Závažná porušení zákona při výběrových řízeních Magistrátu hlavního města Prahy

BBC - 5.5.2003 Relace: Dobré ráno s BBC
Moderátor (Martin Řezníček):
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, takzvaný antimonopolní úřad, udělil před časem Pražskému magistrátu asi tři čtvrtě milionovou pokutu za, cituji: Závažná porušení zákona při výběrových řízeních. Konec citátu. Jde přitom o téměř padesát případů z šestašedesáti šetřených. Český tisk minulý týden přinesl informaci, že existuje seznam asi sto sedmdesáti osob bývalých i současných úředníků magistrátu nebo poslanců, kteří o podezřelých zakázkách rozhodovali. Je mezi nimi i bývalý člen zastupitelstva hlavního města Prahy a starosta Prahy 13 Petr Bratský, který je v současnosti poslancem ODS. Petr Bratský dnes hodlá předložit důkazy, že je údajně obviňován neprávem. A Petra Bratského také vítáme ve studiu. Jaké důkazy tedy, pane Bratský, hodláte předložit?
Host (Petr Bratský):
Já bych chtěl předložit především seznam, který dokládá různou dokumentaci z našeho výběrového řízení, kde jsem byl členem výběrové komise. Musím říci, že ten seznam buď nedostal úřad pro ochranu veřejné soutěže, anebo možná dostal posoudit subjektivně, že jsou nedostatečné. Ale dle mého soudu, když předložím dnes novinářům ten seznam ze vší dokumentací, kterou mám u sebe, myslím si, že dostatečně osvětlím práci naší komise.
Moderátor (Martin Řezníček):
Lze z toho seznamu a z těch jednotlivých dokumentů vyčíst například okolnosti při těch jednotlivých fázích výběrových řízení, motivy lidí při tom rozhodování a tak dále?
Host (Petr Bratský):
No ano, určitě, ale tady je důležité vědět, že my jsme rozhodovali podle různých kritérií. To právě úřad nejvíc vytýkal, že komise nedostatečně zhodnotila jednotlivá kritéria, že to není průkazné. Já bych chtěl předložit, jak které kritérium bylo hodnoceno, protože každé kritérium má vyhodnoceno vlastně všechny nabídky. Pak existuje ještě závěrečná tabulka, kdy členové komise hodnotili dle svých názorů, potom svá kritéria, která dali dohromady a úřad nám nejvíc asi vytýkal, že právě se ztratily, řekl bych, nebo nejsou archivovány jednotlivé dokumenty jednotlivých členů komise. Jsou ty výstupy, ale nejsou přímo ty tabulky, které si každý člen komise vyplňoval sám.
Moderátor (Martin Řezníček):
A proč tedy nebyly zdokumentovány patřičně?
Host (Petr Bratský):
To nevím, pokud vím, tak se má archivovat kompletně celá dokumentace celého výběrového řízení, to je jediná věc, která tam chybí, ale na druhou stranu je jednoznačně prokázáno, že členové komise hodnotili každé kritérium zvlášť, pak se souhrnně kritéria dala dohromady, vznikla závěrečná tabulka a tak vzniklo doporučení pro radu.
Moderátor (Martin Řezníček):
Tedy vy můžete svobodně říci, že máte svědomí čisté?
Host (Petr Bratský):
V každém případě, a ještě je třeba říci, že v každém případě členové komisí, hodnotících přístupy do těch komisí z různých důvodů, protože jsou tam buď ze strany úřadů, a že jsou to odborníci na některé věci, někdy jsou tam zastupitelé městských částí, když se týká zakázka jejich městské části, to byl tento můj případ, kdy se jednalo o zakázku veřejnou na výstavbu parku v naší městské části tehdy a každý z těchto členů komise v podstatě dostane zadávací podmínky, které stanoví zadavatel, tehdy město, v tomto případě rada hlavního města Prahy a podle těchto kritérií potom hodnotí. Takže je rozhodně nejenom na něm, jak by chtěl a jak by komu chtěl pomoci i kdyby chtěl, ale na druhou stranu musí dodržet podmínky, které jsou tam stanovené.
