Antonín Slavíček mistr české krajiny-článek radního hl. m. Prahy RNDr. Igora Němce, otištěný v Listech hl. m. Prahy, v čísle květen 2005

Listy hlavního města Prahy | 2.5.2005 | rubrika: Rozvoj města - architektura - historie - památky - umění | strana: 7 | autor: RNDr. Igor Němec

V tomto měsíci uplyne 135 let od narození předního českého malíře Antonína Slavíčka (*16. 5. 1870*1. 2. 1910), umělce, jehož tvorba se stala všeobecně známou a doslova se zapsala do "genů" českého národa pro jeho jedinečné vnímání českosti své krajiny.
Slavíček se narodil v Praze, kde brzy vyrůstal bez matky, v péči otce a dvou sester. Již od dětství se zabýval výtvarnou činností a na gymnáziu se pevně rozhodl pro studium malířství. V 16 letech odjel studovat do Mnichova, pak se stal žákem Julia Mařáka na Akademii výtvarných umění v Praze. Po epizodickém pobytu v benediktinském klášteře v Rajhradu dokončuje studia a po Mařákově smrti přebírá jeho školu. I když je považován za nejvýznamnějšího Mařákova žáka, jeho cestou nešel. Stává se jednou z vůdčích osobností českého impresionismu. Vstupuje do spolku výtvarných umělců Mánes. Jeho malířský zájem se kromě krajin upírá i k Praze, často ztvárňuje bizarní pražská zákoutí. Později objevuje krásu Českomoravské vrchoviny, milované Kameničky, kde i s rodinou často pobývá. V roce 1906 se opět vrací do Prahy, která jej umělecky láká stále více. Zde vytváří řadu nezapomenutelných pohledů na město. Miloval zejména Letnou, kde měl také svůj ateliér. V roce 1907 navštěvuje Paříž, kde se setkává s impresionisty.
Běh jeho života však končí tragicky. Těžce onemocní jeho žena. Při léčebném pobytu v Dubrovníku si zlomí ruku a nemůže pracovat. Při koupání v říčce Zdobnici ho raní mrtvice a ochrnuje na polovinu těla. Situaci řeší radikálně - sebevraždou. Je pochován na Olšanských hřbitovech. Slavíčkovi měli tři děti. Eva se vdala za legionářského spisovatele Medka a byla matkou malíře Mikuláše Medka. Syn Jan byl také malířem, Jiří filmařem.
S dílem Antonína Slavíčka se mohli Pražané setkat naposledy v roce 2004, kdy mu Galerie hl. m. Prahy uspořádala retrospektivní výstavu v Městské knihovně.