Záznam z tiskové konference dne 27. 4. 2004 – 16.00

Jana Kobesová, mediální asistentka primátora hl. města Prahy

Dobré odpoledne, dovolte mi vás přivítat na pravidelné tiskové konferenci po zasedání Rady hlavního města Prahy. Hned úvodem tiskové konference by vás pan primátor aktuálně rád seznámil s dnešním setkáním s ředitelem bezpečnosti American Public Transportation Association, se kterým se dnes setkal v rezidenci. Takže bych ráda přivítala pana primátora Béma, pana generálního ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy inženýra Milana Houfka, pan Grega Hulla, bezpečnostního ředitele American Public Transportation Association.

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

Dámy a pánové, vážení přátelé, hezké odpoledne. Možná jste překvapeni, dnes zde sedíme v poměrně netradiční sestavě. Mám tu čest a příležitost přivítat mezi námi ředitele bezpečnostních programů Dopravních podniků v Severní Americe, pana Grega Hulla. Tato asociace, jejímž členem je Dopravní podnik hlavního města Prahy od roku 1996, se zabývá mnoha oblastmi. Mezi jinými i otázkami a problematikou bezpečnostních opatření veřejné dopravy. To také bylo jedno z hlavních témat návštěvy pana Hulla v České republice a já při této příležitosti bych si dovolil pana Hulla přivítat a před tím, než mu předám slovo, tak bych si také dovolil přivítat ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy pana Milana Houfka a jeho poprosím o stručnou informaci na téma semináře konaného na straně jedné; na straně druhé problematiky bezpečnostních systémů, o kterých byla v souvislosti s návštěvou pana Grega Hulla také diskuse.

Ing. Milan Houfek, generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy

Já jenom velmi krátce bych chtěl uvést toto dnešní setkání. My po řádově asi sedmileté spolupráci s řekněme Americkým sdružením dopravních podniků, které je ve světě úplně největší, jsme si dovolili pozvat do Prahy pana bezpečnostního ředitele, jak tady řekl pan primátor, pana Hulla, s tím, aby jednak uspořádal dva semináře nebo dvě přednášky v rámci Dopravního podniku hlavního města Prahy o bezpečnosti, a zároveň jsme nastartovali a nechali si v důsledku odpřipomínkovat náš bezpečnostní systém v metru. Domníváme se, že zástupce této Asociace Spojených států amerických je ten, který by měl být nejpovolanější k bezpečnostním stanoviskům a hlediskům z pohledu stávající situace nejen v České republice, ale samozřejmě v celém světě. Takže po dvou uspořádaných seminářích s kompetentními pracovníky se dnes v poledne uskutečnilo setkání s panem primátorem, který byl panem bezpečnostním ředitelem podrobně informován o stanovisku řekněme techniků a bezpečnostních pracovníků z jejich pohledu jak na tom Praha je, a dohodnuta další následující spolupráce. Děkuji.

MUDr. Pavel Bém

V této chvíli děkuji, pane generální řediteli, a prosil bych o stručné slovo pana Grega Hulla, s tím, že samozřejmě poté budete mít příležitost položit panu Hullovi, expertu na slovo vzatému v dané oblasti, jakékoliv otázky.

Greg Hull, ředitel bezpečnostních programů Asociace dopravních podniků v Severní Americe

Děkuji vám, pane primátore Béme. Je mi ctí a potěšením být tady s vámi na této tiskové konferenci. Přijel jsem do Prahy na pozvání Dopravního podniku hlavního města Prahy. Jak jste slyšeli, Dopravní podnik hlavního města Prahy je už řadu let členem naší asociace. Účelem mé návštěvy v Praze je poskytnout pražské straně, dopravnímu podniku, informace. Také se odehrály dva semináře, na kterých jsem přednesl prezentace k otázkám bezpečnosti a programům bezpečnosti, tedy bezpečnosti jak zabezpečení proti jakýmkoli nepředvídaným událostem či nehodám, tak zabezpečení před vnějším útokem, záměrným. Naše asociace tuto iniciativu považuje za velice proaktivní, tedy nejenom reakci na něco, co už se stalo, ale i preventivní. V průběhu své návštěvy nejenom já předávám informace, ale velice mě také zajímají účinné postupy a praktiky, které už zavedl a uplatňuje pražský dopravní podnik. Nedávno se konala v Milwoke, ve Wisconsinu mezinárodní konference o otázkách reakce na mimořádné situace, nouzové či havarijní. Té konference se zúčastnili delegáti z nejrůznějších částí světa a měli možnost poučit se o opatřeních, která realizoval pražský dopravní podnik a z jeho zkušeností. Teď probíhají další diskuse, další výměna informací a zkušeností, protože Dopravní podnik hlavního města Prahy chce stavět na tom, co už existuje, co už bylo vykonáno.

MUDr. Pavel Bém

Děkujeme panu Gregu Hallovi a dovolil bych si požádat vás, nebo dát vám možnost oslovit pana Hulla jakoukoliv otázkou. Pakliže nemáte otázky, upozorňuji jenom, že byla zpracována tisková zpráva, která je samozřejmě k volnému využití. Dovolím si panu Hullovi poděkovat, stejně tak jako si dovolím poděkovat panu generálnímu řediteli Dopravního podniku hlavního města Prahy panu Milanu Houfkovi.

Jana Kobesová

Teď bude pokračovat tisková konference tak, jako obvykle. Tedy k těm bodům, které dnes probírala rada hlavního města Prahy. Vítám ještě pana náměstka Bürgermeistera  a dávám slovo panu primátorovi Bémovi.

