Archivní výzkum posílil předpoklad o možném místu uložení ostatků Zdeny Mašínové st.

„Na začátku jsme měli jen ústní svědectví předané dcerou paní Mašínové, podle kterého byly ostatky její maminky v roce 1956 uloženy do nejsvrchnější úrovně jednoho z hromadných dětských hrobů. Archivní výzkum, který by měl místo zpřesnit nebo doložit, byl v tomto případě mravenčí prací, protože dokumentace z části vůbec neexistuje a z části je rozesetá mezi několika archivy,“ popsala radní pro oblast sociální politiky, zdravotnictví a pohřebnictví Milena Johnová.

Zprávu o archivní rešerši zpracovali členové expertní skupiny svolané radní Johnovou, archivářka Národního archivu Alena Šimánková a historik Centra pro dokumentaci totalitních režimů Petr Blažek. „Zpráva upevnila naše představy, že ostatky jsou umístěny tam, kde jsme si mysleli, ale stoprocentní jistotu s ohledem na velmi obtížnou dostupnost archivních materiálů nepřinesla. Proto jsme se v expertní skupině domluvili na dalším zpřesnění zprávy a následně provedení zhruba dvoudenní archeologické sondy maximálně do hloubky 40 centimetrů. Prozkoumáme nyní velmi mělce vrchní část šachty číslo 52, která by mohla být místem uložení ostatků paní Mašínové,“ vysvětlila Milena Johnová. Radní s výsledky bádání seznámila také Zdenu Mašínovou ml.

Zprávu nyní odborníci doplní o porovnání dostupných plánků i další dokumentaci z archivu vojenské prokuratury. Expertní skupina ale nepředpokládá, že by doplňující materiály přinesly nový zásadní objev. Současně se bude zpracovávat podrobný archeologický projekt, který upřesní parametry malé sondy. Práce na přípravě projektu zaberou zhruba měsíc, samotná sonda pak zhruba dva dny. O přesném provedení archeologické sondy a harmonogramu rozhodne expertní skupina na začátku března.

Na Ďáblickém hřbitově se podle svědectví pracovníků hřbitova zapsaných v roce 1968 nalézalo minimálně 70 až 72 společných hrobů, do kterých bylo podle odhadů pohřbeno 10 až 15 tisíc lidí. Na hřbitově v Ďáblicích skončily ostatky nejen politických vězňů, ale i dětí narozených ve věznicích, neidentifikovaných sebevrahů nebo dětí zemřelých při porodu.

„Hromadné hroby na Ďáblickém hřbitově jsou připomínkou zrůdnosti nacistického a komunistického režimu. Nesmíme zapomenout na žádného člověka, s jehož ostatky zločinné režimy tak ostudně naložily. Hledáme proto možnosti, jak tato smutná místa změnit v památníky,“ uzavřela radní Milena Johnová.