Moderátor (Martin Řezníček):
Je ale opravdu zvláštní nebo na pováženou, když orgán samosprávy, v tomto případě Magistrát hlavního města v Praze, poruší ve dvou třetinách těch zkoumaných případů zákon.
Host (Petr Bratský):
Tak určitě to vypadá, že to vypadá velice zvláštně, že hlavní město nebo rada hlavního města, která nakonec v závěrečné fázi schvaluje seznamy, které jsou s výsledkem doporučení komisí a tím pádem rozhodne o zakázkách, že to dopadlo takhle. Ale musíme ještě říci, že výběrem zdaleka všechno nekončí. Musíme sledovat tu zakázku jako celek dál, protože tento orgán dohledu dohledal více chyb ne jenom z výběrových soutěží, ale potom i z toho, že třeba některá zakázka byla předražena o více než stanoví zákon,nebo že tam byly dopracovány některé vícepráce na základě zakázky objednavatele, které již nesměl dát a měl správně udělat nové výběrové řízení. Čili seznam, který vznikl, o kterém se hovoří, že je tajný, to byl spíš seznam neveřejný pro radu, který hovořil o tom, jak která zakázka byla, jaké paragrafy byly vytknuty a kdo byl v té chvíli jak členem výběrové komise, tak potom úředník, který se zakázkou dále zabýval.
Moderátor (Martin Řezníček):
Vy jste řekl, že v případě, že jste svým rozhodnutím způsobil škodu, takže její poměrnou část, jako jeden ze šesti členů komise, zaplatíte. Lze ale přece zjistit, jakou škodu dotyčná komise způsobila tím, že například vybrala někoho jiného, než měla nebo, to přece nikdy nepůjde. Není to příliš alibistické prohlášení z vaší strany?
Host (Petr Bratský):
Tak to bylo prohlášení ve chvíli, kdy jsem se vracel z maratónu, pan redaktor mi zavolal, já jsem říkal, že si nejsem vědom toho, že bych jakkoliv svojí činností poškodil město, protože jsem dvanáct let dělal jak starostu, tak zastupitele hlavního města, vždy jsem se snažil pracovat hodně hodin, nechyběl jsem na žádných zasedáních veřejných, ať už to byly zastupitelstva nebo rady, a že si nejsem vědom toho, že bych pracoval tak, že bych způsobil škodu. A kdyby se náhodou ukázalo, že v nějakým rozhodování v komisi, že jsme něco náhodou opomenuli a vznikla třeba pokuta, že bych paritní část té pokuty případně zaplatil, protože škody si nejsem vědom, ale nechci, aby se o mě říkalo, že jsem člověk, který, chraň Bůh, městu způsobuje svým konáním nějaké škody. Tak asi tak jsem to myslel a tak k tomu přistupuji. Jak jsem si prověřoval, tento svůj případ, který se mě týkal, tak ale žádnou chybu necítím, ani od komise, ani od sebe a myslím si, že tuto moji nabídku ani nebude možné využít.
Moderátor (Martin Řezníček):
Petr Bradský. Na telefonu teď máme bývalého pražského primátora a současného předsedu Evropských demokratů Jana Kasla. Kdo je tedy primárně zodpovědný za ty prohřešky, na které poukazuje Antimonopolní úřad?
Host (Jan Kasl):
Tak ten, kdo organizoval. Organizátorem těch výběrových řízení byl zpravidla magistrát, to znamená jeho ředitel či příslušní ředitelé odborů. Samozřejmě jistá odpovědnost je tam i u těch různě politických reprezentantů, kteří vedli komise, ať to byli radní, náměstci či další členové zastupitelstva.
Moderátor (Martin Řezníček):
A cítíte jako bývalý primátor také zodpovědnost za ta nepodařená výběrová řízení, která probíhala v době vaší přítomnosti na magistrátu?