MUDr. Pavel Bém 

Dámy a pánové, rada dnes projednala celou řadu procedurálních tisků. Z těch nejzajímavějších bych si dovolil vytáhnout já dva a pak bych požádal o doplnění pana náměstka Bürgermeistera za oblast územního rozvoje, výkupy v Lahovicích a poprosím o komentář také pana kolegu Gregara za oblast vodohospodářské infrastruktury. Z těch, které mi připadají zajímavé nebo o kterých si myslím, že by vás mohly zajímat – z pátku na sobotu oficielně vstoupí Česká republika do Evropské unie. Samozřejmě, vlastní vstup do Evropské unie může mít řadu politických a politologických aspektů, může mít řadu právně bezpečnostních aspektů, ale nepochybně může mít a má také řadu ekonomických aspektů. Z těch ekonomických aspektů je často diskutováno trošičku zjednodušeně, přiznám, nicméně téma, do jaké míry jednotlivé regiony České republiky a Česká republika jako celek bude schopna čerpat strukturální fondy a obecně fondy, které se v rámci bruselské administrativy nabízí.

Před několika měsíci hlavní město Praha prostřednictvím rady hlavního města projednávalo připravenost dokumentů JPD2 a JPD3 – tedy strukturálních fondů, o které může s ohledem na vysoké HDP, přepočítáno na paritu kupní síly, Praha jako region do budoucnosti čerpat. Přijalo usnesení, která v zásadě zavazovala Radu hlavního města Prahy, aby předložila dokumenty a materiál výzvy pro budoucí cílové příjemce projektů v oblasti JPD2 a JPD3. V tom prvním případě do konce dubna tak, aby skutečně se vstupem České republiky do Evropské unie jsme mohli konstatovat, že jsme udělali vše pro to, aby cílové subjekty mohly strukturální fondy v cíli JPD2 čerpat. V oblasti jednotného programového dokumentu 3, tedy v oblasti víceméně sociální, nebo orientované na tu sociální oblast, tam s ohledem na nepřipravenost ústředních orgánů státní správy a řídících orgánů, v tomto případě Ministerstva práce a sociálních věcí, jsme si stanovili termín 30. 6. Rada dnes projednala materiál, který v zásadě říká – za prvé, že hlavní město Praha je připraveno podílet se na procesech a krocích, které jsou nezbytné k tomu, aby cíloví příjemci mohli čerpat strukturální fondy. Cílovým příjemcem může být hlavní město Praha, městské části, organizace zřizované městem a řízené městem, ale taktéž nestátní neziskové organizace, podnikající fyzické a právnické osoby, a další instituce, vyplývající z jednotlivých opatření, např. z oblasti vzdělávání, výchovy atd. Podnikatelské subjekty samozřejmě nevyjímaje. Tyto instituce nicméně mohou předkládat své projekty až na základě předem jasně explicitně definované výzvy. Tuto výzvu musí schválit a vypsat Ministerstvo pro místní rozvoj jako řídící orgán. Zároveň musí k tomu mít nezbytné nástroje. Těmi nezbytnými nástroji jsou jasně vydefinované metodiky, operační manuál, metodika pro zpracování přílohy, příručka žadatele a příručka administrátora. Toto jsou čtyři klíčové součásti, které musí obsahovat každý regulérní projekt, který si dělá ambice na to, že získá finanční prostředky.

Bohužel, přes veškerou naši snahu, Ministerstvo pro místní rozvoj dodnes tyto dokumenty nepředložilo – a jinými slovy hlavní město Praha nemá možnost zveřejnit výzvu v plném rozsahu tak, aby skutečně 1. května mohly začít být zpracovávány projekty těch potencionálních cílových příjemců. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli ke zveřejnění jakési předběžné výzvy, která bude mít samozřejmě na jedné straně mobilizační efekt, informativní efekt, na druhé straně která bude v zásadě říkat jednotlivým cílovým subjektům, jakým způsobem asi se očekává, že své projekty zpracují, vyzve zároveň k interaktivnímu negociování s hlavním městem Prahou, s příslušnými institucemi, orgány hlavního města Prahy, které se budou zabývat problematikou strukturálních fondů v cíli 2. Tím jsme přesvědčeni, že přece jenom umožníme zrychlení toho procesu, který má dnes zpoždění a bohužel – naštěstí za sebe mohu říci, nikoliv vinou hlavního města Prahy. Takže já v této chvíli mohu konstatovat, že my jsme na čerpání strukturálních fondů připraveni, ne už tak Ministerstvo pro místní rozvoj, a proto tedy rozhodnutí, že Praha zveřejní alespoň předběžné výzvy. To je jedno podstatné téma. Zaslouží si ještě komentáře, že daleko hůře v těch celkových přípravách na čerpání strukturálních fondů je řídící orgán pro JPD3 – jednotný programový dokument, který je zaměřen více méně k té sociální oblasti, v oblasti rovných příležitostí mužů a žen, v oblasti, která samozřejmě je i pro nás, pro hlavní město Prahu a neziskový sektor v Praze mimořádně atraktivní. Nicméně tam tedy na rozdíl od Ministerstva pro místní rozvoj je stadium přípravy skutečně v plenkách a podstatný čas, značný čas ještě potrvá, než příslušné dokumenty budou připraveny. Každopádně i tady jsme hotovi zveřejnit předběžnou výzvu, ale bude to až na konci měsíce června. Další informace, která si asi zaslouží zmínku. Přistoupili jsme k vyhlášení druhého kola výběrového řízení v grantovém projektu proti drogám 2004 – zdravé město, primární protidrogová prevence, nebo především primární protidrogová prevence. Asi si vzpomínáte, že v letošním roce jsme připravili grantové řízení v oblasti protidrogové prevence ve dvou oblastech – oblast léčení, resocializace, tedy sekundární, terciální prevence, a oblast primární protidrogové prevence, zaměřená především na základní a střední školy. V tomto ohledu ten letošní krok v oblasti primární protidrogové prevence je krokem novým. Nicméně protože příslušné instituce, tedy především základní a střední školy, neměly dostatek zkušeností, neuměly zpracovat kvalitní projekty, tak celkem z těch alokovaných prostředků byla vyčerpána v zásadě zanedbatelná částka, což nás motivovalo k tomu, abychom vypsali nové výběrové řízení, druhé kolo, a zároveň aby v mezidobí mezi prvním a druhým kolem proběhla celá řada seminářů s protidrogovými koordinátory škol, kteří byli vzděláváni v tom, jak vlastně mají projekt napsat, aby vůbec mohl být legitimně příslušnou protidrogovou komisí posuzován. To se stalo, takže v této chvíli vyhlašujeme druhé kolo výběrového řízení proti drogám Praha 2004 – zdravé město. Tolik asi k tomu.

