Portál Pražana
Zápis z 11. jednání Protidrogové komise Rady HMP, ze dne 12.11. 2009
Datum konání: 12. listopadu 2009
Místo konání: Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1, II. patro, č. 205
Přítomni: viz prezenční listina /v tiskové podobě u originálu/
Program jednání Protidrogové komise Rady HMP:
Ø „Zdravé město Praha 2009“ – dofinancování
Ø DŘ RV KPP 2010
Ø „Zdravé město Praha 2010“
Ø Aktuální informace
Průběh jednání:
Schválení programu
Kontrola zápisu z 10. jednání PK RHMP ze dne 8. 10. 2009:
v „Zdravé město Praha 2009“ – finanční dotace – II. kolo
II. kolo DŘ pozastaveno
Úkol:
Splněno
Dále v zápise z 11. jednání PK RHMP
v Sběr dat - alkohol
Sekce sběru dat při PK RHMP pracuje na dotaznících ke sběru dat o alkoholu v HMP
a připravuje pilotní program, který bude spuštěn v lednu a únoru 2010 na dvou pracovištích ambulantní léčby a dvou lůžkových zařízeních.
Janyšková informovala o aktualizaci adresáře sítě zařízení specializovaných služeb. Nyní je v doplňovacím řízení u PK MČ Praha 1 – 22.
Leták „Co dělat při poranění o stříkačku“
Připraví: MUDr. Studničková
Úkol trvá
Změna ve složení sekce primární prevence a PK RHMP
Doplnění o zástupce PCPP.
Úkol trvá
Ø „Zdravé město Praha 2009“ – dofinancování
V rozpočtu pro rok 2009 zbývá 2 mil. Kč. Podrobný rozpis čerpání je v samostatné příloze č. 1 tohoto zápisu.
PK RHMP vzala na vědomí situaci a návrhy, které byla projednány.
Závěr:
PK RHMP hlasováním souhlasí s návrhem, který je v příloze č. 2 tohoto zápisu.
Hlasování:
+ |
- |
Zdržel se: |
Výsledek: |
9 |
0 |
0 |
Ano |
Úkol:
Janyšková připraví zisk do RHMP.
Ø DŘ RV KPP 2010
Hodnocení KPK Janyšková odevzdala včas mailem i v tiskové podobě (individuální hodnocení projektů – 24; tabulkový přehled – příloha č. 3 tohoto zápisu).
Ø „Zdravé město Praha 2010“
PK RHMP souhlasí s cenou za jeden oponentský posudek 400,- Kč a s využitím OP k projektům současně podávaným na RV KPP. Návrh oponentů projedná PK RHMP na svém 12. jednání.
Celkem bylo přijato:
I. program pro školy a školská zařízení – 257 projektů
II. program pro specializované organizace – 54 projektů (nepřijímají se nové projekty – viz Metodika)
Přehled přihlášených projektů do obou programů bude přílohou pozvánky na 12. jednání PK RHMP.
Ø Aktuální informace
Konference a semináře:
24. 11. 2009 9:00 – 16:00 |
Tolerance a multikulturní společnost (9. setkání národnostních menšin) |
Velká zasedací síň MHMP |
26. 11. 2009 |
AIDS, drogy |
Seminář (příloha č. 4 tohoto zápisu)
|
KC SANANIM
Dr. Richterová Těmínová informovala o prozatímních možnostech – nabídce objektů. Odpoledne proběhne jednání s generálním ředitelem Holíkem, který byl pověřen nám. primátora Ing. Klegou k jednání a vytipování vhodných prostor v majetku HMP.
Dotazníková studie ( připravila sekce HR)
Podklady k dotazníkové studii jsou přílohou č. 5 tohoto zápisu. Mgr. Počarovský žádá PK RHMP o 80 tis. Kč na realizaci této studie.
Hlasování:
+ |
- |
Zdržel se: |
Výsledek: |
9 |
0 |
0 |
Ano |
PK RHMP souhlasí s proplacením. Část podle možností rozpočtu v roce 2009 a další 2010.
