Záznam z tiskové konference dne 27. 4. 2004 – 15.30

    Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora hlavního města Prahy 

Já jsem si vás dovolil pozvat z toho důvodu, že se zhruba 14 dní vede diskuse na téma možného omezení pohybu psů na veřejných prostranstvích na území hlavního města Prahy. Dovolil jsem si vám nechat zpracovat a předložit takový třístránkový materiál, zprávu, která obsahuje jednak stanovisko k tomu, jak řešit problematiku chovu a pohybu psů po městě, tak součástí té tiskové zprávy je výpis příslušného zákona, který od 1. 3. upravuje tuto oblast. Pak za třetí jsem tam nechal přiložit i výstup z pravidelného výzkumu veřejného mínění, který provádí městská policie vždy koncem jara nebo začátkem léta a na podzim, který se týká spokojenosti s prací městské policie, s prací Policie České republiky – a vždy tam je přiloženo několik dalších otázek. Jedna z těch otázek byla, zda by mělo město vyhláškou ustanovit omezení či povinnosti pro venčení psů.

Tam máte ten výstup, který je tam uveden. Ten výstup je ze vzorku tisíce tazatelů, což si myslím, že v Praze je docela velké množství a myslím si, že celkem reprezentativní výsledek toho výzkumu. Ten výzkum má docela reprezentativní hodnotu, vypovídací schopnost, protože tisíc respondentů v Praze je  v zásadě dosti vysoký počet.

Já bych chtěl říci, že ty diskuse, které se začaly vésti, tak vychází z toho, že tento zákon – tato novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která, jak už jsem řekl, vstoupila do účinnosti 1. března letošního roku, umožňuje, jak máte k dispozici před sebou, dva zásadní kroky, které právě do 1. března nebyly možné. A to, aby obce stanovily obecně závaznou vyhláškou, a to zdůrazňuji,

a)  povinnost trvalého označení všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jenom mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetování nebo evidenci čipem, a evidenci jejich chovatelů,

b)  aby v případě, že se tak obce rozhodnou, mohly obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

V souvislosti s touto možností, která od 1. března logicky vyvolala dotazy na především mne, který má na starosti jak otázku legislativy, tak otázku bezpečnosti a veřejného pořádku,  co tedy město udělá s tím, že tuto možnost, kterou dříve nemělo, tak co tedy učiní k tomu, aby této možnosti využilo, potažmo, jak už jsem uvedl,  je tady – myslím si,  reprezentativní výsledek výzkumu veřejného mínění, který jednoznačně ukazuje, že Pražané – z tohoto výzkumu je to zcela patrné – by si přáli stanovit jakási omezení či povinnosti při venčení zejména velkých psů. Z toho důvodu jsem navázal na diskusi, která byla stará zhruba dva roky, která ovšem měla ten problém, že město nemohlo regulovat, vydávat vyhlášky či upravovat tyto věci svojí vyhláškou a svými předpisy, neboť nemělo k tomu patřičné zmocnění ze zákona, a jediné zmocnění, které bylo, byla dvě: první bylo zmocnění k vydání vyhlášky na ochranu veřejné zeleně, kdy – zdůrazňuji, že toto zmocnění bylo využito ve směru k dětským hřištím a pískovištím, kde se této vyhlášce schválilo ustanovení, že je zakázáno vstupovat na místa tohoto typu, to znamená dětská hřiště a pískoviště. Ovšem musím tady říci, že tato vyhláška má jeden základní problém, který se týká veřejné zeleně v obecné platnosti této vyhlášky, neboť  vyhláška na ochranu veřejné zeleně se týká pouze těch pozemků, které jsou vedeny v katastru nemovitostí jako veřejná zeleň. To znamená pokud je to komunikace a ostatní plochy, či cokoli jiného, takto je to bohužel v zákoně, tak se toho vyhláška netýká. A protože se domnívám, že takováto povinnost by měla být stanovena plošně, pokud ji město chce, je úplně lhostejno jestli je to na ostatní ploše nebo veřejné komunikaci, či na náměstí, to dětské hřiště nebo pískoviště, tak proto se domnívám, že by město mělo tuto možnost využít. Já bych chtěl říci,  že to je ta první část, ten popisný stav věci. Popis stavu věci.

