Zápis z 5.schůze zahraničního výboru ZHMP

ze dne 28.5.2003

 

Zápis

z 5. schůze Zahraničního výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy

 

Datum konání: 28. 5. 2003

Čas: 11.30 hodin

Místo konání: MHMP – Nová radnice, prostřední primátorský salonek

 

 

 

Přítomni:  Ing. Mgr. Miroslav Poche, člen ZHMP

Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora HMP

Michael Gregor, člen Rady HMP

PhDr. Monika Janíková, člen ZHMP

Ing. arch. Jan Kasl, člen ZHMP

Bc. Karel Koželuh, člen ZHMP

RNDr. Igor Němec, člen Rady HMP

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora HMP 

RNDr. Miroslav Prokeš, člen ZHMP

Markéta Reedová, člen ZHMP

Dipl. Ing. Milan Urban, člen ZHMP

Ing. Jana Vohralíková, člen ZHMP

 

Omluveni: MUDr. Pavel Bém, primátor HMP

Ing. Tomáš Dub, člen ZHMP 

Martin Langmajer, člen ZHMP

 

 

Přizváni:  MUDr. Martin Dub, OZV MHMP 

    Bc. Zbyněk Prokop, OZV MHMP

 

 

 

Program jednání:

  1. Schválení zápisu z IV. zasedání výboru
  2. Informace o závěrech kontrolní cesty do Bruselu 23.5.2003
  3. Informace o „Varšavské deklaraci“
  4. Informace o složení delegace pozorovatelů za ČR do Výboru regionů EU
  5. Různé

 

 

Zasedání výboru zahájil předseda M. Poche, který podle prezenční listiny konstatoval, že výbor je usnášeníschopný. Poté přednesl návrh programu 5. zasedání výboru, který byl oproti pozvánce doplněn o bod „Varšavská deklarace“, a požádal přítomné o jeho schválení. Program byl schválen všemi přítomnými (8).

 

Pak následovalo schvalování zápisu ze 4. zasedání zahraničního výboru, kde vyslovil připomínku M. Prokeš. Zápis byl schválen všemi přítomnými (9) s tím, že připomínka M. Prokeše bude zapracována.

 

Dalším bodem jednání výboru byla informace o závěrech kontrolní mise do Bruselu, která se uskutečnila dne 23.5.2003. Úvodní informaci podal předseda výboru M. Poche. Podstatné body jsou shrnuty do dokumentu „Záznam z jednání zahraničního výboru ZHMP s vedoucím pražského zastoupení v Bruselu Z. Wernerem“, který formálně shrnuje hlavní závěry kontrolní mise do Bruselu.

 

Tuto informaci pak doplnil tajemník výboru M. Dub. První oblastí zjištěných nedostatků jsou tzv. vícepráce, které se týkají adaptace objektu zastoupení. Tyto vícepráce nebyly více jak rok propláceny, avšak více by musel říci odbor OMI, přes který byla rekonstrukce a úprava objektu objednávána. Některé vícepráce kontrolní mise v podstatě potvrdila, ovšem některé nikoli, neboť se daly předpokládat. Návrh dalšího postupu je takový, že faktury za vícepráce budou do konce května proplaceny, jinak by hrozilo vysoké penále, a pak bude prověřena jejich oprávněnost.

Druhou oblastí, na kterou se kontrolní mise zaměřila, byla fyzická inventura mobiliáře zastoupení. V tomto ohledu situaci komplikovalo zakoupení nového nábytku, který ještě nebyl vzat do inventáře a náležitě označen.  Nicméně bylo zjištěno manko ve formě ztraceného fotoaparátu a mobilního telefonu. toto manko bude řešit Škodní komise MHMP. Zarážející bylo ovšem zejména zjištění, že p. Werner od podzimu, kdy byla inventura nařízena, odmítal vpustit pověřeného zaměstnance do „svého“ bytu, aby zde inventura mohla být provedena. Členové mise p. Wernerovi vysvětlili, že se jedná o byt služební.

Obdobně zarážející bylo hospodaření s penězi na zastoupení. Pan Werner například neplatil za energie ve služebním bytě a přetrvávají potíže v nakládání s finančními prostředky, které hl. m. Praha zasílá k finančnímu zajištění provozu zastoupení. P. Werner využívá kartu zejména k výběrům hotovosti, kterou pak hradí většinu věcí, čímž pádem jsou výběry a úhrady nákladů obtížně „doložitelné“.

