Záznam tiskové konference 9.9.2003 – 16.00

 

 

Ivana Gorgolová, ředitelka OPR

„Dobrý den, dámy a pánové, já vás tady vítám po 31. zasedání rady a poprosila bych pana náměstka Paroubka, aby vám řekl o programu rady.“

 

Jiří Paroubek, náměstek primátora hl. m. Prahy

„Já bych chtěl říci, že program rady byl krátký, ale zato byl se zajímavými materiály. Myslím, že oprávněně očekáváte velmi zajímavý materiál, jehož zpracovávání se táhne dějinami porevolučního zastupitelstva jako červená nit, je to záležitost týkající se zákona o regulaci prostituce. Byly předloženy zásady tohoto zákona, o tom bude hovořit kolega náměstek Blažek, dále já budu hovořit k problematice úvěrové smlouvy mezi městem a Evropskou investiční bankou a pan kolega radní Šteiner bude hovořit k problematice rozšíření současných zón zákazu vjezdu nákladní automobilové dopravy nad 6 tun celkové hmotnosti pro určitá území v Praze 4

a v Praze 5. Myslím si, že se jedná o tři velmi závažné materiály, tím nechci samozřejmě říct, že další materiály, které byly víceméně majetkové povahy, jsou nezajímavé, ale pokud jde o tyto materiály, myslím si, že hrají prim. Takže abych začal tou problematikou úvěru od Evropské investiční banky, chtěl bych říci, že zastupitelstvu ve čtvrtek předložím jménem rady návrh na přijetí úvěru na financování výstavby trasy metra z Ládví do Letňan - nebo chcete-li čísla a písmena, IV C2 metra - v celkové výši 75 mil. EURO, tzn., když to přepočteme, je to něco kolem

2,3 mld. korun. Rada vzala na vědomí další záměr - jít v zadlužení, pokud jde

o výstavbu této trasy metra, až do částky 300 mil. EURO, s tím, že se předpokládá

u čerpání tohoto úvěru, že ¼ z celkových nákladů projektu vynaloží hlavní město Praha, to už ať formou získání dotací ze státního rozpočtu, anebo z vlastních prostředků. Pokud jde o parametry tohoto úvěru, jehož návrh na přijetí předložím zastupitelstvu, tak jsou pro město mimořádně výhodné, splatnost na 25 let, 6 let odklad splácení jistiny, pokud jde o cenu, ta se pohybuje zhruba kolem priboru, pokud budeme čerpat v českých korunách. Myslím, že s ohledem na kurzovní riziko budeme čerpat v českých korunách po celou dobu života tohoto úvěru nebo toho úvěrového rámce. Pokud jde o tu cenu, tak ta se pohybuje 13 bázických bodů nad referenční sazbu Evropské investiční banky, pro zajímavost, pokud jde o cenu úvěru nebo úrokovou míru toho předchozího úvěru, který byl věnován na obnovu, tak ta se pohybovala 19 bázických bodů a předchozí úvěry se pohybovaly kolem 25. Takže tento úvěr je řekl bych nejlevnější a nejlevnější také proto, že bude poskytnut bez klasické garance, čímž město ušetří další 65 – 70 mil. korun za 7 let, na předchozí úvěry, které jsme od Evropské investiční banky získávali, byla garance požadována. Takže je to jedna z nejvýznamnějších investičních priorit, které v Praze jsou,

a v krátké době může nastat v zásadě výběrové řízení a během několika týdnů

a v prvních měsících příštího roku může nastat čerpání tohoto úvěru. Řeknu otevřeně, že jsou to ty nejlevnější peníze, které na trhu bankovním nebo na kapitálovém můžeme v současné době získat.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu náměstkovi, zeptám se, jestli máte nějaké dotazy k tomu tématu? Nevidím žádné, tak já poprosím pana náměstka Blažka o další informaci.“

 