Druhá – já bych chtěl říci, že hodlám předložit do zastupitelstva – nejpozději do června – návrh na řešení té první části, a to je otázka povinné registrace všech psů na území hlavního města Prahy, ať tedy tetováním či čipováním, s tím,  že bych rád, aby zastupitelstvo ji projednalo v červnu, vstoupila v platnost tedy v červnu, ale účinnost by vstoupila teprve 1. ledna 2005, aby byl dostatečný předstih, to znamená minimálně půl roku na to, aby ti majitelé psů, kteří – nebo ti chovatelé psů, kteří nemají své psy označeny, ať tetováním či čipováním, tak aby měli dostatek času pro to, aby toto mohli učinit, a jednak samozřejmě se navrhuje, aby se ta evidence, která, zdůrazňuji, bude minimální, v tom slova smyslu, že tam nebudou uváděny jiné údaje, než jméno, příjmení, bydliště toho kterého daného chovatele, tak aby mohla být zavedena na úrovni Magistrátu hlavního města Prahy, aby tato jednotná evidence na území hlavního města Prahy byla. Já myslím, že důvody, proč tuto registraci zavést, jsou zřejmé. Já jsem přesvědčen, že je to velice užitečné dokonce i samozřejmě pro jednotlivé chovatele psů, protože pokud se například pes zaběhne, tak je zcela jednoznačné na základě takovéto identifikace, takovéhoto registru, takovéto evidence identifikovat, komu ten pes patří a vrátit ho jeho právoplatnému majiteli. A na druhou stranu, pokud ten pes způsobí nějaký karambol nebo naopak nedej bože někoho napadne či způsobí nějaké zranění, tak v tuto chvíli víme, že pokud není možné identifikovat majitele psa, tak je leckdy problém zjistit, zda ten pes byl například očkován, jestli tam nehrozí nějaké zdravotní riziko. Myslím si, že jednak toto je obrovský přínos, že toto je možné okamžitě identifikovat a definovat. Pokud například čip tuto informaci sám o sobě, zda pes byl očkován či nikoli, může nésti, a za druhé pochopitelně i právní odpovědnost toho majitele psa, který je tím pádem jednoznačně identifikován, je na místě a může takováto evidence vyřešit řadu problémů. Toto si myslím, že je v silách města, v silách magistrátu, takovou vyhlášku připravit, předložit, zajistit proběhnutí připomínkového řízení, Já skutečně mluvím o tom časovém horizontu proto, že se domnívám, že je korektní nechat půl roku chovatelům psů na to, aby tuto povinnost mohli splnit.

Na druhou stranu chci říci dvě věci. Řada chovatelů či majitelů psů má dneska ještě psy očipovány, tetovány, čili v zásadě identifikovány, čili je to v zásadě administrativní úkon ve směru k té evidenci. A za druhé od 3. července  - já nevím, jestli se to obecně ví – tak podle pravidel Evropské unie všichni psi, kteří budou opouštět území České republiky, neb vstoupí do evropského prostoru, tak budou muset mít tak zvané pet-pasy, což s sebou nese povinnost čipování či tetování či trvalé označení. To tetování má tuším maximálně osmiletou výjimku – po osmi letech ta výjimka končí a budete muset mít čistě a pouze čipování. Takže v zásadě dneska ti chovatelé a majitelé psů, kteří chtějí opustit území České republiky se svým psem po 3.červenci letošního roku, tak stejně budou muset tento krok učinit, jestli magistrát to zavede či nezavede je lhostejno, prostě pravidla Evropské unie v tomto jsou jasná.

