Zeptali jsme se

Metro - 24. 4. 2003
Kateřiny Vaculové
Ředitelky odboru městské zeleně pražského magistrátu

Město začalo intenzivně vysazovat stromy, jsou důvodem popovodňové škody na porostech?

To samozřejmě také, ale podstatné je, že se vysazují plochy zeleně v rámci realizace územního systému ekologické stability. Už loni vznikl biokoridor
ve Kbelích, letos se díky spolupráci s Vinoří vysazovaly další plochy a budeme pokračovat dále na Čakovice. Vysadili jsme i první les v Praze, a to u
Stěrboholské radiály v Dolních Počernicích. Jeho plocha je větší než Václavské a Staroměstské náměstí dohromady.

Podle mapy zatím ale zelený pás vypadá spíš jako přerušovaná čára, to je záměr?

Nejobtížnější není vysadit stromy, ale zajistit patřičné plochy pro tento účel, u soukromých pozemků najít cestu, jak jejich půdu vykoupit nebo směnit a pak také, pokud je v takovém místě v územním plánu navržena "orná půda", požádat o jeho změnu, aby na určitém místě les mohl vzniknout. To vše je velmi zdlouhavé, někdy to trvá i dva roky, proto jsme si řekli, že je lepší vysadit hektar lesa než mít dvacet na papíře. Pás tak vzniká postupně, třeba i díky podpoře místních radnic. I tyto plochy pak mohou za dvacet let posloužit lidem jako rekreační
zóny.

Jak je taková tvorba zeleně v Praze drahá?

V Dolních Počernicích stála výsadba necelých 700 tisíc korun, pás ve Vinoři přišel na 360 tisíc. Hodně stojí i údržba stávajících pražských lesů, jichž je 4488 hektarů, v majetku Prahy jich
je zhruba polovina. Údržba každého hektaru stojí ročně 10 až 15 tisíc korun. Parky první kategorie, jako jsou například Stromovka a Letná, pak jsou nepoměrně dražší, tam stojí hektar ročně v průměru 135 tisíc korun.
Ivan Kuptík