Jana Kobesová

Nějaké otázky? Ne. Tak bych poděkovala panu primátorovi Bémovi a dávám slovo panu náměstku Bürgermeisterovi.

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hl. města Prahy

Já mám v zásadě jednoduchou a přehlednou informaci. Rada schválila odkup dalších osmi nemovitostí v Lahovicích – Lahovičkách. V podstatě kdybych to shrnul do jedné holé věty: plníme svůj slib, který jsme dali vlastníkům nemovitostí v této lokalitě, obyvatelům této lokality, že pokud ji budou chtít opustit pro nemožnost, technickou nemožnost ochrany, efektivní ochrany před velkými povodněmi tohoto sídla, tak že od nich majetky vykoupíme za cenu, která je stanovována podle soudně znaleckých posudků. Uzávěrka všech těch žádostí byla do konce března. V tuto chvíli mohu říci, že pokud se dohodneme i se zbylými projevenými zájmy o prodeji pozemků, nemovitostí, ve kterých lidé bydlí, k hlavnímu městu Praze, tak zhruba třetina obyvatel Lahovic o toto zájem projevila. V tuto chvíli z té třetiny zase třetina už je projednána a schválena, o zbytku se dále jedná, ta věc pokračuje. Takže jsme schválili dosud v podstatě 16 žádostí v celkové výši něco mezi 70 – 80 milióny korun odkupu, hodnoty odkupovaných nemovitostí. Znovu zdůrazňuji, není to – ty otázky už tady padly – není to jakýsi developerský projekt, nemáme žádné pevné záměry s rozvojem této oblasti, je to plnění daného slova a je to snaha města ulehčit řekněme lidem, kteří nechtěli už znovu zažít zážitek z povodní a nemají řekněme sílu v té lokalitě svoji existenci dále obhajovat. Důležité je, že všechny schválené žádosti vždy jasně prokazují, že ty majetky tam ti lidé měli před povodní. Abychom neumožnili spekulaci s naším řekněme závazkem nebo s příslibem.

Jana Kobesová

Nějaké otázky na pana náměstka Bürgermeistera?

Michal Burian, ČTK

Já bych se chtěl jenom zeptat, zda na to bude mít město dost peněz, když v podstatě na výkupy všech domků je vyčleněno asi 150 milionů, teďka už je to asi na pětasedmdesáti, zhruba.

Ing. Jan Bürgermeister

Zatím se pohybujeme v rámci toho, co jsme si za tímto účelem v rozpočtu odhadli a v rozpočtu je na to pamatováno. Rozpočet schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy v prosinci.

MUDr. Pavel Bém

Já jenom doplním. Já ujistím, že skutečně na výkupy finanční prostředky máme a nemůže se stát, že by v konečném účtování chyběly.

Jana Kobesová

Nějaké další otázky? Tak potom poděkuji panu náměstku Bürgermeisterovi  a dávám slovo panu náměstku Paroubkovi.

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Dámy a pánové, já jsem nechal připravit velmi krátkou zprávu, která je vlastně sdělením o tom, že dnešním dnem vlastně rada rozhodla o realizaci nařízení vlády č. 330 k rozšíření počtu platových tříd, rozhodla o rozpočtovém opatření v rámci příspěvkových organizací města. Vyčlenila na to částku 46,3 milionů korun. Tato částka představuje navýšení celkového limitu mzdových limitů příspěvkových organizací o 2,1 %, čili předpokládanou výši inflace. Další kroky, které budou následovat, budou kroky, které učiní správcové rozpočtových kapitol, tedy členové Rady hlavního města Prahy, kteří navrhnou rozdělení této částky mezi jednotlivé příspěvkové organizace zřízené Prahou formou navýšení jejich neinvestičního příspěvku. Čili to je velice stručně k tomuto opatření. Chtěl bych říci, že pro město to bylo samozřejmě bolestivé uvažování, protože toto rozhodnutí vlády, které jsem citoval, znamená to nařízení vlády č. 330 z minulého roku, které směřovalo k rozšíření počtu platových tříd, nebylo z úrovně vlády doprovázeno rozpočtovými opatřeními. Čili finanční kompenzace. Zkrátka nepřišly na to peníze. Takže jsme museli sáhnout do svého a samozřejmě to není nikdy z hlediska městských financí příjemné a příznivé, protože tím se krátí rozpočtové rezervy, prostředky na jiné účely. Čili takto velmi stručně.

Jana Kobesová

Děkuji panu náměstku Paroubkovi. Vaše otázky na pana náměstka? Žádné. Teď bych ráda dala slovo panu radnímu Gregarovi.