Návrhem řešením těchto nedostatků je montáž „hodin“ pro odečet dodávek médií pro služební byt a zavedení dvojího podpisového práva k účtu hl. m. Prahy v Bruselu. P. Bláha však odmítá toto podpisové právo na sebe převzít, neboť se obává spoluodpovědnosti za finanční hospodaření zastoupení.

V nepořádku je také zpracování účetních dokladů, které obvykle funguje tak, že z obavy o ztrátu účetních dokladů během zaslání poštou jsou tyto doklady do Prahy dodávány osobně některým ze zaměstnanců během jejich cest. Ovšem praxe je taková, že v předvečer takové cesty dostane p. Bláha všechny nashromážděné doklady s tím, aby je setřídil a přeložil. Často pak chybí odpovídající výpisy z účtu.

Dalším problémem pak je, že v řadě případů se ředitel OZV nedozví, co se v Bruselu nakupuje, ačkoliv za toto formálně odpovídá. P. Bláha během kontrolní mise sice byl schopen doložit, že na dodávku kancelářského vybavení bylo provedeno výběrové řízení, ovšem ředitel odboru by měl být předem informován o nákupech většího rozsahu, které souvisí např. s interiérovým vybavením domu.

Kontrolní výbor ZHMP má nyní měsíc na vyhodnocení všech zjištění; toto vyhodnocení bude posléze předmětem materiálu pro Radu HMP. Budou rovněž vyhodnocovány varianty systémového začlenění zastoupení do struktury HMP (včetně možnosti zřízení organizační složky, která bude sama odpovědná za svou vlastní činnost).

 

Dále své postřehy z Bruselu sdělila M. Reedová, která informovala o projednávání tohoto tématu na Kontrolním výboru ZHMP a poukázala na zprávu z kontrolní mise, kterou zpracovala společně s J. Kaňákem a která byla členům výboru rozdána. M. Reedová poukázala na to, že s p. Wernerem strávila dva dny. P. Werner důsledně ignoruje veškeré úkoly, které vyplývají dokonce i z usnesení Rady HMP, zejména pokud jde o reporting, strukturální fondy a výstupy ze svých jednání. Pokud jde o PR aktivity zastoupení, p. Werner tvrdí, že zastoupení je hodně známé, ovšem toto tvrzení je doložil pouze fotokopií článku z Bulletinu s inzercí akce o povodních. Na špičkového odborníka, kterým by měl být je to málo. V zastoupení není vyjasněná hierarchie, osazení zastoupení by bylo jistě záhodno posílit, ovšem ani sebevíc lidí nebude odvádět lepší práci, pokud nebudou mít dobrého šéfa.

 

Vše řečené pak potvrdil J. Kasl s tím, že vznesené návrhy na změny v Bruselu zahrnují to, o co se snažil během uplynulého roku a půl. V této souvislosti by uvítal nějakou informaci o pořizovacích nákladech zastoupení v Bruselu až do současnosti (nákup objektu plus náklady na rekonstrukci). Dle jeho slov se i tak nákup objektu vyplatí a rozhodně by jej neprodával, ale spíše hledal cestu k jeho smysluplnému využití.

Ohledně úhrady energií a podobného pro služební byt zástupce Prahy v Bruselu by spíše preferoval formu stanoveného měsíčního paušálu pro vše před odečtem – méně složité.

Výhody, kterých zástupce Prahy v Bruselu požívá by měly být spíše přesněji definovány než kráceny. To podle J. Kasla souvisí s pochybnosti o přínosu různých pracovních obědů a večeří p. Wernera pro hl. m. Prahu.

Ohledně začlenění zastoupení v Bruselu do administrativních struktur města ve formě organizační složky J. Kasl připomněl svůj návrh na „zasunutí“ zastoupení pro uvažovanou Pražskou regionální rozvojovou agenturu a doporučil, aby tento námět byl zohledněn v úvahách na toto téma.

Dále vyjádřil přání, aby zahr. výboru byl předložen rámcový přehled akcí na rok 2004; některé významné události se dají tušit již nyní.

Podle všeho řečeného bude navrhovat velmi apelativní usnesení zahr. výboru na odvolání p. Wernera.

