Současnost

V Praze je územní jednotkou pro číslování katastrální území. Každá budova se označuje buď číslem popisným, jde-li o stavbu trvalého charakteru, nebo číslem evidenčním (v jiné číselné řadě), jde-li o stavbu dočasného nebo rekreačního charakteru. Číslo se přiděluje dokladem, tabulku s číslem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Čísla jsou přidělována v rámci katastrálního území v postupně jdoucí číselné řadě.

Pokud se v adrese uvádí zároveň popisné i orientační číslo, bývá zvykem uvádět je oddělená lomítkem, přičemž popisné se zpravidla (ale zdaleka ne vždy) uvádí jako první.

Číslo popisné nebo evidenční se nesmí užívat opakovaně, tj. nesmí být přiděleno nové budově, která stojí na místě zaniklé dřívější budovy, jak se mnohde v minulosti dělo.

Tabulky s čísly se umisťují viditelně. Číslo orientační (je-li přiděleno) má být podle vyhlášky ministerstva vnitra umístěno vždy pod číslem popisným. Označení popisných, orientačních a evidenčních čísel se podle vyhlášky má barevně lišit. Barvy tabulek nejsou v Praze stanoveny, nicméně popisná čísla se tradičně označují bílými číslicemi na červené tabulce a orientační čísla bílými na modré tabulce; evidenční čísla rekreačních nebo dočasných staveb jsou bílá na zelené tabulce. Na tabulce s číslem popisným jsou někdy uvedeny další údaje. Na starších tabulkách se uváděl název katastrálního území a městského obvodu, případně název ulice. Provedení čísla je však často individuální a odpovídá vkusu majitele nemovitosti - používána bývají čísla plastická a reliéfní, keramická, malovaná či lepená na fasádě nebo na skle dveří a mnohá další provedení.