Z povodně bublá skandál!

Večerník Praha - 20.1.2003
Podtitulek: Meteorologové varovali včas, proč politici váhali? / Hrálo se o ztráty na zisku?
Autor: MARTINA KLAPALOVÁ
Ničivá povodeň, která vloni v srpnu zaskočila Prahu, nemusela možná dopadnout tak katastrofálně, kdyby každý dělal, co měl. Teprve nyní vychází najevo, že meteorologové varovali už tři dny předem. Jejich informace se ale nedostaly tam, kam měly, a navíc je někdo mylně vyhodnotil. Zdá se, že ani představitelé vlády a vedení hlavního města do poslední chvíle netušili, jak dalece je situace vážná.
Praha - Katastrofa loňské letní povodně údajně nemusela být takového rozsahu. Stačilo včas a správně reagovat na varování meteorologů. Vyplývá to z výpovědí odborníků a zjištění redakce. Radnice nyní zvažuje, že zveřejní většinu dokumentů o zápasu s letní hrůzou, jež držela v tajnosti. Tři dny před tím, než 14. srpna loňského roku pětisetletá voda v Praze kulminovala, vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu s upozorněním na druhou vlnu srážek velkého rozsahu. Byla to poslední z řady výstrah, natolik závažná, že by všechny odpovědné měla zvednout z křesel. Ale kupodivu nic se nedělo. Meteorologové, kteří zabezpečují výstražnou a varovnou službu, se snažili dál. V té době poslali deset mimořádných zpráv Ústřednímu krizovému štábu ČR a čtrnáct výstrah upozorňujících na nebezpečné meteorologické a hydrologické jevy. Vyplývá to z předběžné analýzy povodní, kterou ústav nyní zpracoval a zveřejnil na internetu. Ve stejnou dobu, kdy hydrometeorologové bili na poplach, tehdejší primátor Igor Němec uklidňoval Pražany. "Mé pocity jsou báječné," řekl před televizními kamerami. O několik hodin později nařizoval evakuaci ohrožených pražských čtvrtí.
MARTINA KLAPALOVÁ
Pokračování na str. 2
Později na to vzpomínal: "Pan ministr Gross mě neustále přesvědčoval, ať nenechám Karlín evakuovat. Nakonec jsem se rozhodl jinak, ale zůstal jsem v tom rozhodování sám." Co se vlastně při povodních stalo, že meteorology nikdo nebral vážně?
Lidé, kteří mají přístup k zápisům z průběhu povodní, nevycházejí z údivu. "Zdá se, že všichni, od ministra Grosse až po primátora, vycházeli ze špatných informací," řekl zdroj, který je se spisy dobře obeznámen." Pražský krizový štáb z naprosto nepochopitelných důvodů například vycházel pouze z informací, které mu poskytovalo Povodí Vltavy. A ty se zásadně lišily od informací zpracovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. A navíc selhaly jednotlivé stupně krizového řízení," dodal.
Následovala další neuvěřitelná skutečnost, kterou Povodí Vltavy připouští dokonce na svých internetových stránkách. Kulminační vrchol Berounky postoupil do Prahy právě ve chvíli, kdy metropolí protékal maximální odtok z vltavské kaskády. Souběh dvou povodňových vln měl zdrcující následky. "Někdy na jaře budeme mít hotovou vlastní analýzu, kterou předložíme vládě," reagovala mluvčí Povodí Vltavy Zuzana Hanzálková.
Odborník, jež je se situací seznámen, ale nechce vystoupit z anonymity, nechápe, proč Povodí Vltavy nezareagovalo správně a včas. "Jak je možné, že řediteli Uhrovi z Povodí Vltavy se vůbec nedařilo odhadnout situaci, takže všechno bylo obráceně, než řekl, to mi není ani teď jasné," diví se.
Sami meteorologové připouštějí, že s jejich údaji je možné si hrát. "Výstrahu vydáváme teprve tehdy, když jsme si situací naprosto jisti. Jestliže ale někdo ovlivňuje průtok vody manipulací na přehradách, vychází jim propočty jinak," řekl Lubomír Coufal, pověřený vedením úseku meteorologie a klimatologie. Jinými slovy: Pokud Povodí Vltavy začalo vypouštět přehrady na vltavské kaskádě pozdě, jistou dobu se mohly obavy meteorologů zdát přehnané.
Neoficiální informace spekulují o podezření, že ve hře mohla být obava ze ztráty zisků. Především z rekreačních oblastí Lipna, Orlíku a dalších lokalit kolem přehrad, jejichž vypuštění by znamenalo odliv hostů.
20. ledna 2003
20. ledna 2003