Host (Jan Kasl):
Cítím zodpovědnost v tom, že se jsem nedokázal prolomit ty vztahy, které tam byly tak, abych například mohl prosadit rotaci členů těch komisí. To byly prostě uzavřené skupinky a příslušní náměstci a radní, kteří si velice pečlivě sledovali svůj resort, svoji oblast, ať to byla infrastruktura, byty či jiné další oblasti. Si zkrátka připravil vždycky sestavu lidí, která jí vyhovovala, sestavu té komise takovou, která byla příznivě složená k tomu, aby zkrátka se rozhodovalo, jako se rozhodovat mělo. To je samozřejmě problém, kde si mohu vyčítat, že jsem měl do toho razantněji vstupovat, ale já, sami víte, jakou já jsem měl pozici, jaká byla možnost skutečně ty věci ovlivnit reálně.
Moderátor (Martin Řezníček):
Když jste se dozvěděl, že se v takové míře rozdávají zakázky, ne v souladu se zákonem, zakročil jste nějak razantně, aby se tak dále nedělo, snažil jste se prosadit ten princip rotující, o kterém hovoříte?
Host (Jan Kasl):
Tak za prvé jsem se nedozvěděl tyto věci za svého fungování, to je první věc. Tam jsem je pouze tušil. Já jsem se snažil prosadit větší transparentnost výběrových řízení v konci svého fungování, kdy mi spíše tušením než čím jiným bylo jasné, že se ne všechno dělá, já nemyslím, že hovoříme nutně o korupci, ale že se ne všechno dělá jaksi podle pravidel, podle zákona sto devadesát devět, který sám o sobě není dokonalý, ale ještě navíc nebyl respektován plně. Čili my jsme neměli žádný takový nález, který by říkal, že to je proti zákonu, ale spíše takové tušení mi jaksi dávalo za pravdu, musím říct, že i bývalý ředitel magistrátu pan Zajíček se snažil, nebo jsme hovořili o tom, přesněji, že by bylo dobře zpracovat metodiku zadávání takovou, aby se nemohly tyto chyby, které jsme oba tušili, že se dějí, aby se nemohly dít nadále.
Moderátor (Martin Řezníček):
To znamená, pokud tomu dobře rozumím, tak mohlo jít v některých případech i o neznalost?
Host (Jan Kasl):
Já myslím, že většinou jsou to formální pochybení. Je zcela patrné, že asi dvě třetiny z těch vad jsou formální pochybení. Ten zákon vyžaduje často velmi přesné procedury, někde naopak je ne dokonalý. A sice přesná procedura má vést k nějakému cíli, ale svým způsobem nesměřuje k třeba získání nejlepší cenové nabídky. Prostě to vyhodnocení vždy záleží na tom, jestli tu zakázku zrušíte nebo vezmete cenu, která je nabídnuta a nemáte šanci ji třeba snižovat. To jsou takové nesmysly, které by soukromník nikdy nedopustil.
Moderátor (Martin Řezníček):
Máte představu, jaké škody mohly magistrátu tady tím jednáním vzniknout?
Host (Jan Kasl):
Tak to jsou spekulace, které padaly, někdo to sečetl na, ale to zase se netýkalo výdajů, to se týkalo třeba spíše neuplatňování sankcí za prodloužení termínů nebo vyplácení záloh předčasných, navyšování cen těch zakázek, což většinou opět se dělo v kompetenci odboru městského investora. To bohužel byl většinový odbor, který tyto zakázky rozhodoval a v těchto případech o nich musím říct, se možná nedozvěděl ani ten příslušný radní. Ty částky byly sečítány na nějakou miliardu, ale to jsou hypotetické částky, které vlastně ta zakázka třeba se skutečně dělala ve větším rozsahu, takže to navýšení bylo oprávněné, ale prostě nebylo to provedeno procesně tak, jak mělo být. To znamená, když se zvyšovalo o víc jak dvacet procent, bylo třeba vypsat nové řízení, vyzvat toho zpracovatele, protože on byl tím, kdo dodává, tak stejně by byl tím vybraným. Ten zákon někdy přikazuje absurdní postupy a tyto postupy nebyly vždy, jak je zcela jasně vidět, plněny. Neznamená to reálnou škodu. Reálná škoda podle mě vzniká tam, kde se nedokázala radnice dostat k té nejnižší vhodné ceně, k takové ceně, která by byla menší možná.
6. května 2003
6. května 2003