Areál rozestavěné Šutky se mění - příprava dostavby pokračuje

V plném proudu jsou přípravy na dostavbu plaveckého areálu Šutka v Tróji. Hotové jsou demolice části letitých železobetonových konstrukcí, průzkumy pozemku a rozestavěné budovy, vyčištění stavby i její zabezpečení. Stavební povolení by projekt mohl získat již na podzim letošního roku. Město počítá, že si Pražané ve zbrusu novém padesátimetrovém bazénu zaplavou do tří let.

  • 5 minuta čtení

 

V plném proudu jsou přípravy na dostavbu plaveckého areálu Šutka v Tróji. Hotové jsou demolice části letitých železobetonových konstrukcí, průzkumy pozemku a rozestavěné budovy, vyčištění stavby i její zabezpečení. Stavební povolení by projekt mohl získat již na podzim letošního roku. Město počítá, že si Pražané ve zbrusu novém padesátimetrovém bazénu zaplavou do tří let.

 

V polovině loňského roku se město rozhodlo, že dostaví torzo plaveckého bazénu Šutka v Tróji. Studie rozvoje lokality navíc v těsném sousedství stávajícího objektu počítá s vybudováním areálu s venkovními bazény. „Ještě v loňském roce odborníci pracovali na technických, statických a geologických průzkumech pozemku a budov rozestavěných již od osmdesátých let. U staticky nevyhovujících železobetonových konstrukcí jsme museli provést drobné demolice. Pozemek jsme navíc vyklidili a vyčistili, odstranili nálety. Stavbu jsme také znovu oplotili, a zabránili tak bezdomovcům či sprejerům pohybovat se po budovách. Staveniště hlídá služba,“ uvedl náměstek pražského primátora Pavel Klega. Odborníci zároveň provedli přesné geodetické měření, zmapovali stávající inženýrské sítě a veškerou výkresovou dokumentaci převedli do digitální formy. „Rozsáhlé průzkumy prokázaly, že nosná konstrukce stávajícího železobetonového torza staticky vyhovuje a můžeme krytý bazén dostavět. Bude ale nutné odstranit všechny příčky, izolace a další zastaralé dostavby. Inženýrské sítě na pozemku musíme vybudovat zcela nové, jsou buď ve velmi špatném stavu nebo zkrátka chybějí,“ nastínil postup dalších prací na Šutce náměstek Klega. Město bude také muset rozhodnout, co udělá s objemnými navážkami zeminy na pozemku.

Projektové studie na dostavbu areálu město v loňském roce již veřejnosti představilo. Letos budou projektanti připravovat podklady pro získání  stavebního povolení. „Předpokládáme, že bychom stavební povolení mohli získat letos na podzim. Ihned poté můžeme vypsat výběrové řízení na zhotovitele stavby a počítáme, že práce by mohly začít na jaře příštího roku, samozřejmě v závislosti na finančních prostředcích města,“ podotkl Pavel Klega. 

 

Z historie Šutky

Železobetonové torzo areálu s 50 metrovým bazénem stojí v Praze 8 již z dob minulého režimu, od roku 1987. Stavba se několikrát zastavila, naposledy v roce 1996 kvůli restituci některých pozemků. Ty město nakonec za 30 milionů vykoupilo, ale práce se znovu nerozjely. Praha nejprve marně hledala schopného soukromého investora a nakonec se rozhodla na jaře roku 2002 dostavět bazén z městských peněz. Povodně v srpnu 2002 ale tento záměr odsunuly načas do pozadí. V červnu loňského roku město představilo studii, která posuzuje realizaci dostavby plaveckého areálu Šutka s možností využití areálu jak pro rekreaci občanů, tak pro potřeby případných olympijských her. O jejich pořádání Praha usiluje v letech 2016 či 2020.

