Zápis z 29. zasedání výboru infrastruktury ZHMP, ze dne 18.1. 2006

 

Přítomni: pánové Habrnál, Horák, Choděra, Mach, Lukavský, Pázler, Klega, Langmajer, paní Kluzová

Omluveni: pánové Hurda, Froněk, paní Sedláčková

 

Hosté: Ing. Irena Ondráčková    - RED MHMP

    RNDr. Miloš Gregar    - radní HMP

    Ing. arch. Jan Winkler    - OOP MHMP

    Mgr. Patrik Roman    - generální ředitel společnosti Pražské služby, a.s.

    Petr Vlasák    - ZHMP

   

Zahájení:    9,00 hodin

Ukončení:    11,00 hodin   

   

Program:

1.   Nakládání s komunálním odpadem

2.   Různé

 

Ověřovatelem zápisu byl zvolen pan Choděra

 

 

Ad 1.

Úvodem prvního bodu přednesla paní Kluzová prezentaci projektu hospodaření s odpady. Nakládání s odpadem je komplexně řešeno na celém území HMP. Třídí se papír, sklo, plasty, odděleně se ukládá objemný odpad a zbytkový směsný odpad. Od poloviny roku 1998 platí povinnost měst zavést oddělený prostor pro sběr nebezpečných odpadů. Pro odběr kovů, stavebního odpadu, elektroodpadu apod. jsou určeny sběrné dvory (SD).

V současnosti je území Prahy pokryto sběrnými nádobami dostatečně, nová sběrná místa vznikají už jen v nové zástavbě. Nárůst objemu odpadů se řeší navyšováním četnosti odvozu. Některé lokality dokonce až 6krát týdně.  Přesto požádali představitelé městských částí Praha 6 a  Praha 7 o svoz odpadu 7krát týdně. Počet sběrných dvorů by se měl pohybovat kolem dvaceti, v ideálním případě by měla každá městská část svůj vlastní sběrný dvůr.

Pro objemný odpad je určeno cca 9 tisíc kontejnerů, přičemž si městské části sami určují, kde a kdy bude vývoz. Pro směsný odpad je určeno až statisíce nádob. Systém sběrných míst je vyvážený, produkce odpadu stoupá hlavně díky nové výstavě a nové nádoby jsou proto objednávány převážně k novým objektům.

Sběr nebezpečných odpadů probíhá stabilním i mobilním způsobem. Výrobci mají nyní povinnost zpětného odběru elektroodpadu, tím odpadá městu řešit nejnákladnější část nebezpečných odpadů a to sběr televizí a chladících zařízeních.  Město organizuje i sběr léků z lékáren.

Podíl materiálově (tříděného) a energeticky využívaného odpadu z celkového objemu odpadů neustále roste. V roce 2005 byl podíl pouze materiálově využívaného (tříděného) odpadu 21%, celkově (včetně energetického využití) pak 83%. Dle záměru Ministerstva životního prostředí by se do r. 2010 mělo využívat pouze materiálově min. 50% komunálního odpadu.

Do hospodaření s komunálním odpadem se promítá příspěvek společnosti EKO-KOM a.s. za tříděný odpad, dotace SFŽP na likvidaci ledniček a proplácení nákladů za svoz léčiv Ministerstvem financí ČR.

    Pan Roman doplnil příspěvek žádostí o kontrolu systému svozu odpadů na městských částí, neboť nikdo nekontroluje živnostníky zda mají nějakou smlouvu o svozu odpadu a obecní kontejnery jsou přeplněny živnostenským opadem.

 

 

Dotazy/odpovědi k bodu 1.

pan Habrnál:

-    Jak velká kapacita Malešické spalovny je v současnosti využívána? Je možné spalovat odpad i ze Středočeského kraje?

-    Nespaluje se ve spalovně i zahraniční odpad?

pan Roman:

- Kapacita spalovny je projektovaná na 310 tisíc tun ročně, současná maximální kapacita spalovny je však pouze 200 tisíc tun ročně. Důvodem současné nižší kapacity je havarovaný parovod mezi Pražskými službami, a.s. a Pražskou teplárenskou a.s. Současnou kapacitu spalovny pak zcela naplňuje pouze pražský odpad. Kogenerační jednotka by měla být uvedena do provozu na přelomu let 2007/2008 a spalovna by měla najet na plný výkon. Vznikl by tak prostor pro spalovaní i odpadu, který by pocházel nikoliv z Prahy, ale třeba právě ze Středočeského kraje

-    Ve spalovně se v současnosti nepálí vůbec nic ze zahraničí.