 

Náměstek J. Paroubek připomněl, že k tomuto tématu se vyjadřuje již podruhé a podle jeho názoru by diskuse nad tímto tématem měla být více vyvážená. Jedna věc je totiž nepořádek v práci a druhá věc je skutečná malverzace. Z tohoto důvodu by doporučoval vyčkat výsledku šetření. Evropští demokraté podle jeho názoru obvykle věci přehánějí.

Pokud jde o p. Wernera, tak jde především o způsob jeho začlenění a pak se buďto p. Werner zapojí nebo se bude hledat jiný člověk. Z tohoto důvodu nenamítá nic proti vypsání výběrového řízení na obsazení místa vedoucího zastoupení, ale zatím by nedával výpověď p. Werrnerovi, dokud není vhodnější kandidát.

Pokud jde o nemovitost, pak připomněl, že byl jedním z prvních, kdo dům vyděl a podporoval jeho nákup v radě HMP a jistě se jedná o dobrou investici.

 

Předseda výboru M. Poche pak požádal, aby se debata soustředila více na kontrolní zprávu a nezabíhala do dalších souvislostí.

 

Radní I. Němec ve svém příspěvku uvítal, že J. Kasl přiznal výhodnost investice, byť dle jeho slov v médiích bylo prezentováno něco jiného.

 

M. Gregor připomněl, že jako jediný nehlasoval pro odvolání p. Wernera. Reagoval tak na řečené: „Buďto ho odvolejme nebo mu dejme důvěru!“, aby tak p. Werner mohl koncepčně pracovat. S p. Wernerem nemá osobní problém – zná jej, ale je-li jen 50% z řečeného pravda, pak v Bruselu nemá co dělat. Nicméně v jeho očích za zastoupení Prahy v Bruselu odpovídá ředitel odboru OZV, který musí říci, zda p. Wernera v Bruselu chci či nikoli.

 

K. Koželuh v diskusi připomněl, že p. Werner byl žádán o zasílání zpráv, ale nic k dispozici není. Zároveň se domnívá, že politická podpora pro setrvání p. Wernera není příliš velká, na což usuzuje dle toho, že ti, kteří jeho setrvání podporují, na jednání spíše mlčí. Pak by tedy měli říci, co p. Werner pro město udělal a jaké jsou tedy důvody k tomu, aby v Bruselu zůstal.

 

M. Gregor požádal, aby byl výboru předložen přehled personálních nákladů na zastoupení.

 

J. Vohralíková doplnila, že p. Werner byl na jednání zahr. výboru, kde byl žádán o zasílání zpráv a osobně slyšel i další úkoly, které pro něj z jednání vyplynuly, a přesto na tyto úkoly nereaguje.

 

J. Kasl se ohradil proti tvrzení radního I. Němce s tím, že nikdy nenapadal výhodnost nákupu tohoto objektu, která je nepochybná, ale ohrazoval se oproti způsobu tohoto nákupu v situaci, kdy nebylo jisté, že objekt bude možné použít pro účely zastoupení, tj. konverze z bytových účelů na kancelářské – preferoval prodloužení opce na nákup do doby získání povolení před rychlým nákupem s rizikem.

Dále pak reagoval na tezi o malverzaci nám. J. Paroubka, neboť až k malverzaci dojde, pak bude pozdě. Zásadní výhrady k činnosti zastoupení ale nejsou formální, ale především jeho nefunkčnost z hlediska účelu. Navíc nejde jen o nefunkčnost z důvodu malé aktivity, ale dokonce z důvodu poškozování dobrého jména Prahy, jak usuzuje z informací, které z Bruselu dostává.

 

Podle náměstka J. Paroubka jde především o to posoudit, zda k malverzaci došlo či nikoli. Tento závěr učiní SKIA. K otázce, co se povedlo pan náměstek soudí, že jde například o výběr domu. P. Werner jej sice nevybral, ale byl u toho. Rovněž napomohl k vytipování architekta pro adaptaci objektu zastoupení. Rovněž se podílel na přípravě slavnostního otevření zastoupení. Ke kladům p. Wernera patří také jeho jazyková vybavenost.

 

V reakci na tento příspěvek náměstka J. Paroubka proběhla krátká názorová výměna mezi náměstkem J. Paroubkem a M. Reedovou ohledně efektivity lobbyingu p. Wernera ve prospěch města.