Rudolf Blažek, náměstek primátora hl. m. Prahy

„Dobrý den, já mám takové téma, které už tady avizoval kolega Paroubek, a to jsou zásady řešení problematiky prostituce, které dnes městská rada projednala. S těmito zásadami vyslovila souhlas a uložila mi do 14.10. předložit návrh, který samozřejmě bude předtím předkladem konzultován  jednak s odbornou veřejností

a taktéž budu - a to není úkol z rady, ale je to logické - toto konzultovat s představiteli ostatních krajů, především těch krajů směrem na sever a západ naší země. Tzn. Ústeckým, Plzeňským krajem a Jihočeským krajem, které mají taktéž důvod, proč tento problém chtějí řešit, také to několikrát to avizovaly. Já bych v zásadě řekl pouze tolik, já jsem si připravil jednak fascikl tlustý, který jaksi souvisí s tím usnesením a důvodovou zprávu s těmi 14 zásadami, které jak my si myslíme, by bylo možné řešit - nikoli pochopitelně vyřešit, protože to se skutečně nepodařilo nikomu a na to ambice nemáme - problematiku prostituce. Ačkoli je zřejmé, že  prostituce je velmi diskutabilní činnost, tak se domníváme, že ten přístup, který v současné době v České republice je aplikován - a to je ten systém aboliční - není správný, není správné tvářit se, že prostituce není a pouze řešit, anebo nějakým způsobem regulovat trestné činy, které souvisí s vykořistěním či využíváním prostituce jako trestný čin kuplířství. Ale že by bylo vhodné v zásadě postupovat tím tzv. reglementačním přístupem, tzn. stanovit pravidla pro provozování této činnosti. Já bych rozdělil ty cíle zhruba do čtyř oblastí. Určitě cíl první je diskriminace prostituce, její legalizace a oddělení od kriminality, což souvisí s tou diskriminací, protože je skutečně velmi žádoucí, aby se tato činnost oddělila právě od té kriminality, od kriminálního prostředí a domníváme se, že jasně stanovená pravidla hry k tomu mohou významně napomoct. Dalším cílem je určitě zajištění veřejného pořádku a to, co má být jedním z hlavních cílů tohoto zákona je, když ne vymezení nebo likvidace pouliční prostituce, tak významné omezení pouliční prostituce, protože je zcela evidentní, že v současné době je policie svým způsobem bezmocná, protože není v podstatě na prostituci nahlíženo na něco, co existuje, náš právní řád ji nezná, čili tím pádem je logické, že ani pouliční prostituce nemůže být řešena systémovým způsobem. Bezesporu je důležitý třetí cíl, který bych obecně formuloval, a to je předcházení řekněme zdravotních rizik jak pro ty osoby zabývající se touto činností,  tak pro ty osoby, které akceptují tuto činnost, pro mě těžko říct slovo zákazník, i když je to v tom předkladu uvedeno, tedy pro  ty zákazníky, uživatele. Cílem podružným, nikoliv nepodstatným, je zdanění osob, které se touto činností zabývají a podnikatelů, kteří budou provozovat zařízení určená k provozování prostituce. U toho bych se zastavil, to je skutečně velmi diskutabilní a lze vést spory, jestli je to morální či etické, zda toto zdaňovat či zpoplatňovat. Na druhou stranu, já se osobně domnívám, že morálním a etickým problémem může být zdanění alkoholu, cigaret, střelných zbraní ze strany státu, potažmo veřejné správy a jaksi je to dneska, řekl bych úzus a nechci to dávat do nějaké rovnice, ale jestliže se  bavíme o nějakých morálních hlediscích, tak si myslím, že prodej zbraní či prodej alkoholu či cigaret má taktéž velmi diskutabilní aspekty z hlediska dopadu na občany. Takže to jsou takové čtyři základní cíle s tím, že jednotlivé zásady jsou zde uvedeny, já si myslím, že bych mluvil tak dvě a půl hodiny, kdybych vám měl vysvětlovat všechny zásady, ale ty cíle, které jsem řekl, tak jsou v podstatě dány. Je to v podstatě shrnuto 14 zásad, které pochopitelně předložím s tím, že si jsme vědomi, že je tam řada velkých úskalí, je to jednoznačný problém v případě novely trestního zákona, definice trestného činu kuplířství či největší problém, který v tuto chvíli vnímám, tak to je zajištění souladu právě tohoto zákona s mezinárodními úmluvami. My jsme v dobách 50. let přistoupili k mezinárodní úmluvě, na kterou řada evropských států vůbec nepřistoupila, ať to bylo Rakousko, Holandsko nebo Anglie, Rusko, Bulharsko, Rumunsko. Já to nechci rozvádět, je to velmi diskutabilní záležitost, podstatné je, že se rada přihlásila k těmto zásadám řešení a v podstatě rozhodla o tom, že se připraví tento návrh zákona, který pochopitelně bude mít těžký život prosazování. Tím bych ukončil, je jednoznačné, že současně podle těchto zásad připravený zákon musí být konzultován s veřejností, myslím tím jak policii, tak instituce, které se tím zabývají z hlediska prevence a pochopitelně s ostatními kraji, neboť toto je jednoznačně v zájmu samospráv a myslím si, že tady odsud je možné získat maximální podporu. Tu podporu, která je potřeba k prosazení takovéhoto zákona.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu náměstkovi, máte nějaké dotazy tady k tomu tématu? Také žádné nejsou, tak poprosím pana radního Šteinera o další informace.“