Druhá záležitost, která se týká této oblasti, této problematiky, je možnost vydat tu vyhlášku, upravující pravidla pro volný pohyb psů nebo pro pohyb psů na veřejném prostranství, případně i vymezit prostory pro volné pobíhání psů. Já bych tady chtěl říci, že já se domnívám, že toto rozhodně nebude takto rychlá záležitost. Toto není věc, která by byla možná vyřešit nějakým čtrnáctidenním, třítýdenním projednáváním, diskusí. Toto je věc velmi otevřená, je tady řada názorů, ať těch, kteří psy nemají vyloženě rádi, mají z nich nějakým způsobem strach, bojí se jich, až po samozřejmě extrémně opačnou stranu tábora. To jsou ti, kteří psy milují, kteří mají v podstatě je jako součást své rodiny, svých rodin, a samozřejmě odmítají jakékoliv omezení, jakékoliv regulace. Já bych chtěl říci, že se domnívám, že by město mělo využít tohoto zmocnění ze zákona, nedomnívám se, že dříve jak ke konci letošního roku budeme schopni předložit finální návrh tohoto předpisu, neboť skutečně musí projít širokou diskusí. Jsem přesvědčen, že existují v Praze v zásadě tři typy veřejných prostranství, které by měly být takovou tou úpravou řešeny. První ten typ, o kterém jsem už hovořil,  dneska ve vyhlášce o ochraně veřejné zeleně, kde se to evidentně týká veřejných hřišť, pískovišť. Je otázka, zda třeba pietních míst, hřbitovů, pohřebišť, kam by psi neměl míti přístup v žádném případě, a to jestli s vodítkem nebo bez vodítka, či s náhubkem či bez náhubku – já se domnívám, že do těchto míst by psi neměli mít přístup a mělo by být vyhláškou ošetřeno, že nesmí, tak jak je to už dneska ve vyhlášce na ochranu veřejné zeleně, kdy dneska toto je takto jasně definováno, a mělo by to být plošně na celém území města. Ovšem to je samozřejmě velmi malá množina veřejných prostranství. Druhý typ veřejných prostranství jsou samozřejmě ta prostranství, kde by pochopitelně měli psi volný přístup, ale nicméně měli by být nějakým způsobem omezeni. Já jsem se vyjádřil k tomu, že na frekventovaných místech. Upřímně řečeno nedokážu si představit,  že by třeba na Staroměstském náměstí či na Václavském náměstí, skutečně významně frekventovaných částech Prahy, nebylo stanoveno nějaké omezení. Pokud by taková vyhláška, opakuji, byla přijata. Otázka délky vodítka či potřeby náhubku pro velké, malé, střední psy – to je skutečně věc otevřená a já v tomto jednoznačně pochopitelně budu respektovat, pokud takovouto vyhlášku předloží sbor odborníků,  názor lidí, kteří se touto problematikou intenzívně zabývají a pochopitelně o tom se bude, očekávám, vést největší diskuse. Nedomnívám se, že by někdo rozporoval potřebu registrace a jednotné evidence, nebo že by někdo rozporoval to, že by psi měli mít zákaz přístupu na pískoviště či dětská hřiště. To snad asi nebude tak rozporná záležitost. Tato oblast nicméně bude a je v této chvíli již nejvíce diskutována. Opakuji: není podstatné, jaká bude délka vodítka a kteří psi budou muset mít nebo nebudou muset vůbec mít náhubek. Otázka je, já bych řekl, počtu těchto míst, rozsahu množiny těchto míst v těch částech Prahy, kde by bylo toto omezení. A pak jsou samozřejmě místa, která není potřeba nějakým způsobem regulovat. Já myslím, že rovnou mohu říci, že to jsou v zásadě okrajové části Prahy, kde skutečně mají, bych řekl, charakter veřejných prostranství. Jsou to různá pole, jsou to rozsáhlé plochy, které nikdo ani neuvažuje o tom, že by tam byla potřeba nějaké regulace. Čili to je k tomuto.

