Dvě stě odborníků řešilo v Praze vyšší odolnost evropských měst. Na Prague Resilience Summitu rozebírali mimořádné události i každodenní výzvy

Kongres přinesl více než dvě desítky odborných přednášek, oba dny byly zakončeny panelovými diskusemi a nabídly mnoho příležitostí k přímé výměně zkušeností. Svým zaměřením primárně na záchranné služby byl pražský summit poměrně ojedinělou akcí. Své zástupce měly na akci vedle Prahy a dalších krajských záchranných služeb z České republiky také záchranné složky Berlína, Vídně, Bratislavy, Londýna, Kodaně nebo Izraele.

„Nestačí práci záchranářů obdivovat a děkovat za ni. Naší povinností je vytvářet podmínky, aby ji mohli dělat co nejlépe – tedy zajistit jim kvalitní vybavení, moderní techniku, dobré zázemí i odpovídající ohodnocení. V Praze máme cenné zkušenosti, které můžeme sdílet s partnery z dalších evropských metropolí. Zároveň ale platí, že i my neustále hledáme nové cesty, jak systém dál rozvíjet a zlepšovat. Prague Resilience Summit byl přesně příležitostí takové konkrétní nápady z praxe sdílet,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Alexandra Udženija.

Jako konkrétní příklad z praxe uvedla psychosociální modul v aplikaci Záchranka, který se podařilo v Praze jako v prvním městě v Česku spustit ve spolupráci záchranné služby, aplikace Záchranka a městské organizace Zahrada pro duši. Díky jedinému tlačítku v aplikaci se lidem s úzkostmi, depresemi nebo akutní životní krizí rychle nabídne pomoc a kontakty na krizové služby, přičemž za jediný rok tuto možnost využilo více než pět tisíc lidí.

Mimořádné události v centru pozornosti

Zatímco státy vytvářejí široké strategické rámce, města mohou jít více do detailu a předávat si konkrétní poznatky z praxe. Pokud budou evropská města ještě intenzivněji spolupracovat, může to podle odborníků výrazně posílit naši společnou bezpečnost i odolnost v každodenní ochraně lidských životů a fungování měst.

„V Evropě čelíme novým výzvám. Jako Evropané proto musíme na všech úrovních ještě více držet při sobě. Berlín v tom může sehrát klíčovou roli,“ říká Kai Wegner, vládnoucí starosta Berlína.

Podstatná část kongresu se zaměřila na řešení konkrétních mimořádných událostí a krizovou připravenost. „Všichni máme krizové plány. Všichni se připravujeme na mimořádné události. Všichni cvičíme a modelujeme možné scénáře. Nic z toho samo o sobě ale plně nenahradí možnost slyšet od kolegů, co skutečně fungovalo při reálném zásahu, co se osvědčilo a co bylo naopak potřeba změnit,“ popisuje Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Pražská záchranná služba sdílela s partnery své zkušenosti ze zásahu po střelbě na Filozofické fakultě v roce 2023. Zdravotnický záchranář Guy Melamad rozebral největší výzvy, kterým čelila izraelská záchranná služba při teroristických útocích ze 7. října 2023. Že mimořádnou událost mohou způsobit i projevy extrémního počasí, jako je mrznoucí déšť, popsal ředitel berlínské zdravotnické záchranné služby Eiko Spielmann. „Dne 27. prosince 2025 čelil berlínský záchranný systém mimořádně náročné situaci. V důsledku zvýšeného počtu nehod způsobených mrznoucím deštěm se záchranné složky téměř dostaly na hranici svých kapacit. Zabránit přetížení systému pomohlo ale zavedení nových kategorií naléhavosti,“ vysvětluje Eiko Spielmann.

Tipy z každodenní praxe

Kongres se věnoval také přínosům novinek zaváděných do provozů záchranných služeb. Jak optimalizovat přednemocniční péči a triáž pacientů pomocí videopřenosů z místa událostí, rozebrala například lékařka kodaňské záchranné služby a profesorka Kodaňské univerzity Gitte Linderothová: „Zavedení živého videopřenosu na zdravotnické operační středisko může významně přispět ke zpřesnění třídění naléhavosti. Operátorům umožňuje vidět pacienta i místo události v reálném čase, a tím lépe posoudit stav pacienta, rychleji rozpoznat život ohrožující situace a poskytovat volajícím přesnější pokyny. Zároveň může pomoci odhalit případy, kdy není nutný výjezd záchranné služby ani hospitalizace. Výsledkem pak může být vhodnější využití kapacit, lepší tok pacientů a efektivnější nasazení sanitek“.

Zástupci záchranných služeb sdíleli také své přístupy k narůstajícímu počtu výjezdů, a to i k tzv. neurgentním akutním stavům v přednemocniční péči. Například Praha již v roce 2023 posílila svůj provoz o vlastní zdravotnickou dopravní službu, jejíž posádky jsou dispečinkem vysílány k pacientům mimo akutní ohrožení života a zdraví, kteří zpravidla potřebují transport do nemocnice k dalšímu ošetření či vyšetření, ale nevyžadují poskytnutí přednemocniční neodkladné péče.

O zkušenosti ze Slovenska se podělil hlavní operátor Operačního střediska ZZS SROV Viliam Sládek: „Aktuální systémové inovace reagují na rostoucí počet neurgentních volání. Cílem opatření je zefektivnit využívání kapacit. Nově byla zavedena ambulance specializované přepravy a také národní linka pomoci 116 117. Tyto nástroje pomáhají snižovat zatížení tísňové linky, optimalizovat výjezdy a zajistit dostupnost urgentní péče pro pacienty, kteří ji skutečně potřebují.“

Akce se konala v prostorách Nové radnice, sídle Magistrátu hl. m. Prahy, před budovou byla veřejnosti zároveň přístupná expozice techniky ZZS HMP, včetně speciálních vozů, které se podílejí na řešení mimořádných událostí.