Leták „Co dělat při poranění o stříkačku“
MUDr. Studničková připravila návrh letáku a rozeslal jej @ všem členům PK RHMP k posouzení.
Závěr:
1/ PK RHMP souhlasí s obsahem materiálu.
Změna ve složení sekce primární prevence a PK RHMP
Doplnění o zástupce PCPP.
Janyšková připravila tisk do RHMP k jmenování Mgr. Aleše Kudy za člena PK RHMP.
PCPP
Přehled vývoje připravil Mgr. Aleš Kuda
Příští jednání Protidrogové komise Rady HMP
čtvrtek 3. prosince 2009, ve 12:00 hodin,
v zasedací místnosti primátora hl. m. Prahy, II. patro,
Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1
V Praze dne 23. 11. 2009
Zapsala:
Mgr. Nina Janyšková MUDr. Pavel Bém
tajemnice Protidrogové komise RHMP předseda Protidrogové komise RHMP
Přílohy:
Příloha č. 1 – Čerpání finančních prostředků v roce 2009 – xls.
Příloha č. 2 – Přehled projektů k dofinancování 2009
Příloha č. 3 – Hodnocení projektů na RV KPP: tabulkový přehled
Příloha č. 4 – Pozvánka na seminář AIDS, drogy
Seminář: Společné setkání PK RHMP a PK MČ Praha 1 - 22
Janyšková děkuje všem aktivním účastníkům semináře, který byl velmi zajímavý.
Program:
9:00 – 10:00 |
Jednání PK RHMP |
11. jednání PK RHMP |
|
|
|
10:00 – 11:00 |
Setkání PK RHMP s PK MČ Praha 1 – 22 a zástupci služeb v HMP |
Regionální protidrogová politika a její financování v roce 2010
|
11:00- 12:00 |
MUDr. Petr Popov |
Informace o stáži v USA |
12:00 – 13:00 |
Oběd |
|
13:00 – 16:00 |
Petr Syrový
Bc. David Lebeda Ondřej Cakl |
Subkultury mládeže
Extremismus |
Základním tématem setkání PK RHMP a PK MČ Praha 1 – 22 byla situace na otevřené drogové scéně a opatření Policie ČR a regionálních politiků.
Závěr:
Situace je velmi vážná na všech, zejména centrálních, městských částech. Služby se dostávají do přímého ohrožení. V této souvislosti si dovoluji přiložit materiál, který jsem dostala těsně po semináři, ale který vystihuje současný stav na pražské drogové scéně.
Potvrzené změny – doc. Kalina
Veřejný pořádek versus veřejné zdraví
Připravili: Aleš Herzog, TP Sananim, Evžen Klouček, TP Drop In, Vojtěch Janouškovec, TP Progressive
Na otevřené drogové scéně v Praze zhruba od května letošního roku probíhá na místní podmínky poměrně velký konflikt zájmů. Na jedné straně stojí místní samospráva, tedy radnice Městské části Praha 1,2 a 5 spolu s Policií ČR a Městskou policií, na straně druhé terénní programy pro uživatele drog a jejich mateřské organizace, konkrétně občanská sdružení Sananim, Drop In a Progressive. Oč tu jde?
Otevřená drogová scéna
Procházíte-li v těchto dnech Václavským a Karlovým náměstím, či čekáte na autobusovém nádraží Na Knížecí na spoj do Příbrami, při troše pozornosti si všimnete přítomnosti lidí, kteří berou drogy. Každý den zde tráví čas několik set lidí závislých na omamných
a psychotropních látkách, nejčastěji na pervitinu, subutexu, heroinu a benzodiazepinech. Co je sem přivádí? Především drogový trh, tedy možnost drogy koupit (nebo prodat),
v kombinaci s možností "vydělat" na drogy peníze.
Veřejný pořádek
Vlivem koncentrace uživatelů drog dochází na zmíněných místech k narušování veřejného pořádku. Jde především o trestnou činnost, agresivní chování mezi uživateli drog navzájem či znečišťování veřejných prostor. Veřejnosti navíc často vadí neskrývaná injekční aplikace (např. na schodech do vestibulu metra), pohození injekčních stříkaček a žebrání.