Třetí informace, kterou bych vám chtěl dnes sdělit, je to, že samozřejmě probíhá velice intenzivní diskuse – já se žádné diskusi s nikým nebráním, samozřejmě, musím říci, že pro mne je podstatné, aby ta diskuse byla korektní a aby to byla diskuse s lidmi, kteří jaksi chtějí slyšet argumenty pro i proti. Nebudu komentovat některé e-maily a některá  vyjádření, která chodí nejen na moji adresu, ale obecně v rámci těch diskusí, které probíhají. Ale pravda je taková, že my jsme měli první jednání na Korunní na půdě Městské policie. Tady bych chtěl říci, že to bylo první a samozřejmě poslední jednání. Na druhou stranu, proč jsem požádal právní oddělení Městské policie, a městskou policii o úvod k této diskusi, nikoli přípravu této vyhlášky. Já už jsem na to odpovídal několikráte. Protože prostě městská policie jednak spravuje a má ve své gesci psí útulek, to znamená péči o opuštěná zvířata. Za druhé má svůj vlastní oddíl služební kynologie, což je oddíl psovodů. To jsou zase sice odborníci v oblasti řekněme služebních plemen, ale obojí jsou to útvary městské policie, nebo útvary, které se zabývají problematikou psů a jejich chovů a péče o ně, takže samozřejmě myslím si, že tam je určitá jasná logika, která mne k tomu vedla. Na druhou stranu vyhlášku nebude připravovat městská policie, to říkám opakovaně a opakovaně tady zdůrazňuji, že pouze měla zahájit diskusi, a ta diskuse samozřejmě bude vedena i s odborníky z útulku např. pro opuštěná zvířata. Ale další datum diskuse bylo stanoveno na 10. května. Sešli jsme se zhruba před týdnem. Problém je v tom, že samozřejmě kapacitně je otázka té diskuse a možností i k tomu, aby k něčemu vedla, tak já bych rád, aby počet diskutujících byl omezen na nějakých 15 – 20 osob. Samozřejmě jsou zastoupeni Českomoravská kynologická unie, je zastoupena Městská veterinární správa, je zastoupena Ústřední komise na ochranu zvířat při Ministerstvu zemědělství a taktéž je zastoupena “laická veřejnost”. Myslím tím občanská sdružení, nadace na ochranu zvířat a tuším ještě Komora veterinárních lékařů. Já se samozřejmě nebráním diskusi s nikým, naopak, já myslím, že každý má mít možnost mít svůj názor a každého názor je samozřejmě důležitý. Čili další kolo té diskuse proběhne 10. Května, kam bych již chtěl předložit návrh na novelu vyhlášky o místním poplatku ze psů, kde bych chtěl zakomponovat právě tu povinnou registraci, tak aby to bylo minimálně těch půl roku dopředu. Což ovšem musím říci, že zatím na základě výsledků té první diskuse a protože jsem si dovolil již toto takto říci, nikdo ze zúčastněných nerozporoval tuto myšlenku, že by bylo vhodné tuto registraci provést a touto cestou obecně závazné vyhlášky na území hlavního města Prahy schválit, aby to bylo co nejdříve “platné”. Byť vím, že se připravuje několikátý pokus na úrovni poslanecké sněmovny – tuším paní poslankyně Šojdrová s někým – že chtějí předložit návrh zákona na registraci psů, ale to mi připadá takové – možné to je, že to projde, na druhou stranu těch pokusů bylo několik a je pravda, že máme sice zákon o Antarktidě a mořském rybolovu, tak může být samozřejmě zákon i o tomto, ale přijde mi to tak specifická disciplina, že nevím, jestli bude schopna poslanecká sněmovna toto akceptovat, a to myslím v dohledné době, minimálně roku – dvou. Proto si myslím, že je třeba, aby hlavní město Praha v tomto nějakým způsobem opět nečekalo, jako jsme čekali na novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, to jsme čekali zhruba dva roky. Proto se domnívám, že by se mělo město k tomuto postavit co nejdříve, a pokud možno od 1. ledna příštího roku tuto povinnou registraci zavést.

