400. výročí Pražské defenestrace

Pražská defenestrace 23. května 1618, která bývá označovaná jako třetí (případně druhá, nepočítáme-li defenestraci z roku 1483) byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu. Tato událost odstartovala české stavovské povstání a tzv. Třicetiletou válku, první celoevropský konflikt v moderních dějinách. Při Pražské defenestraci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Místodržící s písařem však o život nepřišli. Následná Třicetiletá válka byla prvním celoevropským (v dobovém měřítku „globálním“) konfliktem s rozměrem náboženským, v němž neméně důležitým faktorem byl boj evropských zemí o politickou nadvládu. Vestfálský mír, kterým válka v roce 1648 skončila, významně ovlivnil politickou, resp. nábožensko-politickou mapu Evropy a zásadně určil její vývoj v následujících staletích. Události Pražské defenestrace vedly k popravě 27 vůdčích osobností stavovského povstání na Staroměstském náměstí, která se odehrála 21. června 1621 a každoročně je v tento den vzpomínána pietním aktem na témže místě.

„Letošní rok je ve znamení několika zásadních událostí, které si připomínáme. Největší prioritu a sledovanost mají pochopitelně oslavy 100 let od založení samostatného Československa a připomenutí 25 let od vzniku samostatné České republiky. Na koordinaci aktivit v rámci těchto jubileí hlavní město Praha participuje. My zde však máme i další významné kulaté výročí. 400 let od Pražské defenestrace. Byla to mimořádná historická událost, která měla celoevropský, resp. celosvětový dopad. Stála na počátku prvního velkého konfliktu v moderních dějinách - Třicetileté války. Konfliktu, který významně ovlivnil nejen tehdejší Evropu, ale i její následující vývoj, který v podstatě vyvrcholil na počátku 20. století,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf.

„Pro český stát a národ přinesl konflikt po porážce odbojných stavů na Bílé hoře (8. listopadu 1620) tragické následky v podobě válečných běd, perzekuce skutečných i domnělých provinilců a především v podobě trvalé hluboké proměny politických i náboženských poměrů. Stejně osudové dopady měl konflikt třicetileté války na velkou část evropského kontinentu na sever od Alp. Je významné si připomenout, že vše začalo v květnu 1618 právě v Praze. A možná také to, že i poslední výstřely třicetileté války padly 1. listopadu 1648 v Praze, obležené tehdy švédskou armádou,“ připomněl docent Ledvinka z Archivu hlavního města Prahy.

„Napadlo mě, že je zde velká historická událost, ve které Praha sehrála nezanedbatelnou roli, a která stojí trochu v pozadí milníků z minulého století, vzniku samostatného Československa a České republiky. Zorganizovat širokou diskuzi nejen za účasti odborníků mi tedy připadá jako příležitost jednak k ohlédnutí se za Pražskou defenestrací a Třicetiletou válkou, nicméně zároveň probudit diskusi, jaký dopad na dějiny 20. století a naši přítomnost 21. století ve skutečnosti má,“ dodal radní Wolf.