Nejčastějším způsobem "výdělku" pro většinu uživatelů drog na otevřené drogové scéně je samotný prodej drog. Příliš nepotkáte dealery, kteří nejsou sami závislí. Ti patří až do vyšších pater drogového zločinu. "Na ulici" téměř každý, který má aktuálně "přebytek materiálu", prodává. Dalším zdrojem "výdělku" je majetková trestná činnost, tedy vykrádání aut, krádeže v obchodech[1] (v těch velkých v centru jsou dražší věci a velké množství lidí, krade se tedy "lépe") a kapesní krádeže.
Terénní programy
Terénní programy jsou dnes již zákony definovaným[2] způsobem odborné pomoci lidem
s drogovou závislostí. Terénní pracovníci docházejí na otevřenou drogovou scénu (tedy mimo jiné do vestibulů metra Muzeum a Můstek) z důvodu, že se zde nachází injekční uživatelé drog. Ti z nich, kteří si pro sterilní injekční materiál jsou ochotni dojít, využívají tzv. kontaktní centra (v Praze jsou provozovány 3 centra). Terénní pracovníci vyhledávají ty uživatele drog, kteří nejsou ochotni nikam zajít z různých důvodů nebo ty, kteří ještě nemají zkušenost s odbornou pomocí.
Dlouhodobou praxí terénních programů se ukazuje, že je velký rozdíl mezi počtem klientů dle toho, kde se terénní programy pohybují[3], a je cílem terénních programů volit místa největší koncentrace uživatelů drog. Pokud se přesune drogová scéna, jak již se v minulosti mnohokrát stalo (např. z Národní třídy na Hlavní nádraží, z Hlavního nádraží na Muzeum), přesunou se i terénní programy, aby mohly i nadále s touto cílovou skupinou pracovat.
Veřejné zdraví
Injekční užívání drog v sobě obsahuje velký potenciál pro ohrožení veřejného zdraví. Proto také státy vynakládají velké finanční prostředky na protidrogovou politiku. Jde převážně
o zabránění, či omezení vzniku a šíření epidemií infekčních chorob. V České Republice jsou aktuálně nejvíce hrozícími onemocněními v souvislosti s užíváním drog hepatitida A,B, C, HIV/AIDS, syfilis a tuberkulóza. Tyto nemoci se šíří a ohrožují zdraví majoritní populace. Léčba již vzniklých onemocnění je velmi nákladná a v tomto směru jsou vynaložené finanční prostředky do programů výměny injekčního materiálu investicí, která se vyplácí. Terénní programy na otevřené drogové scéně v Praze provádí veřejnozdravotní intervence, které jsou nedílnou součástí přístupu Ochrany veřejného zdraví. Tento přístup[4] sleduje ochranu celé společnosti především před šířením infekčních chorob. K naplnění tohoto přístupu v praxi dochází prostřednictvím metod a prostředků terénních programů. Základním cílem v běžné praxi je to, aby všichni nitrožilní uživatelé drog v dané lokalitě měli k dispozici sterilní injekční materiál a dodržovali zásady bezpečnějšího užívání drog a bezpečného sexu.
Účinnost výměnných programů potvrzují četné vědecké studie. Světová zdravotnická organizace v publikaci „Účinnost programů výměny sterilních jehel a stříkaček při snižování rizika nákazy HIV/AIDS mezi injekčními uživateli drog“ shrnula dosavadní vědecké poznatky ze 48 studií s jednoznačným závěrem, že : „Studie, jejichž přehled uvádíme v této zprávě, přinášejí přesvědčivé důkazy o tom, že NSP (výměnné programy) podstatně a s efektivním vynaložením nákladů omezuje šíření HIV mezi IUD[5], přičemž neexistují žádné důkazy
o tom, že by zvyšovaly injekční užívání drog na úrovni jednotlivců či celé společnosti“[6]. Programy výměny stříkaček a jehel jsou rozšířeny po celém světě, v roce 2008 nabízelo tyto programy celkem 77 zemí[7] .