 

M. Prokeš se svým vyjádřením rovněž připojil k výhradám vůči činnosti p. Wernera a rovněž vyjádřil podiv nad tím, že výběrové řízení ještě nebylo vypsáno. Zároveň sdělil, že nemá pochybnost o jazykové vybavenosti p. Wernera, ale dosavadní zkušenosti ukazují, že nemá potřebné kvality řídícího pracovníka a z tohoto důvodu mělo být výb. řízení již dávno vypsané.

 

Předseda výboru M. Poche pak ukončil diskusi a sdělil svou vlastní zkušenost z cesty do Bruselu. Negativní dojmy, které tehdy nabyl, se týkaly především sklonu p. Wernera k nepřiměřené konzumaci alkoholu, nepříznivé pracovní atmosféry, která tam panovala, a chaotického způsobu práce. O tyto dojmy se podělil s primátorem HMP P. Bémem, který ovšem chtěl provést personální změny až poté, jakmile vznikne nová koncepce činnosti domu. Podle posledních zkušeností by však M. Poche provedl změnu ihned a bez čekání na koncepci. Poté přednesl návrh usnesení, který byl doplněn o návrhy M. Prokeše a M. Gregora do následující podoby:

 

Zahraniční výbor ZHMP

 

1) žádá ředitele OZV MHMP o předložení plánu činnosti Pražského domu na období 9-12/2003 a rámcový návrh aktivit na rok 2004 na červnové zasedání výboru;

2) žádá ředitele OZV MHMP o předložení zprávy o realizaci aktivit plánovaných na červen 2003 (Art on Cows, seminář Drážďany) na červnové zasedání výboru;

3) žádá ředitele OZV MHMP o předložení seznamu a analýzy všech programů a fondů EU (viz zápis z 19. zasedání komisí Rady HMP pro zahraniční vztahy a evropskou integraci z 19. června 2002) na zářijové zasedání výboru;

4) žádá ředitele OZV MHMP o předložení informace o personálních výdajích na zastoupení a o nákladech na provoz zastoupení a informace o dosavadních nákladech na pořízení a rekonstrukci objektu zastoupení na červnové zasedání výboru.

 

Hlasování o návrhu:

Pro: 11   Proti: 0  Zdrželi: 0

Návrh byl přijat.

 

J. Kasl pak přednesl další návrh usnesení:

 

Zahraniční výbor ZHMP navrhuje Radě HMP řešit personální změny v zastoupení Prahy v Bruselu výměnou pana Zdenka Wernera za zástupce schopného plnit úkoly zastoupení dané orgány hl. m. Prahy a výběr vhodného zástupce řešit formou výběrového řízení.

 

Před hlasováním o tomto návrhu vznesl M. Gregor technický dotaz, zda by s hlasováním nebylo vhodné počkat na přítomnost primátora HMP. Z pléna zazněly hlasy, že primátor HMP takový názor podporuje a k tomuto postoji potřebuje podporu výboru. Poté bylo hlasováno:

 

Hlasování o návrhu:

Pro: 6   Proti: 1  Zdrželi: 4

Návrh nebyl přijat.

 

Dalším bodem jednání byla informace o tzv. Varšavské deklaraci, kde předseda výboru M. Poche přednesl úvodní slovo o obsahu a účelu deklarace a poté předal slovo řediteli OZV M. Dubovi.

 

M. Dub přítomným sdělil, že deklarace byla přijata na konferenci, kterou organizovalo město Varšava, konkrétně odbor strategického plánování, který zodpovídá za administraci pomoci z fondů EU; tento aspekt je důležitý v souvislosti s přípravou tzv. implemetační jednotky ke strukturálním fondům na MHMP. Významným bodem této deklarace je návrh tzv. společných projektů, který by spojoval jednotlivé regiony NUTS, což zatím nelze (projekty musí být realizovány uvnitř regionů NUTS). V deklaraci jsou pak uvedeny návrhy oblastí, kde by takovéto projekty mohly být značně efektivnějším nástrojem, než jak to umožňují současná pravidla fungování.

Dalším návrhem je změna hodnotících kritérií z HDP per capita na tzv. disponibilní příjem per capita, neboť stávající kritérium značně nadhodnocuje možnosti měst financovat řešení svých problémů; disponibilní příjem má v tomto ohledu lepší vypovídací schopnost.

