Nejlepší servis pro celiaky mají v Itálii a Rakousku

O dovolenkových či prázdninových problémech celiaků jsem hovořil s předsedkyní Sdružení celiaků České republiky Blankou Rubínovou a místopředsedkyní Dagmar Skyvovou.

Předsedkyně Sdružení celiaků České republiky Blanka Rubínová s místopředsedkyní Dagmar Skyvovou.

V červenci a v srpnu vyráží většina lidí na dovolenou. Někteří míří do tuzemských lokalit, další láká moře a jistě se najdou takoví, jimž víc říkají hory. Už dávno ale minuly doby, kdy se smažily na cestu desítky řízků, kufry aut byly přeplněny polotovary s leči, guláši, lančmíty a nechyběly ani basy s pivem. Dnes už zkrátka není problém strčit do kapsy peněženku a pas (nebo v rámci EU občanku) a vyrazit. Neplatí to ale pro všechny. Existují stále skupiny lidí, kteří se na cestu musí vypravovat s daleko větší pečlivostí.

Jsem celiakem, nebo mám dítě celiaka, chci jet na dovolenou. Jak na to?

Záleží na tom, jaké máte finanční možnosti a jak daleko chcete jet. Podle toho my můžeme zajistit, doporučit nebo vás informovat, co v té které lokalitě se nabízí za možnosti. Pakliže pojedete na dovolenou v Čechách třeba k Máchovu jezeru, optimální je si vzít sebou pekárnu, i když u Máchova jezera je zrovna oblast, která je velmi dobře zásobovaná, takže si tam bez problémů koupíte třeba i čerstvý chleba pro celiaka.

Když pojedete někam jinam, tak to pekárna samozřejmě také řeší, tedy pokud je tam elektrický proud (úsměv), ale dá se říct, že to nejnutnější vždycky pořídíte. Navíc existuje mnoho vakuovaných výrobků, které se také dají vzít sebou a uchovat je v lednici. Vzhledem k tomu, že určitou dobu vydrží, tak to řeší jak cestování k moři, tak i na hory. Minulý rok s tím objížděl kolega Norsko. Naprosto bez problémů to pokrylo celý pobyt. Nic nezplesnivělo, nic se nezkazilo. V horku, vlhku, všechno bylo bez problémů.

Dovedu si představit, že v Norsku asi nebude problém. Ale u moře, kde bude horko a potraviny se budou potit. Co s tím? Nebo poletím-li někam letadlem a nebudu si moct vzít pekárnu. Jak tento problém řešit?

V letadle nemusíte mít strach, protože všechny letecké společnosti, pokud jim oznámíte, že chcete bezlepkovou dietu, tak ji na palubě letadla dostanete. Jedinou podmínkou je, že to musíte nahlásit tři dny předem.

Pakliže přiletíte na místo samé a jste v destinaci, kde chcete trávit dovolenou, tak záleží na tom, co je to za stát, kam jedete, a jak moc tam mají zkušenosti s bezlepkovou dietou. Naprosto ideální pro evropské cesty jsou Rakousko a Itálie, ale špatné není ani Španělsko a Německo. V těchto zemích nemáte vůbec žádný problém. Většinou není potřeba vozit něco sebou. Matky nám často při první cestě moc nevěří a mají balíček tzv. poslední záchrany, kdyby k něčemu došlo a nebylo nic po ruce. Spousta se jich pak vrátí a řekne, že to nebylo potřeba.

Kde můžu v zahraničí bezlepkové potraviny nakoupit? Stejně jako u nás v hypermarketech, zdravých výživách, lékárnách a drogériích?

V zahraničí – zejména v Rakousku a Itálii – to mají trochu lépe vyřešené. V každém supermarketu je možné něco koupit. Mají zmrazené věci v mrazácích, čerstvé věci, zkrátka vše, co člověk potřebuje… Horší je to potom v dalších zemích. Záleží, jaké je to místo a jestli se už někde s touto dietou potkali… Jsou destinace, kde se to vyřešit dá, jsou místa, kde to řešit nechtějí. Nejlepší je dopředu zjistit situaci, poptat se třeba u nás. Vzhledem k tomu, že jsme v Evropské asociaci celiaků, tak si vyměňujeme informace. Například od Italů dostáváme seznamy potravin i míst, kde se vaří pro celiaky. Vše je se zárukou. To samé platí o Rakousku a Německu.

Pokud víme, kam chce celiak jet, můžeme se také obrátit na partnerskou organizaci a oni nám řeknou, jaká je aktuální situace ve vámi vybrané destinaci. Když někdo přijede do Prahy, tak obdobnou službu děláme pro zahraniční celiaky my. Celkově se dá říci, že západní Evropa není pro celiaky žádný problém, střední Evropa také ne, ale například Chorvatsko a země bývalé Jugoslávie jsou problém, tam celiaci opravdu nemají moc na výběr… Moc dobrá situace není ani v Bulharsku a Rumunsku. Dá se říct, že čím víc na východ, tím je stravování pro celiaky náročnější.

Říkali jste, že letecké společnosti jsou k celiakům vstřícné. Jak vypadá situace u autokarů?

Nevíme o tom, že by nějaké autokary nabízely bezlepkové potraviny. Možná se v autobusech ale nějaké bagety prodávají… Tohle jsme nikdy neřešily, protože nám to nepřišlo jako problém. Bagetu na cestu si celiak klidně může připravit sám a nevyžadovat to od cestovní kanceláře.

Můžete mi dát nějaké tipy na tuzemské i zahraniční zařízení, v němž se vaří bezlepková dieta?

V České republice je velký problém v tom, že žádná restaurace u nás není certifikovaná, a to ani hotel Pyramida na Břevnově, který jako jediný v Praze nabízí bezlepková jídla. Obecně, když celiak jede kamkoliv, tak je potřeba, aby se informoval, zdali tam budou schopni zajistit aspoň přiměřeně bezlepkové stravování.

Stejné je to při cestě do zahraničí. Lidé k nám mohou zavolat, říct oblast, kam pojedou a my jim nalezneme potřebné informace a popřípadě je zkontaktujeme s místním sdružením celiaků, aby je přijali a postarali se o ně. Stejně tak to funguje u nás. Nás osloví zahraniční sdružení a my se o jejich klienty postaráme. Přes léto se takto například staráme asi o 5-7 zahraničních návštěvníků za týden. Někomu stačí e-mailová korespondence, aby věděl, na koho se v případě potřeby obrátit, někdy je zapotřebí zajít do hotelu a domluvit tam stravu.

Nemají zahraniční návštěvníci problém, že u nás nenaleznou certifikované restaurace?

Oni ví, že jedou skoro na východ, a jsou s tím smíření, že to tady takto funguje. Navíc na nás dají.

V Česku se žádný hotel či restaurace nepokusil získat certifikaci pro celiaky?

Myslím, že ze strany našich restaurací o toto není moc zájem, protože by podléhaly přísnějším kontrolám. A navíc to není jednoduché. Aby byla restaurace certifikována podle hledisek EU, tak by bylo nutné, aby měla oddělený provoz. A do toho u nás nikdo nepůjde. U nás je zkrátka jednodušší uprosit kuchaře, aby vám bezlepkové jídlo připravil, zatímco v Itálii byste s tím nepochodil. Oni ví, že nesmí, že na to nemají povolení, že by měli průšvih.


Autor: Stanislav Pecháček
14. července 2008
14. července 2008