Zavádění jednotného evropského čísla tísňového volání 112 a snaha o útlum národních čísel 150, 155, 156, 158

Bezpečnost

 

Zásadní nesouhlas s možným útlumem národních čísel tísňového volání 150, 155, 156 a 158 vyslovili dnes členové bezpečnostního výboru pražských zastupitelstva. Preference jednotného evropského čísla tísňového volání 112 je podle nich krokem zpět. Omezování národních linek či dokonce jejich nahrazení „univerzálním operátorem“ považují za zhoršení dostupnosti pomoci občanům, zejména v případě zdravotnické záchranné služby.

Dnešní jednání Bezpečnostního výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy reagovalo na usnesení vlády ČR z 29. března tohoto roku, které uložilo ministrovi vnitra ve spolupráci s ministrem zdravotnictví a informatiky analyzovat možnost útlumu národních čísel tísňového volání.

„Představitelé složek Záchranného bezpečnostního systému hlavního města Prahy považují úvahy o útlumu národních čísel ve prospěch jednotného evropského čísla nejen za neúčelné, ale především za vysloveně ohrožující životy a zdraví občanů, kteří na těchto linkách hledají neodkladnou pomoc,“ prohlásil předseda výboru Pavel Žďárský. Uvedl dále, že podle dosavadních zkušeností s provozem jednotného čísla 112 dochází při příjmu tísňového volání k časovým prodlevám, a to zejména v případě zásahu zdravotnické záchranné služby či policie. Linka 112 je provozována Hasičským záchranným sborem, jehož operátoři řeší nahlašované případy se specialisty příslušné složky záchranného systému.

„Při volání prostřednictvím čísla 112, kde operátor nemá potřebnou zdravotnickou kvalifikaci a jednotlivé případy předává k vyřízení příslušné zdravotnické záchranné službě, dochází k nenahraditelné ztrátě času, která může mít pro pacienta fatální důsledek,“ říká ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz. „Například při náhlé zástavě krevního oběhu – takových případů je v republice ročně zhruba pět tisíc – je přežití pacienta přímo závislé na době příjezdu neodkladné pomoci. Ztráta jedné minuty při průměrné dojezdové rychlosti osmi minut, by mohla znamenat zbytečné úmrtí devadesáti lidí, kteří by při přímém kontaktu volajícího s operačním střediskem záchranné služby měli velkou šanci na přežití. A to nemluvím o dalších stavech, kdy rovněž záleží na čase – jako jsou akutní infarkty, krvácení, poruchy vědomí apod.“  

V této situaci je bezpečnostní výbor pražského zastupitelstva přesvědčen, že nedávno zahájená mediální kampaň na jednoznačnou podporu volání na linku 112 je v rozporu s názorem odborníků složek záchranného systému i s potřebami občanů.

„Žádná evropská směrnice nepožaduje zrušení národních čísel tísňového volání.  Naopak Rada EU doporučila jejich souběh a určila, aby na stejných technologiích jako má linka 112, byl umožněn příjem tísňového volání i na dalších číslech. Pro nás je naprosto nepřijatelná jednostranně zaměřená podpora linky 112. Tato linka by měla být především službou pro cizince z důvodu jazykové bariéry, případně z důvodu neznalosti našich národních čísel. Její opodstatněnost nezpochybňujeme ani pro případy živelné pohromy či hromadných havárií apod. Pro naše občany je ale nadbytečným článkem, protože jednotlivé  případy volání jsou stejně předávány k řešení příslušným složkám systému,“ zdůraznil náměstek primátora Rudolf Blažek, který je rovněž členem Bezpečnostního výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy. 

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 bylo ve všech telefonních sítích na území ČR zprovozněno v roce 2003. Provozovatelem je Hasičský záchranný sbor, služby komunikační infrastruktury poskytuje Český Telekom. Jde o služby placené, zatím se náklady ročně pohybují kolem 100 mil. korun.

Národní čísla tísňového volání - 150 (hasiči), 155 (zdravotnická záchranná služba), 156 (městská policie) a 158 (Policie ČR) - jsou ze zákona provozována bezplatně.

 

V Praze 24.4.2006

 

---

Oblast právní a bezpečnostní, oblast legislativní činnosti spadá do působnosti náměstka primátora hl. m. Prahy Mgr. Rudolfa Blažka

 

 Za správnost: Eva Kubátová/ tel. 236 002 061