Minimalizace rizik plynoucích z užívání drog (Harm Reduction) je také jedním ze čtyř pilířů české protidrogové politiky, je dlouhodobě prosazována v Protidrogové strategii ČR
a Akčním plánu ČR, přičemž je v souladu s koncepcí Evropské unie.
"Přednosti" otevřené drogové scény
Říká se: všechno zlé je pro něco dobré. Porovnáme-li situaci z hlediska výskytu některých infekčních onemocnění v ČR a v dalších zemích bývalého východního bloku, zjistíme, že výskyt HIV a hepatitidy C je např. v Polsku, na Ukrajině[8] a Rusku[9] řádově vyšší. V těchto zemích je drogová scéna skrytá, drogy jsou užívány v uzavřených skupinách a převažují represivní přístupy v drogové politice. Otevřená drogová scéna umožňuje z hlediska uchování veřejného zdraví naší společnosti účinněji působit: uživatelé drog jsou snáze oslovitelní, je možné s nimi komunikovat a předávat informace.
Iniciativa městských částí
V květnu tohoto roku symbolický "kalich trpělivosti" radnici městské části Prahy 1 přetekl. Začala důrazně požadovat od Městské policie a Policie ČR, aby vůči otevřené drogové scéně zakročila a to s cílem "vymístit" drogovou scénu mimo území MČ Praha 1,
a především mimo prostory vestibulů stanic metra Muzeum a Můstek. Na začátku září 2009 se k činu rozhodla také Praha 2, které dala "své" městské policii zadání vytlačit uživatele drog z parku na Karlově náměstí. Jako poslední se přidala Městská část Praha 5
s požadavkem vytlačit drogovou scénu z lokality na Knížecí. Načasování těchto aktivit před (následně zrušenými) volbami v říjnu 2009 sice může asociovat spojitost, nicméně je jasné, že snaha městských částí o zajištění veřejného pořádku je legitimním prosazováním zájmů občanů bydlících v daných lokalitách.
Aktivity Policie ČR a Městské policie a jejich dosavadní výsledky
Strategie policistů vzhledem k uživatelům drog na inkriminovaných lokalitách obsahuje systematickou hlídkovou činnost, zjišťování totožnosti podezřelých osob a vykazování těchto osob.[10] Na Praze 1 byly tyto aktivity na přelomu září a října podpořeny několika bezpečnostními akcemi zaměřenými na drogy. Nicméně dosud nedošlo k tomu, že by se otevřená drogová scéna přesunula, s výjimkou parku na Karlově náměstí, kde část uživatelů drog skutečně prostor opustila a část se přesunula[11] k tramvajovým zastávkám a k vestibulu metra.
Jednání a konfrontace mezi městskými částmi, Policií ČR, Městskými policiemi
a Terénními programy
V září 2009 svolal Úřad MČ Praha 1 jednání, na které pozval jak zástupce nevládních organizací realizujících terénní práci, tak policisty. Zástupci městské části[12] a policisté zde požadovali, aby se terénní pracovníci viditelně označili a aktivně spolupracovali na přesunu drogové scény tím, že se sami přesunou. V říjnu 2009 vyslovil podobný požadavek i Úřad MČ Prahy 5. Jednání obou stran nadále probíhá, což je terénními programy oceňováno. Zatím bylo ale pouze dosaženo dohody, že se terénní programy označí.
Na mikroúrovni však situace již tak idylická není. Terénní pracovníci se setkávají s policisty[13] při práci na otevřené drogové scéně dlouhodobě. Řada policistů je k terénní práci kritická, jejich převažující názory a argumenty jde shrnout takto:
- uživatelé drog přicházejí a pohybují se na místech, kde jsou terénní pracovníci. Přesunem terénních pracovníků se přesunou i uživatelé drog.