 

pan Habrnál:

-    Jak probíhá likvidace černých skládek a komunálního odpadu, který se povaluje podél silnic?

paní Kluzová:

- Černé skládky na pozemcích HMP řeší Odbor správy majetku, Odbor infrastruktury pak na městských částích a pozemcích soukromých osob. Úklid kolem silnic je hlavně v gesci Technické správy komunikací. Pravidelné kontroly a úklid závisí hodně na finančním faktoru v rozpočtu odborů.

 

pan Pázler:

-    Jaký je objem spalin?

-    Vysvětlení stížnosti paní Zlatice Kaškové?

paní Kluzová nebyla s obsahem stížnosti seznámena, proto podala obecnou informaci o této kauze, která se týká veřejné soutěže na svoz nebezpečného odpadu.

pan Roman:

- Spalovna splňuje veškeré limity na exhaláty, přesto se již v r. 2006 připravuje výstavba nového filtračního zařízení, zejména dioxinových filtrů.

 

pan Mach:

-    Lze zvýšit poměr tříděného odpadu z objemu veškerého odpadu?

-    Lze  svážet odpad i dvakrát denně, je-li to potřeba?

-    Můžou působit magistrátní úřady na městské části ohledně kontroly svozu živnostenského odpadu?

paní Kluzová:

-    Cílem města je co největší podíl tříděného odpadu. Je to ovšem závislé na několika faktorech. Třídit odpad je samozřejmě finančně náročnější a často chybí nová místa pro sběrné nádoby. Odvoz odpadků vícekrát denně je možný, není však jisté, že by to bylo efektivní v poměru na vynaložené náklady.

 

pan Gregar přidal doplňující komentář k proneseným dotazům:

-    Byla snaha o vrácení DPH svozu odpadu do snížené sazby. Tento návrh zákona ovšem zatím nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen.

-    Živnostenský odpad v obecních kontejnerech se musí řešit systémově, např. povinností uzavřít smlouvu o nakládání s odpadem ať už s městem nebo jinou společnosti.

-    Nevyužitá kapacita spalovny není dána jen špatným stavem parovodu, je to i otázka změny výhřevnosti paliva. Původní kapacita spalovny byla projektována na mnohem menší výhřevnost spalovaného materiálu než je dnes. Proto by se v rámci výstavby kogenerační jednotky měly přestavět i kotle spalovny.

Sám se zeptal na způsob financování kogenenerační jednotky v Malešické spalovně a na průběh personální restrukturalizace ve společnosti Pražské služby a.s. 

pan Roman:

-    Kogenerační jednotka bude stát cca 600 mil. Kč. Financována bude částečně z vlastních zdrojů společnosti Pražské služby, a.s. a částečně z úvěru některého finančního ústavu.

-    Proběhla redukce a obměna pracovních míst a to i v managementu, která přinese velkou úsporu v hospodaření společnosti.

 

Pan Habrnál přednesl žádost členům představenstva společnosti Pražské služby, a.s., aby se zabývali koncepcí kogenerační jednotky ve spalovně. V této věci je nutná kooperace se společnostmi Pražská teplárenská, a.s. a Pražská energetika, a.s., kde je také HMP významným akcionářem.

 

pan Horák:

-    Požádal výbor, aby se zabýval problémem informovanosti živnostníků o organizaci svozu odpadů.

-    Co se týče černých skládek, na odstranění tohoto problému je velmi efektivní postup zřizování sběrných dvorů. Zde se ovšem naráží na nedostatek možného místa pro zřizování dalších obslužných míst. 

-    Požádal o zlepšení systému odpadu ze zeleně. Sice se otevřela kompostárna v Dřevčické ulici, ale stále je systém odstraňování odpadu ze zeleně na okraji zájmu.

-    Na základě negativních zpráv v médiích o recyklaci plastů se zeptal, jak velký objem se dostane do recyklace?

paní Kluzová:

-    Propagace odpadového hospodářství se připravuje a  bude placena z prostředků společnosti EKO-KOM, a.s.  z odměny za roztříděný odpad.

-    Objem vytříděných plastů je 4,5 tisíc tun ročně, recyklaci plastů provádí společnost SLEDGE, s.r.o. v Tuklatech. Pan Roman však doplnil, že této společnosti běží výpovědní lhůta, která skončí v červenci 2006

 

Jednání Výboru infrastruktury bylo ukončeno.

 

 

 

 

 

RNDr. Lubomír Habrnál    Mgr. Jan Choděra

předseda Výboru infrastruktury       ověřovatel zápisu

6. února 2006
6. února 2006