RNDr. Miloš Gregar, radní hlavního města Prahy

Děkuji za slovo. Já jsem dnes v radě projednával přerušený materiál, který se týkal uzavření rámcové smlouvy o provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hlavního města Prahy. Jak možná víte, tak v říjnu 2002 v souvislosti s prodejem zbytkového podílu akcií na společnosti PVK hlavní město Praha se zavázalo smlouvou o budoucí rámcové smlouvě uzavřít tento smluvní vztah. Nicméně odehrálo se to těsně před tím, než rada, stávající rada, byla zvolena do svých funkcí a my jsme provedli, provádíme a provedli jsme a budeme provádět poměrně zevrubný právní rozbor důsledků a konsekvencí, které uzavření takovéhoto smluvního vztahu má. Musím říci, že jsme věnovali tomuto problému poměrně nadstandardní pozornost, protože víte, že ten problém se nevleče měsíc – dva měsíce, ale že to je vlastně více než rok stará záležitost, kdy PVK na základě splnění podmínek spojených právě s prodejem akcií vyzvalo hlavní město Prahu k uzavření smlouvy. Nicméně rozbory právní, které my jsme si nechávali udělat, a byly to rozbory, které neprováděla pouze jenom jedna právní kancelář, byla to Janst a Kostka, která byla standardním právnickým subjektem, který nám v této kauze radil. Nechali jsme si na to zpracovat i z pohledu správce infrastrukturového majetku, to znamená vodohospodářské společnosti i pohled od právní kanceláře Square and Centers Dempsy a samozřejmě měli jsme ve finále k dispozici i právní pohled protistrany na celý ten pohled. Diskutovány byly varianty jak ty extrémní od aktivní snahy zbavení se závazků vyplývajících z uzavření veškerých smluvních dokumentů až po tu druhou extrémní variantu prodloužení toho nájemního, resp. podnájemního vztahu do roku 2028. Rada nakonec zvolila, i vzhledem k nabídce, kterou hlavní město Praha obdrželo od společnosti PVK Ergoveolia, to znamená poměrně aktivní spolupráci na zpracování majetkové evidence, která je trošku problematická a souvisí i s povodněmi, protože řada těch dokumentů byla po povodních ztracena. Otázka aktivní účasti na přípravě výstavby nové ústřední čistírny odpadních vod. Hlavní město zvolilo tu variantu takovou střední, řekněme. Dostát závazkům, které vyplývají z té uzavřené budoucí rámcové smlouvy, která byla odsouhlasena radou v říjnu 2002, a dále jednat o narovnání těch řekněme právních vztahů, které mezi provozovatelem, správcem vodohospodářského majetku, a hlavním městem Praha jsou. Týká se to zejména náběhu platnosti nových zákonů, ať je to zákon o vodovodech a kanalizacích, ať je to zákon o zadávání veřejných zakázek a ostatní zákony, které s tím souvisí. Takže výsledek byl ten, že rada mi uložila tuto smlouvu podepsat, s tím, že samozřejmě ty závazky vyplývající z nabídky s PVK budou bezezbytku využity a budeme – to je jakási přidaná hodnota k tomu, co jsme dosáhli v průběhu právě těch právních rozborů a zkoumání a vyjednávání s Pražskými vodovody a kanalizacemi.

Jana Kobesová

Vaše otázky na pana radního Gregara? Prosím.

Žaludová, Haló noviny

Já jsem se chtěla zeptat, jaký se navýší majetek města tou rámcovou smlouvou, jestli to bude výhodné pro město?

RNDr. Miloš Gregar

Jak už jsem říkal, tato smlouva vlastně je jenom dovršením procesu, který byl započat na podzim roku 2002 a souvisel s odprodejem 34 % akcií Pražských vodovodů a kanalizací a myslím si, že my dneska vlastně jenom potvrzujeme rozhodnutí, které už tehdy bylo dávno učiněno, na základě doporučení právních kanceláří, které nám to doporučily.

Žaludová, Haló noviny

Takže je to spíše nevýhodné pro město.

RNDr. Miloš Gregar

Já nemohu říci výhodné – nevýhodné, já bych takto tu otázku nestavěl. Ta otázka stojí tak, že město dostalo zaplaceno za svoje akcie nějakou cenu a na základě té ceny, o které víme, že proběhla také diskuse a byly ohodnocovány ty obchodní podíly. Na základě toho se rozhodlo uzavřít tu smlouvu o budoucí rámcové smlouvě. Čili my jsme jenom zpětně zkoumali, zda ten krok není nevýhodný pro Prahu. V důsledku, ale i na základě doporučení právních kanceláří se ukázalo, že ten krok je prostě standardní a že je možné ho podstoupit.

Žaludová, Haló noviny

Děkuji.

Jana Kobesová

Další otázky? Tak poděkuji panu radnímu – pardon.

Michal Burian, ČTK

Znamená to, že za splnění určitých podmínek bude VEOLIA nebo PVK provozovat vodovody a kanalizace po 15 let dále – 2020, 2028?