- terénní pracovníci by měli mít pro výkon terénní práce na veřejných prostranstvích (typu vestibulu stanic metra speciální povolení).
- distribucí injekčních setů podporují terénní pracovníci užívání drog
- velká část injekčního materiálu je injekčními uživateli po aplikaci odhozena a ohrožuje občany[14]
- někteří terénní pracovníci vypadají jako uživatelé drog, a nelze tedy vyloučit, že drogy prodávají.
- výměna injekčních setů na veřejnosti budí veřejné pohoršení[15].
Někteří policisté se k terénním pracovníkům chovají lépe (více profesionálně), někteří hůře[16]. Nicméně svůj zájem a zadání svého vedení, zajistit veřejný pořádek v centru města, spojují téměř všichni s požadavkem, aby terénní pracovníci v centru města nebyli. Důvody jsou zřejmé: běžným okem významnou část uživatelů drog, kteří jsou v centru města neustále, nepoznáte. Ve chvíli, kdy se na místě objeví terénní pracovníci, tak tito lidé popojdou pár metrů a začnou vytahovat injekční stříkačky. Najednou je zřejmé, že se drogová scéna nepřesunula. Terénní programy problém zviditelňují.[17]
Konflikt zájmů
Je zřejmé, že situace nese rysy konfliktu zájmů. A dokonce dvou ušlechtilých zájmů. Na jedné straně je zde zájem zajistit veřejný pořádek (aby se občanům žilo lépe, cítili se bezpečněji, aby centrum Prahy bylo reprezentativním místem směrem k turistům). Nositelem tohoto zájmu jsou drogovou scénou zasažené Městské části a policisté. Na straně druhé je zde zájem chránit veřejné zdraví (aby se zde více nerozšířil virus HIV, hepatitidy, syfilis, tuberkulóza, aby závislí vyhledali léčbu), jehož nositelem jsou nevládní organizace zřizující terénní programy na otevřené drogové scéně.
Situace tak má svou paralelu v takových konfliktech zájmů, které známe např. v ochraně životního prostředí (zájem postavit co nejpřímější dopravní spojení versus ochrana přírodní rezervace, která je na plánované trase). Jde často o situace, kdy je kompromis velmi obtížný (silnice buď rezervací povede nebo nikoliv). V takových situacích, pokud se strany sporu nedomluví, se dostává k rozhodování nadřízených orgánů či soudů.
Je důležité ještě zmínit, že celá situace má i svoje další ne nevýznamné aspekty.
Například:
- Nestátní organizace realizující terénní práci mají svoje jednotlivá zařízení
v prostorách pronajatých od městských částí. - Významným donorem práce s uživateli drog je Magistrát hl.m. Prahy, a politici
z Úřadů Městských částí mají tedy vliv (minimálně nepřímo, po politické ose) na další financování těchto zařízení. - Řadoví hlídkoví policisté jsou často velmi nešťastní ze zadání, které mají aktuálně plnit. Místo zaběhlých pochůzek musí nyní "celou směnu" stát na jednom místě a "na hranici zákona" vykazovat uživatele drog z těchto veřejných prostor, což se jim ale příliš nedaří.
Možné scénáře budoucího vývoje
- TOTÁLNÍ VÍTĚZSTVÍ (politického a represivního tlaku)
Vlivem politického a represivního tlaku se povede odstranit Terénní programy z otevřené scény. Neziskové organizace pocítí další penalizace za své aktivity (krácení dotací, výpovědi z prostor).
Důsledky: Zhoršená ochrana veřejného zdraví se zdravotními následky a z nich vyplývající politická odpovědnost. Riziko epidemie nebo dokonce pandemie infekčních onemocnění a s tím související dramaticky zvýšené finanční náklady na léčebnou péči.
- KONFLIKTNÍ KOOEXISTENCE
I nadále bude trvat aktuální situace vyhrocených konfliktů mezi policií a pracovníky Terénních programů na otevřené scéně, které v důsledku bude mít vliv na kvalitu poskytovaných služeb a psychohygienu zainteresovaných pracovníků.
