakázky atd. Zatím veřejná správa moderní není a změna musí přijít jak v systému, tak v lidech, kteří ji vykonávají. Moderní úřad má být především servis pro co nejrychlejší a nejjednodušší vyřízení záležitostí. A toho, co potřebujete, má být jen nutné minimum. Poslední vývoj jde podle mne, bohužel, opačným směrem, legislativa je stále složitější a zasahuje čím dál více do věcí, které si život dokáže regulovat sám. Její složitý a nesrozumitelný systém je prostředím pro růst byrokracie, pro potenciální korupci a pro neochotu lidí zákony respektovat.

* Jak se dotýká reforma veřejné správy hlavního města?

Nesplnila slibovaná očekávání. Její výkon se většinou nepřiblížil občanům, jednání na úřadech se nezjednodušila, počet úředníků a agend se nesnížil. Finanční náklady na reformu jsou vysoké, přenos některých kompetencí není finančně zajištěn a veřejná správa musí být dotována z vlastních rozpočtů obcí. Zkrátka, státní správa se snaží ušetřit na úkor měst a obcí.
11. listopadu 2003
11. listopadu 2003