RNDr. Miloš Gregar

Vy jste řekl správně za splnění určitých podmínek. Ty podmínky byly vlastně už nastaveny dávno před tím, nebo respektive  v rámci smluvních vztahů, kdy partner, který – ať chceme nebo nechceme – tak s ním minimálně do roku 2013 prostě kooperovat budeme v poměrně velmi senzitivním období výstavby nové ústřední čistírny odpadních vod. Vy víte, že ta výstavba v souběhu s provozem toho starého zařízení určitě nebude jednoduchá úloha. V rámci toho samozřejmě byly nastaveny parametry, za jakých podmínek bude Praha ochotna jednat o prodloužení té smlouvy. Ty podmínky a jejich naplňování, jejich prokazování, vlastně má začít od roku 2010, kdy se budou dělat poptávková řízení u ostatních provozovatelů, tak jestli nabízené služby, jejich kvalita, cena, rozsah, jestli jsou standardní a adekvátní k ostatním provozovatelům a jestli jsou konkurenceschopné – a teprve při prokázání tohoto faktu bude dále jednáno o případném uzavření další smlouvy, která ovšem je podnájemní a s rámcovou smlouvou o provozování vodovodů a kanalizací nesouvisí přímo, ale jenom velmi nepřímo.

MUDr. Pavel Bém

Já to přece jenom musím trošičku doplnit. Já si myslím, že ta správná odpověď je asi taková: ne, rada nerozhodla, přestože o tom také jednala, o tom, že Pražské vodovody a kanalizace budou provozovat vodohospodářskou síť a budou se starat o pražskou vodu po roce 2013. Tak by se stalo v okamžiku, kdyby zvolila variantu – podpis rámcové smlouvy na straně jedné, která vyjadřuje jaksi obecně formulovaný politický závazek, a na straně druhé rozhodla o prodloužení podnájemní smlouvy, respektive nájemní smlouvy mezi městem a Pražskou vodohospodářskou společností a podnájemní smlouvy mezi Pražskou vodohospodářskou společností a Pražskými vodovody a kanalizacemi. To se nestalo, prosím pěkně, to byla ta extrémní varianta, která byla diskutovaná, tak jako druhá extrémní varianta, která byla diskutována, byla, že zavřeme dveře před všemi závazky, které učinila minulá politická reprezentace, minulé zastupitelstvo a minulá rada. Zavřít dveře před všemi těmito závazky znamenalo dovést do konce právní spor s touto společností a jít až tak daleko, že bychom třeba se mohli dostat za rok – dva – tři do kontroverze s tím, kdo má vlastně provozovat pražskou vodohospodářskou infrastrukturu v roce 2005 nebo 2006. Takže v tomto ohledu jsme zvolili zlatou střední cestu, když jsme svým rozhodnutím naplnili závazek a rozhodnutí Zastupitelstva hlavního města Prahy učiněného za minulého politického vedení radnice. Neděláme nic jiného, než že říkáme ano, respektujeme toto usnesení, protože chápeme a právníci nám říkají, že pokud ho respektovat nebudeme, tak k podpisu této rámcové smlouvy nás donutí soud. My tedy říkáme ano, to tedy dělat nebudeme, na to čekat nebudeme, protože nechceme prostě svádět tu jednu z extrémních variant totální kontroverze se současným provozovatelem a říkáme: jdeme zlatou střední cestou, respektujeme závazek, ale tu tak zvanou podnájemní smlouvu a její prodloužení, tu s vámi nepodepíšeme, to může udělat někdo v roce 2013, 2012, 2011, 2010 – a je to pro nás tak daleko, že se tím teď v této chvíli nehodláme zabývat. Toto je rozhodnutí, které dnes rada učinila. To, co je na druhé straně toho rozhodnutí, a proč jsme vůbec do těch negociací šli, proč vůbec já jsem odmítl naplnit usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy minulého politického vedení a nepodepsal jsem nebo nevydal jsem pokyn k podpisu té rámcové smlouvy – to byla skutečnost, že před sebou do toho roku 2013, do kterého platí ty nájemní a podnájemní vztahy,  tak do tohoto období se v pražské vodohospodářské síti a infrastruktuře leccos musí odehrát. Například musí být postavena nová ústřední čistírna odpadních vod, intenzifikovaná stará ústřední čistírna odpadních vod, a to samozřejmě nelze dělat bez spolupráce s Pražskou vodohospodářskou společností, ale také s tím třetím subjektem, to znamená se společností PVK. To prostě a jednoduše není možné udělat. Nevím, jestli víte, ale víte asi, že ta investice se dnes odhaduje na rámec asi 15 miliard korun. Možná, že to bude více, možná, že to bude méně, zatím to jsou hrubá čísla, ale každopádně hlavní město Praha tyto prostředky nemá, čili my budeme muset hledat zdroje ve fondech Evropské unie. Budeme muset hledat zdroje u státu, a pravděpodobně kombinací unijních zdrojů, státních prostředků a magistrátních, tedy našich prostředků, ne magistrátních, ale hlavního města Prahy, tak nakonec těch 15 miliard dáme dohromady. Ale k tomu je nutný konsensuální postup mezi hlavním městem Prahou, Pražskou vodohospodářskou společností a společností PVK. A to bylo součástí těch negociací, které na druhé straně, nebo o kterých se na druhé straně zmiňoval pan radní Gregar. Čili neudělali jsme žádné super odvážné rozhodnutí, kterým bychom zavázali Pražany a Prahu na nějaké budoucí konzumace služeb u Pražských vodovodů a kanalizací, naplnili jsme literu zákona a jsme přesvědčeni, že jsme vynegociovali alespoň rámcové podmínky pro to, abychom mohli s provozovatelem nakonec hledat společné řešení při rekonstrukci Ústřední čistírny odpadních vod.

Michal Burian, ČTK

Ještě jedna otázka. Zda Veolia stáhne žalobu, kterou podala na město.