Zároveň vlivem tlaku policie se bude stěhovat otevřená scéna po území hl. m. Prahy, k úplnému vymizení scény nedojde (tak, jak známe již z historie v ČR i jiných zemí)
Důsledky: beznadějná situace bez možnosti pozitivního řešení
3. KULTIVACE OTEVŘENÉ DROGOVÉ SCÉNY
Odpovědní politici, policisté a odborní pracovníci budou pracovat na systémových řešeních negativních dopadů drogové scény. Dochází k redukci výskytu divoké otevřené scény na nevhodných místech v hl.m. Praze.
Důsledky: Dochází k redukci výskytu divoké otevřené scény na nevhodných místech v hl.m. Praze.
Závěr
Tímto textem chceme:
- přiblížit nejen odborné veřejnosti, co se v těchto dnech na ulicích Prahy odehrává.
- vyvolat odbornou diskusi o veřejném pořádku a veřejném zdraví.
- požádat ty orgány, do jejichž kompetence popsaná problematika spadá, či které se problematikou dlouhodobě zabývají, a které se ještě nevyjádřili (např. Ministerstvo zdravotnictví, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky,
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a další), aby sdělily svá stanoviska. - vyvolat další aktivity včetně hledání a aplikace systémových řešení (aneb jak efektivně zajistit jak veřejný pořádek, tak ochránit veřejné zdraví). Příkladem nám mohou být další evropské metropole, např. Utrecht, Zurich, kdy díky součinnosti Policie a NNO došlo k výraznému zlepšení situace na otevřené drogové scéně.
Závěry semináře:
Účastníci semináře se dohodli na uspořádání semináře k drogové scéně v HMP.
Termín: únor 2010
Účastníci: PK RHMP, PK MČ, zástupci HR služeb, komunální politici, nadřízení PK MČ 1 – 22, zástupci policie, NMS
Příprava: Janyšková, Počarovský
Situací na drogové scéně se bude zabývat PK RHMP na svém 12. jednání – 3. 12. 2009.
[1] Mezi oblíbené kradené předměty např. patří kytky v květináčích. Často stojí na ukázku před obchodem, stačí tedy si u jednoho květinářství vzít, u druhého pak prodat.
[2] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jenž definuje cíl terénních programů vyhledávat a minimalizovat rizika způsobu života injekčních uživatelů drog (viz § 69 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). (Přesněji je pak činnost terénních programů určena v § 34 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.) Zákon 379/2005sb o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, který definuje v §20 typy odborné péče poskytované osobám škodlivě užívajícím tabákové výrobky, alkohol nebo jiné
návykové látky a osobám na těchto látkách závislým.
[3] Např. Terénní program Sananim 4 hodiny terénní práce na dvou místech: ve vestibulu před vstupy do Metra Muzeum a vzadu za budovou Národního muzea. Rozdíl v počtu kontaktů s uživateli drog byl150 osob ku 50 osobám, 1100 versus 550 vydaných injekčních setů.
[4] V angličtině přístup "Public Health", více viz. Kalina, K. (2003). Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog.
[5] IUD-injekční uživatelé drog
[6] Účinnost programů výměny sterilních jehel a stříkaček při snižování rizika nákazy HIV/AIDS mezi injekčními uživateli drog(2004).WHO, české vydání: Praha:UV ČR NMS pro drogy a drogové závislosti.
[7] Cook, C., Kanaef, N.(2008). The Global State of Harm Reduction 2008. London: International Harm Reduction Association.
