Anticenu „Zavřeno“ stavební odbor odmítá
Stavební odbor Magistrátu hl. m. Prahy se dnes ohradil proti udělení anticeny “Zavřeno“, kterou mu včera udělila Otevřená společnost. Udělování ceny nepovažuje za objektivní. Ředitelka odboru Ivana Souralová dnes konstatovala, že anticena byla udělena na základě jediného právně sporného případu, přičemž odbor jich ročně řeší tisíce. Navíc šlo o stejného stěžovatele, který se proti postupu odboru ohrazoval již loni. Otevřená společnost i tehdy udělila odboru stejnou anticenu, opět na základě jediné stížnosti tohoto občana. Anticenu proto Souralová odmítla.
- 4 minuty čtení
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor Public Relations |
Tisková zpráva | |||
Anticenu „Zavřeno“ stavební odbor odmítá
Stavební odbor Magistrátu hl. m. Prahy se dnes ohradil proti udělení anticeny “Zavřeno“, kterou mu včera udělila Otevřená společnost. Udělování ceny nepovažuje za objektivní. Ředitelka odboru Ivana Souralová dnes konstatovala, že anticena byla udělena na základě jediného právně sporného případu, přičemž odbor jich ročně řeší tisíce. Navíc šlo o stejného stěžovatele, který se proti postupu odboru ohrazoval již loni. Otevřená společnost i tehdy udělila odboru stejnou anticenu, opět na základě jediné stížnosti tohoto občana. Anticenu proto Souralová odmítla. Jak inženýrka Souralová upřesnila, je stavební odbor magistrátu Prahy především druhoinstančním správním orgánem (tedy odvolacím vůči rozhodnutí orgánů prvoinstančních) na úseku územního rozhodování a stavebního řádu. Informace, o jejichž poskytnutí stěžovatel žádal, proto nemá vůbec k dispozici. Ze strany odboru tak v žádném případě nemůže jít o odmítnutí poskytnutí informací, jak je udělení anticeny prezentováno v médiích. Stejně tak je v médiích nepravdivě uváděno, že Praha ve sporu utratila desetitisíce korun. „Šlo o jediný právní spor a jediné rozhodnutí Městského soudu v Praze, jehož celkové náklady byly 4 150 korun“, uvedla. V předmětném rozsudku soud navíc uvádí, nikoliv že ze zákona vyplývá, ale že lze dovodit, že se věc po zrušení vrací do stadia podané žádosti o poskytnutí informace. Analogicky dovozuje, že od vrácení spisu začíná běžet nová lhůta pro rozhodnutí. To by ale podle Souralové bylo možné dovodit pouze tam, kde by zákon o informacích neměl jednoznačné ustanovení, že pokud od podání žádosti není do 15 dnů informace podána, má se za to, že bylo vydáno fiktivní rozhodnutí o jejím odmítnutí. Vzhledem k tomu, že zákon o informacích stanoví pro podání informace lhůtu jednoznačně, nelze dle názoru stavebního odboru MHMP na lhůtu pro podání informace po zrušení rozhodnutí stavebního úřadu aplikovat analogii, jakou lze použít u správních řízení v jiných případech. Sám zákon o informacích mu toto neumožňuje, neboť nejde o lhůtu pořádkovou, ale o lhůtu, s jejímž uplynutím je spojen právní úkon. Stavební úřad tedy nemá možnost znovu rozhodnout, neboť uplynutím této lhůty již fakticky rozhodl. Odvolací orgán pak zase nemá jinou možnost,než takové fiktivní rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost zrušit. Na základě účelově formulovaných ustanovení zákona o informacích tak vzniká začarovaný kruh. „Pokud nám pořadatel soutěže vytýká, že jsme po rozhodnutí soudu věc znovu nerozhodli, ale řízení ukončili s tím, že se žadatel musí znovu obrátit na městskou část, nekritizuje nás, ale samotný zákon. Ten jinou možnost nepřipouští. Chápu, že jde o složitý právní problém a mimo úzké skupiny lidí, kteří se těmito problémy denně zabývají, asi předchozím řádkám většina lidí příliš neporozumí. Ale takovýchto problémů vzniká kvůli nedokonalosti zákona o svobodném přístupu k informacím řada, protože zákon č. 106/1999 Sb. je právní normou, která je pro své nedostatky velmi špatně aplikovatelná. A jeho nedokonalosti úzká skupina osob umí i zneužívat. Organizátoři soutěže by proto měli své síly zaměřit na novelu zákona o informacích, která by byla použitelná ze strany občanů, ale i úřadů. A neorganizovat neobjektivní soutěž. My zásadní novelu zákona prosazujeme a nejsme zdaleka sami, ale její dlouhodobé projednávání nemůžeme ovlivnit“, uvedla Souralová. Podle jejího názoru je zvláštní i to, že organizátory soutěže nezajímal ani názor toho, komu anticenu udělují. „Je to samozřejmě jejich soutěž a výhradně jejich věc, ale kdyby byli korektní, tak by je asi mělo zajímat i vysvětlení druhé strany. Věci často nebývají tak jednoduché, jak na první pohled vypadají. Na předání ceny náš odbor nikdo nepozval, proto jsme se ho nemohli zúčastnit“. Jak doplnila, odbor informace občanům na vyžádání poskytuje, problémy vznikají pouze tam, kde tyto informace úřad nemá běžně k dispozici. Vedení Magistrátu hl. m. Prahy dnes současně uvedlo, že postup v uvedeném případě znovu přezkoumá, nicméně podle současných informací se ztotožňuje s právním výkladem stavebního odboru. Jak dále uvedlo, Magistrát hl. m. Prahy trvale a úspěšně rozšiřuje přístup občanů k informacím. A udělení anticeny na základě jediného případu úřadu, který takovýchto věcí řeší ročně desetitisíce, považuje spíše za odraz omezených informací a jejich ne zcela korektního hodnocení na straně pořadatelů soutěže.
V Praze 30.9.2005 |
||||
|
||||
Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 |