Původní úvaha o výstavbě olympijského centra pro vodní sporty směřovala kromě Šutky ještě k volným plochám na Maninách. Rada se nakonec definitivně rozhodla Maniny využít jiným způsobem. Plavecké soutěže případné olympiády, skoky do vody, finále vodního póla a aquabely by tak nalezly zázemí právě v lokalitě Šutka. „Důležité je, že dostavba starého objektu i vybudování nového sousedního areálu nejsou samoúčelné. I kdyby se v Praze olympiáda nekonala, nevzhledný pomník minulého režimu konečně zmizí a plavecké centrum je pro rekreaci obyvatel nejen spádových velkých sídlišť jako Bohnice, Čimice, Ďáblice, Trója, Kobylisy, Prosek i Chabry rozhodně přínosem,“ řekl při prezentaci záměru Pavel Klega. Areál je dobře dostupný veřejnou dopravou, ale dostatečně vzdálený od hlavních komunikačních tahů. Je situovaný v klidové zóně nad úrovní pražské kotliny, otevřený k jižní straně s hezkým výhledem na Prahu.

 

Krytý bazén a venkovní koupaliště

V první fázi město zhruba do tří let dostaví stávající objekt Šutky s padesátimetrovým krytým bazénem a hledištěm pro zhruba 400 osob a s dětským výukovým bazénem. Celkové náklady se odhadují zhruba na cca 350 milionů korun. Provoz je plánován celoroční. „K dispozici by tu byly vířivý a perlivý bazén, skluzavky, tobogány, divoká řeka, říčka i brouzdaliště. Chybět by neměly šatny pro asi tisíc návštěvníků, sauny, posilovna, tělocvična, restaurace, masáže, solária a další služby,“ vypočítal náměstek Klega. Loni Praha vyčlenila z rozpočtu na přípravu investice 39 mil. korun, v roce 2008 půjde na Šutku 18 mil. korun.

Výstavba sousedního venkovního koupaliště by plynně navázala. Relativně členitý terén se dá využít ke zvýšení atraktivity oddychového areálu. Jeho součástí bude padesátimetrový bazén, dále skokanský bazén, dětské brouzdaliště a bazén pro neplavce ve tvaru olympijských kruhů. Zázemí budou tvořit převlékárny, asi tisíc venkovních odkládacích skříněk, občerstvení, parkoviště pro přibližně 470 vozů a další vybavení. Celý areál by měl pojmout až 600 plavců a více než dva tisíce návštěvníků najednou. Druhá etapa přijde metropoli na zhruba 280 mil. korun. Veřejnost by nekryté koupaliště mohla začít využívat okolo roku 2010. „Až poté přijde na řadu zhruba sto osmdesát tisíc metrů čtverečních okolních pozemků. Budeme hledat jejich nejvýhodnější komerční využití, aby výnosy z prodeje či pronájmů pokryly z velké části investici do plaveckého areálu,“ vysvětlil záměry města Pavel Klega.

 

Šutka a Olympiáda

V případě, že by Praha vyhrála pořadatelství olympijských her, proměnily by se obě části areálu Šutka dočasně na hlavní olympijské centrum vodních sportů. Vnitřní prostory krytého bazénu by se upravily pro zázemí sportovců, organizátorů, novinářů a komentátorů. Bazén by sloužil jako tréninkový a rozplavbový. Venkovní prostor by město za přijatelně nízkých nákladů dočasně zastřešilo, vybavilo tribunami pro zhruba dvanáct tisíc diváků, kabinami pro závodníky i mobilním sociálním zařízením z lehkých příček či kontejnerů. „Tyto nízkonákladové, po skončení olympiády lehce odstranitelné úpravy představují pro město ekonomicky velmi výhodnou variantu. Projektové studie jsme již se zástupci Českého olympijského výboru projednali a jejich připomínky zapracovali ,“  potvrdil náměstek Klega.

 

 

V Praze 10. března 2008

 


 

Ing. Pavel Klega – náměstek primátora hl. m. Prahy odpovědný za hospodářskou politiku města.

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti správy městského nemovitého majetku, hospodářské politiky, ekonomického využití rozvojových lokalit a dále v oblasti zásobování vodou, rozvoje a správy kolektorové sítě a problematiky technické vybavenosti MČ.


10. března 2008
10. března 2008