Vozíček – osud na dvou kolech

Na jedné dětské literární soutěži rozhodovala porota o vítězích. Hodnotila práce dětí na různá témata a nakonec vybrala 30 dětí z celé republiky. Jedna z prací zaujala porotu natolik, že udělila ještě zvláštní cenu. Odměnou všem byl kromě drobných dárků i čtrnáctidenní pobyt na letním táboře, kam za dětmi zajížděli různí zajímaví lidé od herců, spisovatelů a novinářů až po zkušebního pilota. Jen vítězka celé soutěže na táboře chyběla. Od ranného dětství byla totiž připoutaná na invalidní vozík.

vozik_otv

Vozík je osud. Někdo se s ním již narodí, z někoho udělá jiného člověka zlomek vteřiny. Nehoda, nešťastný okamžik, a člověk najednou začíná nový zcela jiný život. Vozíčkářem se člověk stane z různých důvodů, ale jedno mají společné: musí na vozíčku žít a potýkat se se světem kolem sebe.

Praha je největší město v republice a i z vozíčkářů, kterých žije v ČR na 20 tisíc, se jich nejvíce pohybuje právě v Praze. Možná i proto je na tom naše hlavní město co do bezbariérového prostředí, z republiky nejlépe. Máme bezbariérové chodníky, divadla, veřejné toalety, přístupy do úřadů. Praha a městské části města investují ročně nemalé prostředky do vytváření bezbariérového prostředí. I tady je však co dohánět: stále pokulhává pražská hromadná doprava, především stará zástavba se s nároky na bezbariérové prostředí hůře vyrovnává a sami Pražané jsou k vozíčkářům neohleduplní už tím, že jim stále a svéhlavě parkují na vyhrazených parkovacích stáních.

Na těchto stránkách by měli vozíčkáři nalézt vše bezbariérové, co je v současné době v hlavním městě k mání: ať již jde o úřady, sportovní a kulturní instituce, památky, nebo třeba dopravu. Vy ostatní se dozvíte, jaký je život na vozíku a jak se dá prožít, aniž byste měli pocit že o něco přicházíte.


Autor: Oskar Exner, redakce portálu
21. dubna 2008
21. dubna 2008