MUDr. Pavel Bém

Dovolím si odpovědět velmi rychle. Ta žaloba ztrácí samozřejmě právní meritum – jinými slovy přestává být relevantní v okamžiku, kdy předmět, kterému se dožaduje získat souhlas, tak vlastní souhlas je vydán podpisem pod rámcovou smlouvou, podpisem pana radního Gregara. V tomto ohledu i kdyby Veloia tu žalobu nestáhla, tak soud přestává mít reálný význam, nicméně součástí přípisu z Pražských vodovodů a kanalizací je příslib, že do tří dnů od podpisu smlouvy stáhne žalobu.

Michal Burian, ČTK

Poslední otázka. Je to pravda, že VEOLIA se při privatizaci PVK, resp. od zisku 66 % akcií od FNM zavázala potom ve smlouvě, že sežene na čističku půl druhé miliardy korun?

RNDr. Miloš Gregar

Můžu na toto odpovědět já? Já myslím, že jednak my se nejsme schopni aktivně dobrat obsahu privatizačního rozhodnutí. A to ze dvou důvodů. Jednak předseda Fondu národního majetku, když jsme požadovali kopii toho privatizačního rozhodnutí, tak nám ji nevydal. A druhý důvod je, alespoň podle našich informací, že bylo skartováno Fondem národního majetku. Takže ty závazky my velmi těžko dohledáváme a ona část z nich je deklarována v prohlášení VEOLIE. Druhá část je samozřejmě v té verbální rovině. A proto ta jednání, která jsme vedli, my jsme vedli i směrem k těm verbálním závazkům, které partner udělal v době, která jaksi není zdokumentována, protože ty dokumenty  nejsou dnes k dispozici, alespoň ne na úrovni hlavního města Prahy. Aktivně jsme se snažili je získat, ale nicméně ty závazky právě vyplývající z verbálních závazků jsme se snažili verifikovat do nějaké té nabídky od společnosti PVK a myslím si, že minimálně v tom hrubém rámci se nám to podařilo.

Jana Kobesová

Pan náměstek Bürgermeister by chtěl něco říci? Prosím.

Ing. Jan Bürgermeister

Já budu upřímnější, tak řekněme to nemám v kompetencích, tak si to mohu dovolit. Jestliže Fond národního majetku pro město získal nějakou výhodu při jednáních někde anebo ji tedy naznačil, tak nám ji nepředal. My jsme museli, a to tady souhlasím s přesnou definicí problému, jak to řekl pan primátor: dokončit právní akt, který minulé vedení podvázalo podepsáním smlouvy o smlouvě budoucí, která obsahovala rámcovou smlouvu, kterou teď podepisujeme. Soud to prostě by jistě dal za pravdu právnímu aktu podpisu smlouvy o smlouvě budoucí. To udělalo minulé vedení. Já osobně za současnou samosprávu ve smyslu práva rozhodovat o nájemní smlouvě v roce 2013 mezi PVS a Prahou. Majetek je města, vodovodní síť, a na to navazující podnájemní smlouvu mezi provozovatelem, ať to bude kdo to bude, nebo z rámcové smlouvy se ukáže, že PVK je nejlepší partner, tak tu budoucnost já musím ctít jako svobodné rozhodnutí ve smyslu i zákona o hlavním městě Praze, tak jak se samospráva při uzavírání nových nájemních smluv. Já myslím, že ten terén je tímto vykolíkován do budoucna a je pro stávajícího vlastníka PVK zcela přesně a strašně záleží, jak dopadnou budoucí obchodní domluvy nad výstavbou nové čističky a nad rozvojem nového vodohospodářské sítě. Ten terén je volný a svobodný jak pro ně, tak pro nás. Ta rámcová smlouva je velmi rámcová.

  MUDr. Pavel Bém

Já ještě doplním: hlavní město Praha jako suverénní vlastník - a Pražská vodohospodářská společnost jako nájemce -, která vlastní, když to hodně zjednoduším, ty trubky – tak bude ve velmi suverénním a velmi výhodném postavení. Tím v zásadě odpovídám na Váš dotaz, který implicitně mohl obsahovat předpoklad nebo otázku, hypotézu, jestli se nějakým způsobem hlavní město Praha zavazuje, jestli nějakým způsobem je determinován rámec vlastního jednání v roce 2012 nebo v roce 2011. Ne, hlavní město Praha má mimořádně výhodnou pozici. Prostě a jednoduše, protože tu vodohospodářskou infrastrukturu vlastní. Je to suverénní vlastník a provozovatel, nájemce Pražská vodohospodářská společnost. Bude ve velmi výhodné pozici, ale skutečně je příliš brzy na to, abychom se touto otázkou zabývali v roce 2004. Nepovažujeme to za moudré.

RNDr. Miloš Gregar

Můžu ještě dvě věty doplnit? Přece jenom si neodpustím – k tomu Fondu národního majetku a k závazkům, které vznikaly v souvislosti s privatizací pražské vody. Tak i Fond národního majetku deklaroval, že prostředky získané z privatizace PVK vstoupí zpětně do obnovy vodohospodářské infrastruktury. Ne třeba jenom v hlavním městě Praze, ale vůbec do obnovy vodohospodářské infrastruktury. Pokud já mám správné informace, tak se tomu tak nestalo, naopak konzumentem těch prostředků byl Státní fond dopravní infrastruktury v ten daný moment, takže tak jako se budeme ptát na verbální závazky jedné strany, budeme se samozřejmě ptát v souvislosti s otázkou financování nové ústřední čistírny odpadních vod ptát i Fondu národního majetku, zda je připraven dostát svým závazkům. Protože šest miliard korun, o které Praha de fakto přišla v rámci privatizace nám dneska na ústřední čistírně chybí. Takže ten problém se snažíme nějak pojmout tak jakoby komplexně, nicméně věříme, že se i Fond národního majetku ke svým starým prohlášením vrátí a bude s nimi nějak pracovat.

