12192003-Metro-Co si o Vánocích nadělím

Metro | 19.12.2003 | rubrika: Notes | strana: 6 | autor: Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy

sloupek

Asi jako řada z vás, i já si užiji nejvíce radosti z dávání dárků. Dávat je určitě silnější než dostávat, milovat důležitější, než lásku přijímat. Sejdeli se obojí, nastává čas života, který bych nám všem přál. Primátorské vánoční obdarovávání má ještě jednu výhodu. Setkávám se při něm s lidmi, kteří věnují svou práci a často kus osobního života těm potřebnějším, nemocným, opuštěným a často i bezmocným. Na Mikuláše jsem navštívil Klokánek, krásný a potřebný projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nahradit ústavní výchovu dočasnou rodinnou péčí na dobu, než se dítě může po vyřešení situace vrátit domů nebo než je pro něj nalezena trvalá náhradní rodina. Dosavadní praxe je u nás taková, že ročně víc než čtyři tisíce dětí končí v kojeneckých ústavech. Často dochází k přerušení sourozeneckých vazeb, protože děti do tří let jsou umísťovány jinam než jejich starší sourozenci. Přitom právě tam, kde selhávají rodiče, bývají sourozenecké vazby velmi silné. V Klokánku jsou pospolu, v jednom bytě s tetou (dočasnou náhradní "mámou") dvacet čtyři hodin denně.

Dnes odpoledne se chystám na zvláštní "plavbu". V kotvišti Na Františku nás spolu s Naďou Konvalinkovou, patronkou nadace Rozum a cit, budou čekat další děti. Některé nevidí, jiné neslyší, jiné život projedou na vozíku a některé jen nikoho nemají. Byli jsme pozváni na plavbu s těmi, kteří se sobě nenarodili, ale kteří se našli. Dnes je podstatné, že k sobě patří. Říká se jim pěstouni. Sjedou se na tenhle parník z celé republiky. Těším se, až jejich velkým rodinám předám dárky, ale především vyslovím upřímné uznání jejich životní volbě.

Některé děti mají jinou smůlu. Stráví Štědrý večer v nemocnici. I za některými z nich se chystám. Kruh by však nebyl uzavřen, kdybychom alespoň symbolicky nepohlédli na druhý břeh dětství, kterým je stáří. Často po celoživotní práci odkázané na péči druhých. A tak svou návštěvou Domova Sue Ryder vyslovuji i přání, abychom na věčný kruh života nezapomínali. Jedná se o domov, který poskytuje individuální komplexní dvacetičtyřhodinovou zdravotně-sociální péči seniorům v rodinném prostředí. Není uzavřenou institucí, ale veřejným komunitním centrem, které denně navštíví až 200 Pražanů. Fond Rozum a cit má ve svém záhlaví "Rozum nás přivede k úspěchu, cit k člověku." Kéž se nám obojího dostává v dostatečné míře po celý rok.