Já jsem byl samozřejmě dlouhý, ale určitě jsem řekl, co jsem chtěl, co jsem vám chtěl sdělit. Takže jestli máte náhodou nějaký dotaz, tak prosím. Prosím? Pan Burian.

Burian, ČTK

To znamená, že v podstatě město nějak ustupuje od těch svých prvotních – nebo vy ustupujete od těch svých prvotních požadavků? V podstatě i co se týče termínů. Mluvil jste o říjnu, nejpozději konec roku.

Rudolf Blažek

Já nemyslím, že ustupuji. Já jsem vám jasně říkal, pane Buriane, že ten návrh není vůbec konečný, že tady je nějakým způsobem diskuse. Fakt je, že jsem byl konfrontován s tím, že jsem prohlásil, že chceme dát jeden a půl metrové vodítko a náhubek a dostal jsem se do situace, že toto kategorické tvrzení jsem byl konfrontován a velmi jednoznačně. Já jsem nikdy neřekl, že to takto je kategoricky dáno. Já se domnívám, že to je věc diskuse, že to je věc otevřená a že tato vyhláška navazuje na diskuse, které probíhaly zhruba dva roky zpátky a které souvisely se zabezpečováním veřejného pořádku a vlastně se zmocněním města v tomto směru. Já pochopitelně, co se týče října, určitě tu registraci chci. Já to chci dokonce dřív a já bych rád, aby toto zastupitelstvo projednalo již v červnu, Co se týče té úpravy pobíhání, tak bych chtěl, aby v lednu toto také platilo. Znovu opakuji, ta diskuse, myslím si, že je – a jsou tam dvě různé kategorie, dvě různé oblasti. Jedna věc je registrace. To se domnívám, že se dá daleko snázeji a daleko rychleji projednat a případně schválit. Ta druhá věc, která se týká volného pohybu psů, to je samozřejmě daleko citlivější a daleko diskutovanější téma. O tom to je. Ale myslím si, že z října, potažmo ledna, já neustupuji.  Na druhou stranu samozřejmě, jestli to zastupitelstvo projedná v červnu, a schválí, tak to může platit od října, ale myslím si, že je vhodnější nechat ten půlrok času aby někteří neučinili tyto kroky, pokud psy nemají registrovány tetováním nebo čipováním, nebo označeny tetováním či čipováním, tak aby měli půl roku času, protože těch psů v této chvíli se odhaduje podle čísel, která máme z městských částí, kolem pětasedmdesáti tisíc, kteří jsou přihlášeni jako psi, za které je odváděn poplatek – místní poplatek ze psů na území města. Existují odhady až dvojnásobného počtu skutečně reálně se vyskytujících psů na území města. To je věc druhá, to já v této chvíli neumím odpovědět kvalifikovaně, ale je pravda, že určitě to asi není ten počet, za který jsou odváděny finanční prostředky, myslím poplatky ze psů. Určitě je jich víc, ale o kolik, to nevím.

Burian, ČTK

Čili ta druhá část vyhlášky, platnost předpokládaná?