 

Radovan Šteiner, radní hl. m. Prahy

„Já bych nejdřív chtěl omluvit svou zdravotní indispozici, přesto věřím, že se mi podaří odprezentovat ten tisk tak úspěšně jako v radě, která jednomyslně s jeho přijetím dnes souhlasila. Jedná se o návrh na rozšíření stávajících zón zákazu vjezdu nákladní automobilové dopravy nad 6 tun celkové hmotnosti. Někteří z vás si možná vzpomenou, že přesně před třemi měsíci jsme jakési úvodní entrée či úvodní výkop toho návrhu zde prezentovali na tiskové konferenci, poté jsem já a ředitel odboru dopravy dostali úkol seznámit s tímto návrhem příslušné městské části

a podnikatelskou a řekněme i občanskou veřejnost, zejména v těch dotčených oblastech, a do třech měsíců se vrátit s předkladem tohoto návrhu do rady a předložit ho k závěrečnému posouzení a odsouhlasení. Takže mohu dnes s potěšením oznámit, že rada konstatovala, že jak městská část Praha 4, tak městská část Praha 5 souhlasí s naším návrhem bez výhrad, bez připomínek, tudíž bude možné ještě v tomto roce na území městské části Praha 4 výrazně rozšířit stávající zónu zákazu vjezdu nákladní automobilové dopravy až k Jižní spojce, čili zhruba na hranici vyměřenou nebo vytyčenou řekou Vltavou, Jižní spojkou od Barrandovského mostu ke Kačerovu a Severojižní magistrálou v tom příslušném úseku. Na území městské části Praha 5 se bude jednat o území mezi budoucím zprovozněným tunelem Mrázovka, Malou Stranou, na severní straně opět řekou Vltavou a na jižní straně zhruba oblastí Zlíchova a Radlické ulice. Tam zprovoznění této zóny plánujeme až v příštím roce v druhém pololetí v souvislosti právě se zprovozněním tunelu Mrázovka. Na závěr bych asi řekl k tomu tolik, že z hlediska občanské veřejnosti jsme se setkali s velkým pochopením, dovolím si říci s podporou a nadšením, z hlediska podnikatelské veřejnosti v první fázi nastalo takové období řekněme zděšení, kdy někteří podnikatelé, konkrétně můžu jmenovat Pivovar Staropramen či Pražské pivovary na Smíchově, úplně nepochopili, že se nejedná o úplný zákaz vjezdu těžkých automobilů do této lokality, pouze o omezení automobilové dopravy, která nemá začátek ani cíl v této oblasti. Čili kamiony, které prokazatelně musí přepravovat těžké náklady v této oblasti, tak jak tomu je např. u pivovaru Staropramen, samozřejmě získají příslušné výjimky na omezený počet nákladních automobilů, které budou řekněme přísně kontrolovány, ale neznemožní to samozřejmě provoz nákladních automobilů v této oblasti. Pouze se jedná

o eliminaci té dopravy, která nemá zdůvodnění v této oblasti. Takže tato nedorozumění se nám daří postupným jednáním a postupnými osvětovými kroky eliminovat a věřím, že v termínu říjen 2003 pro oblast Prahy 4 a červen 2004 pro  oblast Prahy 5 se nám podaří dopravní režim zavést, rozšířit tu zónu zákazu vjezdu

a tím i zlepšit životní prostředí pro občany, žijící v těch městských částech, kterých se toto omezení bude týkat.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu radnímu, zeptám se, tady k tomuto tématu máte nějaké dotazy? Nejsou dneska vůbec žádné, tak pokud nejsou žádné další informace nebo žádné další dotazy, já vám děkuji, že jste přišli a přeji hezký zbytek dne.“