Podstatným bodem je rovněž volání po zjednodušení administrativních procedur – současné jsou považovány na zbytečně komplikované, málo transparentní a ve svém důsledku zdražují podporu, které se takto regionům dostává.

Změna administrativních procesů by měla také znamenat větší pravomoci pro atestovaná regionální pracoviště, která administrují pomoc z Bruselu.

Z hlediska spolupráce mezi různými úrovněmi veřejné správy (EU, národní, regionální a místní) deklarace doporučuje formu tripartitních smluv.

 

M. Gregor se po této informaci dotázal, kdo byl na této konferenci přítomen za pražskou samosprávu.

 

M. Dub odpověděl, že za Prahu byl přítomen pouze on a řádný politický zástupce města. Rovněž z jiných měst byli na konferenci přítomni především úředníci.

 

Tento přístup nepovažuje M. Gregor za správný a vyslovil se pro účast představitelů samosprávy na všech takovýchto akcích.

 

Předseda výboru M. Poche pak formuloval návrh usnesení:

 

Zahraniční výbor ZHMP doporučuje, aby se hlavní město Praha připojilo k „Varšavské deklaraci“, která byla přijata na konferenci ve Varšavě dne 10. 5. 2003.

 

Hlasování o návrhu:

Pro: 9     Proti: 0  Zdrželi: 1

Návrh byl přijat.

 

 

Po tomto bodě podal předseda výboru M. Poche informaci o nominacích do Výboru regionů. Tato informace je z podstatné části obsažena v dokumentu, který byl členům výboru distribuován v tištěné podobě. Tento dokument obsahuje společnou nominaci Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR, které společně nominují 12 pozorovatelů a 12 náhradníků. Dále je zde obsažen dopis Ministerstva vnitra ČR na Ministerstvo zahraničních věcí ČR, aby tato nominace, která byla Ministerstvem vnitra ČR 100% akceptována, byla předána Radě přidružení. Z hlediska hl. m. Prahy je důležitý fakt, že primátor HMP je mezi nominovanými. Bohužel se nepodařilo prosadit další nominaci zástupce Prahy mezi náhradníky přes Svaz měst a obcí ČR.

 

K tomuto bodu nebylo navrhováno žádné usnesení.

 

V bodě různé dal předseda výboru M. Poche slovo M. Dubovi, který informoval o cestě primátora HMP do New Yorku. první část, která byla především společenská, zahrnovala účast na koncertu, výstavě, filmovém promítání apod. – tato část byla organizována českým generálním konzulátem v New Yorku.

Pracovní část cesty pak zahrnovala především setkání se starostou New Yorku Bloombergem, které se neslo ve velmi přátelské atmosféře. Během setkání se hovořilo např. o velkém problému, který pro N.Y. představuje zadlužení. Dalším zajímavým postřehem byla organizace dopravy, kde na některých ulicích je zakázáno odbočovat. Dále se uskutečnilo setkání s několika komisaři města, kde zajímavé bylo setkání s komisařem pro vyšetřování (orig.: „investigation“), jehož oddělení má na evropské poměry značné pravomoci – např. při prověřování různých podnětů mohou nasazovat různé techniky operativního šetření včetně odposlechů soukromých telefonů apod. New York má po federální administrativě největší aparát – cca 400 tis. lidí, přičemž ročně bývá před soud postaveno cca 400 zaměstnanců městské administrativy a několik set ročně bývá postihováno za různé méně závažné přestupky.

V souvislosti se zahájením rekonstrukce „České národní budovy“ v New Yorku by bylo vhodné, aby se Praha aktivně podílela na činnosti tohoto domu, díky čemuž by se dal očekávat větší příliv turistů a investorů z USA. Proběhlo i několik setkání s různými podnikateli, kteří vesměs očekávají, co bude v ČR po vstupu do EU.

Dále M. Dub seznámil zahr. výbor s informací, že 25.6.2003 se ve Štrasburku uskuteční oslavy výročí vzniku Rady Evropy, kterých by se měl zúčastnit i prezident ČR Václav Klaus a delegace parlamentu ČR. Termín těchto oslav koliduje se zasedáním ZHMP, ovšem účast primátora se bude nepochybně odvíjet od účasti prezidenta ČR.

 

S touto poslední informací pak předseda výboru M. Poche poděkoval všem za účast a 5. zasedání výboru ukončil.

 

17. července 2003
17. července 2003