Zastupitelé rozhodnou o úplném konci squatterů na Ladronce

Právo - 16.3.2001
Pražští radní se shodli na tom, že v listopadu vyklizený statek Ladronka by se měl využít jako restaurace s ubytováním a půjčovnou sportovního náčiní. Tuto volbu musí potvrdit 29. března zastupitelstvo.

S obnovením restauračně-sportovní funkce přišla městská část Praha 6. Podle důvodové zprávy z jednání městské rady se projekt obrací k nejširší veřejnosti. V okolí bývalého statku pojatého jako restaurace s ubytovnou a zázemím pro společenské či kulturní příležitosti mají být vybudována sportoviště, cyklistické stezky. Projekt počítá s investicí magistrátu 50 miliónů, Praha 6 by dala 15. O statek se kromě Prahy 6 ucházejí ještě dva zájemci: Občanské sdružení Ladronka a Nadace Michaela Kocába. Nadace navrhuje zřízení kulturního centra. Počítá s investicí 10 miliónů do tří let od podpisu smlouvy, za převod usedlosti do vlastnictví nadace. Podle radních je 10 miliónů na adaptaci památky málo. Navíc by magistrát ztratil po převodu nad statkem kontrolu, již si vydobyl 9. listopadu, kdy se radní Filip Dvořák a Rudolf Blažek (oba ODS) opřeli - za asistence městské policie a policie kriminální - do vrat statku a po celodenním zákroku přítomných pět či sedm squatterů vyhnali. Občanské sdružení Ladronka nyní údajně předložilo projekt téměř identický se svým záměrem z roku 1994. Bývalí squatteři podle důvodové zprávy usilují o - pro magistrát zřejmě nepřijatelné - sociální bydlení. "V záměru není zmíněna obnova ani její financování," říká důvodová zpráva rady. "Opravdu tam finanční rozvaha chybí, a to z toho důvodu, že magistrát zvolil zcela šibeniční termíny. Během nich jsme nestačili zpracovat všechny potřebné studie. Radní prostě hrají na nedostatek času," reagoval pro Právo jeden z příznivců squatterů, jenž se na projektu sdružení Ladronka podílel. Jak sdělil Právu člen sdružení Ladronka Petr Dydovič, nikdo z členů pražské rady s nimi nechtěl o jejich projektu mluvit, nabídl se pouze náměstek primátora Otto Kechner (ČSSD). Podle Kechnera by bylo nejlepší, kdyby magistrát usedlost prodal. Projekt městské části považuje za příliš drahý, obává se, že jeho náklady mohou převýšit i sto miliónů. "To je sto malých bytů pro starší lidi," shrnul Kechner. Podle důvodové zprávy usedlost na Vypichu vznikla v letech 1677 až 1700 jako zájezdní hostinec či šenkovní dům. Ladronka tak má naději, že se pomyslně vrátí do 17. století.

Redakce In
Tvrzení squatterů je tradičně mírně řečeno nepřesné. Naopak, pokud někdo ze zájemců měl dostatek času na přípravu svého projektu a shánění financí, byli to squatteři, kterým město (Trade centrum Praha) přesně pro tento účel budovu na několik let pronajalo. Měli ji pronajatu na přípravu svého kulturního projektu, nikoli k bydlení, k čemuž ji nakonec využili. Na tom také nakonec jejich potenciální spolupráce s městem ztroskotala. A když se pan Petr Dydovič podívá do starých výstřižků z novin z doby, kdy Praha squattery stěhovala (i dřívějších), najde tam také několikrát tvrzení jejich sdružení, že mají zahraniční partnery na financování svého projektu. Tehdy se tím bránili obvinění, že jim Ladronka dříve či později spadne na hlavu.
Teď došlo na lámání chleba a ukázalo se, že mají jen přání v Ladronce bydlet a jinak prázdné ruce. To není řečeno ve zlém, protože jak se ukázalo, na rekonstrukci Ladronky nemá vlastně nikdo...pokud nemá jít o projekt ryze komerční a využívající statek způsobem, který se zase veřejnosti nelíbí. Proto zatím vše směřuje k veřejné investici. Squatteři se tedy nemají za co stydět. Ale také by nemuseli hledat trapné výmluvy, proč neuspěli.