[8] Dr. Robert Booth (USA) z Univerzity of Colorado pokládá jako jeden ze zdrojů vysoké promořenosti infekčních chorob na Ukrajině chování tamních policistů, kteří nezřízeně šikanují uživatele drog za účelem výdělku. Uživatelé drog jsou tak nuceni užívání maximálně skrývat. (Zdroj: řečeno na Fokusní skupině, Centrum Adiktologie, 10.9.2009
[9] To, že skupina injekčních uživatelů patří mezi nejohroženější a že infekce HIV se může mezi injekčními uživateli drog šířit obrovskou rychlostí, dokumentuje WHO na příkladu Sankt-Petěrburgu, kde se prevalence HIV mezi uživateli zvedla z nuly až na 50-60 % během necelých 2 let.[9] Takto vysoká prevalence HIV mezi uživateli drog představuje opravdu vážné riziko pro veřejné zdraví. Tato hrozba se v některých zemích stala zcela reálnou. Například v ukrajinské Oděse se podle některých zdrojů odhaduje na 100 000 HIV pozitivních osob. HIV infekce se zde již šíří i mimo populaci injekčních uživatel drog, heterosexuální styk se stává velmi častým způsobem přenosu. Zdroj: Paintsil, E., Verevochkin, S. V., Dukhovlinova, E., Niccolai, L., Barbour, R., White, E., et al. (2009). Hepatitis C virus infection among drug injectors in St Petersburg, Russia: social and molecular epidemiology of an endemic infection. Addiction, 104, 1881-1890.
[10] Jak příklad můžeme použít prohlášení tajemníka MČ Praha 2 v tisku ze 24. 9.: Cíl policie se kromě odhalování trestních činů zaměřil především na znepříjemnění života takzvaných nežádoucích osob neustálými prověrkami. »Je to o osobním nasazení těch policistů, kteří znovu a znovu obtěžují tyto osoby. V uvozovkách je obtěžují tak, až odejdou pryč,« řekl tajemník Michal Kopecký. Strážníci takto udělali více než 1180 prohlídek.
[11] Je však otázkou, zda se tak nestalo spíše vzhledem ke klimatickým změnám, tedy příchodu chladnějšího období, kdy ve špatném počastí v parku nevydrží ani uživatelé drog.
[12] Zpravodajství ČTK | 6.10.2009 | 18:16 | rubrika: Politika - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: cap Praha 1 chce vyhnat narkomany z pražského Václavského náměstí. Hledá proto lokalitu, kam by se mohli přesunout streetworkeři, kteří za drogově závislými vyrážejí s pomocí do terénu. Doufají, že narkomani se za pomocí z horní části Václavského náměstí přestěhují. Novinářům to dnes řekl starosta městské části.
[13] Chování jednotlivých policistů se od sebe liší, terénní pracovníci se setkávají jak s velmi profesionálním, tak neprofesionálním (vulgárním, ponižujícím) jednáním policistů. Terénní programy Sananim aktuálně evidují 42 případů neprofesionálního chování policistů.
[14] Samozřejmě pohodit použitou injekční stříkačku je zavržení hodný čin. Terénní programy a kontaktní centra v Praze vydají přes 2.000.000 kusů injekčních setů ročně. Další desítky tisíc jehel zakoupí uživatelé drog v lékárnách. Počet nalezených pohozených stříkaček, pokud vezmeme v úvahu všechny "sbírající" - terénní programy, policisty, úklidové firmy - může být (pokud číslo velmi nadsadíme) maximálně 20.000 injekčních setů. Tedy maximálně 1 procento, navíc převážná většina těcho injekčních setů nemá hrot, o něž vlastní zranění hrozí. Kromě toho virus HIV vydrží na hrotu jehly stěží pár vteřin po kontaktu se vzduchem, žloutenka B a C o něco déle, ale také velmi krátkou dobu.
[15] Nicméně žádný policista dosud oficiálně neobvinil terénní pracovníky ze spáchání přestupku veřejné pohoršení, přestože jsme tak několikrát požadovali. Je myšleno "Veřejné pohoršení". ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 2 As 69/2003-50) nastává veřejné pohoršení v případě současného naplnění tří znaků: musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje. Správní orgán neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti.
[16] To samé ovšem můžeme říci i o terénních pracovnících.
[17] Terénní programy si uvědomují, že na výměnu jehel na veřejnosti není hezký pohled a přivítali by také pro rozhovor s klienty více soukromí. Nicméně o tomto rozhodují uživatelé drog - terénní programy dochází tam, kde jsou oni.