MUDr. Pavel Bém

Možná, abyste měli o čem psát, tak já si ještě dovolím říci na závěr předpoklad. Já předpokládám, že stát 6 miliard, které utržil za prodej pražské vody, tak vrátí do pražské vodohospodářské infrastruktury investicemi na ústřední čistírnu odpadních vod, to za prvé, 4 miliardy získá hlavní město Praha – 4 – 5 miliard – získá hlavní město Praha z fondu Evropské unie, ten zbytek bude muset pokrýt z vlastních zdrojů. Toto je asi do budoucnosti únosný vzorec, který pravděpodobně v horizontu financování takovéhoto projektu, řekněme v deseti letech, bychom asi byli schopni zvládnout. Nic jiného pro mne v této chvíli není představitelným finančním rámcem.

Jana Kobesová

Prosím.

Ziegler, Mladá fronta Dnes

Právě jak jsme se bavili o těch investicích, tak vlastně ta čistička odpadních vod, to je vlastně jedna z největších v Praze, 15 miliard korun. Ovšem další velkou investicí je také část městského okruhu Malovanka – Pelc Tyrolka – to je dalších 20 miliard korun – dvacet plus patnáct, to už jsou investice vyšší pražského ročního rozpočtu. Bude Praha vůbec schopna sehnat peníze na tak velké investice, když prostě těch investic je strašně moc, a to jsou jenom dvě největší a já vím, že jich je třeba hodně. Nebo je nějaký pokrok tady v tom jednání, co se týče toho městského okruhu, ve shánění těch investic?

MUDr. Pavel Bém

Jednoduše. Finanční rámec pro financování ústřední čistírny odpadních vod – prosím pěkně, jenom abychom se nemátli vzájemně. V současné době je rozhodnuto, že sledujeme hlavní variantu, nebo hlavní alternativu, a to je Císařský ostrov. Způsob kalového hospodářství a forma spalování, případně jiného zacházení s kalovým hospodářstvím bude věcí dalších jednání. Čili některé spekulace, které se objevily v médiích, tuším tlumočené ústy naší opozice, že tam vyrostou osmdesátimetrové tovární komíny, tak se asi nezakládají úplně na přesných datech. Rámec čistírny odpadních vod jsem si dovolil nastínit – to znamená 6 miliard výnosy z privatizace, měl by je Fond národního majetku, respektive stát dát zpátky, plus o zbytek se musí podělit Evropská unie s Prahou. Myslím si, že v tom algoritmu 5 : 4 za předpokladu, že výše celkové investice bude 15 miliard korun. Severozápadní část městského okruhu – severní portál  Strahovského tunelu – Pelc Tyrolka – je dnes v rámci finančního a investičního rámce uvažovaný projekt v oblasti kombinace veřejného a soukromého sektoru. Asi víte, že jsme vypsali obchodní veřejnou soutěž na poradce, který by měl provést study a nabídnout nám k politickým úvahám několik alternativ k financování výstavby severozápadní části městského okruhu formou PPP, tedy public - private partner. V této chvíli si dovolím vyjádřit víc než naději, že poradce, který vzešel z obchodní veřejné soutěže, tak učiní a nabídne nám nějakou rozumnou cestu, a že na konci této rozumné cesty bude v roce 2010 vystavěna severozápadní část městského okruhu.

Ing. Jan Bürgermeister

Já bych to ještě doplnil. Ono, když budeme pracovat s časem, tak ty plány města jsou sice velmi intenzívní, ale ne nereálné. Jednak je možné, že PPP projekt se prostě podaří, uvidíme, a za druhé si musíme uvědomit, že jak okruh, tak čistička, nutně budou probíhat  8 – 10 let jejich financování, a musíme si také uvědomit,  že aniž by si toho kdokoliv povšiml, tak město ročně investuje tak jako tak dvě a půl miliardy do rozvoje, do restruktury, v těch drobných – ať už je to vodohospodářská síť a kanalizace v centru města, s kolektory ještě více, nebo rozvoj sítí a komunikací v okrajových částech města. Ty projekty jsou zhruba v polovině, v časovém horizontu  3 – 4 let bude možné je potlumit a prostě budou priority města u velkých investičních akcí jinde. Čili zdroje města určitě v tomto časovém rozložení s nalezením – a věřím, že ano – dalších zdrojů, v partnerstvím se soukromým sektorem, jsou splnitelné a naše úvahy nejsou nereálné. V každém případě to tempo nebudeme a nemůžeme snižovat, protože bez nové čističky město být nemůže a to, co dneska citovali v novinách, bych chtěl opravit o jeden postřeh. My o tom budeme diskutovat jistě ve čtvrtek na zastupitelstvu, ale kalové hospodářství není použitelné v zemědělství. Na to už pamatují předpisy, opravdu to nejde, a do budoucna nepůjde, hlavně pro vážné důvody zdravotní a ekologické. My tu cestu vydefinovanou kudy jít, i ten rozsah finanční už je velmi přesně zpracován, a to ostatní je spíš opoziční rétorika. My realizaci surového kalu musíme umístit tak, jak územní plán předpokládá. Tam jsou ještě varianty v řešení a rozhodne konec konců proces EI, která varianta pak bude doporučena.

Jana Kobesová

Ještě nějaké otázky k tomu tématu?

Květa Kočová, Radio Blaník

Já jsem se jenom chtěla zeptat, jestli jste jednali o navýšení cen v taxislužbě. Jestli taxíky budou dražší. Nic k tomu neřeknete bližšího?