Rudolf Blažek

Já trvám na tom, že od 1. ledna chceme obě vyhlášky, aby nabyly účinnosti, ale ta první, aby byla projednána dříve, neboť povinná registrace je jedna věc, to s sebou nese nároky na vlastní řekněme tetování nebo čipování těch psů, kde to není vyřešeno, kde nejsou označeni ti psi. Druhá věc je, že vlastní evidence se může zahájit řekněme od 1. července, byť účinné to bude od 1. ledna. Co se týče volného pobíhání psů, to může být projednáno v listopadu, protože když změním pravidla, a nastavím podmínky, tak to můžu udělat řekněme s měsíční tzv. legislatací, to znamená tím období od schválení až po účinnost, ale u těch označování a u té evidence to je složitější administrativní proces. Čili od 1. ledna obojí, ale dva typy vyhlášek. Dva různé kroky, když to řeknu takto. Ten první krok, registrace, bude řešen cestou registrace – dvě vyhlášky, dva typy ne. Dvě vyhlášky. Ta první, registrace, si myslím, že by měla spadat do vyhlášky obecních poplatků ze psů a novelizovat tuto vyhlášku a zavést tam tuto povinnou registraci. A pak je druhá, a to je o tom – ovšem, samozřejmě, to, že si to myslíme, ještě neznamená, že zastupitelstvo to schválí a že to projde v této podobě. Já jenom říkám, že to musí být úplně nová vyhláška, na kterou není možné použít žádný stávající právní předpis vydaný městem. To musí být nová vyhláška, která bude řešit to pobíhání psů na veřejných prostranstvích.

Burian, ČTK

V té nové vyhlášce by byla přesně vyjmenována místa, kde co bude platit? Omezení – neomezení?

Rudolf Blažek

V podstatě ano. Ano, to je to, o čem hovořím. To znamená – musí tam být, pokud ta vyhláška by měla toto řešit, tak podle mého názoru musí řešit tři typy veřejných prostranství, neboli ten třetí nemusí být specifikován.

Burian, ČTK

A to tam bude po ulicích?

Rudolf Blažek

To nevím, to je otázka té diskuse. Já znovu opakuji, že já mám zcela jednoznačně definováno, že určitě nebude a nemůže být řešeno to, že na Václavském náměstí je zákaz vstupu se psy. To je samozřejmě nesmysl.  Na ta místa, která se domnívám, že by psi neměli vstupovat, jako jsou – znovu opakuji – dětská hřiště a pískoviště, to musí být řešeno tímto způsobem obecně.  A pak samozřejmě tam, kde by měl být omezen, potažmo regulován volný pohyb psů, a v jaké míře, to je potom podle mého soudu samozřejmě potřeba řešit cestou definice ulic městských částí, částí Prahy, čtvrtí, protože pochopitelně to má souvislost s veřejnými prostranstvími jako takovými.

Já bych – znovu opakuji – tady nechtěl definovat nějaký kategorický závěr, protože skutečně návrh na náhubek a jeden a půl metru dlouhé vodítko, to je skutečně návrh vyhlášky, který byl dva roky starý, takto vyšel z nějakých diskusí, které byly v podstatě otevřené, neuzavřené, a znovu opakuji, to je naprosto předběžný návrh, o kterém se v této chvíli zahajuje diskuse, a ta diskuse bude velice složitá a velice rozsáhlá, o tom naprosto nepochybuji.

Opačně mohu říci, že jsem přesvědčen, že přístup města – nebo k tomu chci říci, že jsem přesvědčen, že naopak přístup města je naprosto korektní a naprosto otevřený a pochopitelně jakmile se dojde k nějakému prvnímu závěru, a já očekávám, že ten závěr z té diskuse s představiteli jednotlivých mohu říci zájmových sdružení a jednotlivých názorových proudů , kteří se zabývají touto oblastí, jsem přesvědčen, že na přelomu května a června, do měsíce, měsíce a půl, bude ten návrh připraven a já pochopitelně očekávám, že tento návrh bude zveřejněn nejenom cestou médií, ale bude i na stránkách hlavního města Prahy. Povede se k němu příslušná diskuse, protože myslím si, že ta diskuse bude rozsáhlá a bude určitě sousta lidí, kteří budou nespokojeni s tím, jak se navrhují různá omezení a jakým způsobem se to bude řešit, protože v tomto případě je mi zřejmé, že se nemůže v tomto případě vyhovět všem. Tady jsou naprosto diametrálně odlišné názory na řešení této problematiky. To je zcela jednoznačné a myslím, že to není žádné tajemství,  co tady sděluji. To prostě tak je.

Pokud nejsou žádné otázky, končím tiskovou konferenci, její první část.