MUDr. Pavel Bém

Odpověď je prostá: nejednali. Neříkám, že nebudeme jednat.  Ale na této radě jsme o tom nejednali.

Jana Kobesová

Já bych dala slovo ještě panu inženýru Trnkovi, řediteli magistrátu.

Ing. Martin Trnka, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy

Já bych se tady pokusil říci pár slov k problematice, o které jsem nikdy nemyslel, že o ní budu tady muset hovořit, protože je to problematika, která jde zcela mimo rozhodovací pravomoci všech orgánů hlavního města Prahy. Nicméně několik informací, které byly zcela nepřesné, a objevily se v poslední době v médiích, mě nutí, abych se je pokusil uvést na pravou míru. Jedná se o odměňování uvolněných členů Zastupitelstva hlavního města Prahy. Já bych chtěl k tomu říci, že tato problematika je zcela jednoznačně řešena zákonem o hlavním městě Praze a k jeho provedení je vydáno nařízení vlády č.37 z roku 2003 Sb. Žádný orgán hlavního města Prahy nemůže o tom rozhodovat a tyto dva předpisy to jednoznačně řeší. K tomu možná vysvětlení termínu “odměna”, protože mám pocit, že se to někdy plete jako nějaká mimořádná odměna. Odměna je finanční plnění, které zastupitel dostává v souvislosti s výkonem své funkce a v podstatě je to adekvátní termínu plat či mzda u zaměstnance. To není nic mimořádného. Zákon rozeznává zcela jednoznačně a taxativně vymezuje, co je, nebo jaké jsou složky odměny. U uvolněného člena zastupitelstva je to měsíční odměna, další odměna je odměna při skončení funkčního období. Je to taxativně vymezeno, to znamená, že není možno poskytovat žádné další finanční plnění za tuto funkci. Ta měsíční odměna se skládá z pevné složky, která je stanovena podle funkčního zařazení příslušného uvolněného člena zastupitelstva a je dána nařízením vlády a dále z příplatku, který je podle počtu obyvatel k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Přitom se vychází z údajů Českého statistického úřadu, a ten je zpravidla schopen ty údaje poskytnout na konci I. čtvrtletí každého kalendářního roku. Jediné, co úřad hlavního města Prahy, Magistrát, učiní, je to, že provede přepočet na nový stav počtu obyvatel, který je k 1. 1. příslušného kalendářního roku, a v podstatě vznese informaci nebo poskytne informaci uvolněným členům zastupitelstva, že došlo k nějakému pohybu k tomu, na co mají nárok. To je přímo dáno zákonem  a nařízením vlády. To je vše. Pokud se jedná o další odměnu, tak je to adekvátní v podstatě v této chvíli nějakými 10 %. Bylo to 50 %, v této chvíli se o tom jedná, ale pravděpodobně to skončí na stejných 10 % jako rada stanovila pro zaměstnance státu. Nic jiného v tom ani rada, ani zastupitelstvo, ani magistrátní úřad, žádný orgán hlavního města Prahy konat nemůže. To znamená neexistují žádné mimořádné čtvrtletní či jiné odměny tak, jak se objevilo bohužel v tisku.

MUDr. Pavel Bém

Já si to dovolím ještě okomentovat. Prostě a jednoduše Mladá fronta Dnes přinesla nepravdivou a zavádějící informaci. Já prosím, aby se nestalo – předpokládám, že Mladá fronta si to uvědomuje, a že tu informaci uvede na pravou míru – a předpokládám, že ostatní média budou natolik osvícená, natolik inteligentní, že si před tím, než by případně tuto informaci byli ochotni a připraveni převzít, tak si to ověří. My vám k tomu nabízíme plný servis.

Ing. Jan Bürgermeister

To i naše manželky – ony opravdu netuší, že my nějaké čtvrtletní odměny dostáváme!

MUDr. Pavel Bém

Ono to je opravdu pitomé. Pitomé, hloupé, neprofesionální – a samozřejmě to vytváří a zanáší to prostě do veřejné správy a do komunální politiky faktor, který tady my nechceme mít. My máme odpovědnou pozici, snažíme se dělat ty věci dobře, chceme za ně být zaplaceni tak, jak ukládá zákon a ne jinak. A prostě když se takováto informace objeví v novinách, tak nás to strašně poškozuje a úplně zbytečně.

Jana Kobesová

Pan náměstek Paroubek.

Ing. Jiří Paroubek

Já bych chtěl říci, protože včera jsem tam figuroval – v dnešním článku jsem figuroval. Chtěl bych říci – opravdu myslím, že máme korektní vztahy, spolupráci s Mladou frontou, že jsem nikdy nepoužil výrazu “čtvrtletní odměny”, “čtvrtletní prémie”. Myslím, že v tom článku je zmateno několik věcí. Plat je tam pokládán ze – prostě náš plat se jmenuje odměna. Pisatel článku se domnívá, že ta odměna je vlastně čtvrtletní odměna. Tady tato praxe byla skutečně do roku 2000, kdy jsme se každého čtvrt roku …

MUDr. Pavel Bém

Pane náměstku, neřešte to tady. Nezlobte se. Ten článek je nepravdivý, ten článek říká, že my pobíráme nějaké čtvrtletní odměny. My žádné čtvrtletní odměny nepobíráme. Pan kolega Hympl bude tak laskav prostě, a seznámí se s reálnou situací. Já nabízím plný servis magistrátního úřadu a dost. Prosím, aby ostatní média nepřebrala tuto informaci náhodou, jak se to čas od času stane, která by se mohla objevit v zítřejším vydání nějakého jiného deníku.

Jana Kobesová

Děkuji vám za pozornost. Na shledanou.