Autobazary na Libeňském ostrově zatím zůstanou, zahrádkáři bez smluv

Právo - 30.1.2003
Autor: Petr Janiš
O Libeňský ostrov, z něhož smetla srpnová povodeň stavby i auta, se bojuje. Radní totiž na podzim dali výpověď snad všem nájemcům městských pozemků s odůvodněním, že v záplavové zóně nesmějí stát ani trvalé, ani dočasné stavby.
Sdružení Libeňský ostrov, jež zastupuje Český zahrádkářský svaz, oddíly vodáků, vodního motorismu, Junáky, Skauty, tenisový či volejbalový oddíl, požádalo radnici, aby výpovědi - motivované přípravou stavby protipovodňových opatření - vzala zpět. O území však projevili zájem investoři, potvrdil Právu pražský radní Pavel Klega (ODS). Podle něj je třeba mezi nájemci pozemků rozlišovat, třeba autobazarům s komerčními smlouvami se výpovědi odložily. "V dodatku ke smlouvě je ale jasně řečeno, že území opustí, když budou vyzváni," řekl Klega. To samé podle něj není možné u zahrádkářů, kteří ostrov mají do října opustit. "Teď si asi nikdo netroufne uzavřít dlouhodobou smlouvu na území, kde je namalovaná povodňová linie," doplnil radní. Jeho předchůdce, do listopadu 2002 radní Zdeněk Kovářík (ODS) Právu řekl, že podzimní výpovědi přišly pozdě. "Smlouvy se měly se vypovědět dříve, než nastoupila velká voda," poznamenal Kovářík. Podle Klegy radní nejspíš revokují předpovodňové usnesení o budoucnosti Libeňského ostrova ve prospěch spolupráce s takovými investory, kteří se budou podílet na stavbě hrází, valů a zdí proti vodě. "Výstavbu protipovodňových opatření pokládáme v této lokalitě za utopii," oponovala však v dopise radním šéfka sdružení Božena Petrová. Podle ní zatím neexistuje ani projekt, zda na ostrově (ve skutečnosti jde o poloostrov, který navazuje na podobné území u Vltavy v Karlíně) s rozlohou větší než čtyři hektary stavět hráze, valy či zdi. "I kdyby se však tato stavba budovala, nebude to přímo v místech, kde sídlíme," konstatovala Petrová a zdůraznila: "Ani stavba v těsném sousedství nevylučuje naši činnost. Naopak budeme udržovat jinak nevyužitelný pozemek."

Ve prospěch města
Klega konstatoval, že na Libeňském ostrově hovoří majetkoprávní vztahy jednoznačně ve prospěch města, a to zřejmě bude trvat na podmínce, aby opatření proti povodni financoval alespoň zčásti soukromý kapitál. "To se samozřejmě nedá v případě zahrádkářské kolonie očekávat," shrnul Klega. Sdružení považuje takový argument za nesmyslný. "Mám informaci z odboru městské zeleně magistrátu, že se naše část ostrova, pro investory nevyužitelná, přenechá soukromé firmě, která se za peníze poplatníků bude starat o zeleň. To děláme ze svých prostředků a ještě městu platíme nájemné," přiblížila Petrová. Oáza zeleně na Libeňském ostrově vyrostla už v roce 1927, zahrádkáři i sportovci se zde lopotili od té doby. Autobazary a bazary nábytku pocházejí z 90. let minulého století. Podle Petrové část povodňových škod odstranili na své náklady a svou prací lidé z ostrova. "Jediné, co je v této situaci drží, nad vodou` je vidina, že se jim podaří opět vybudovat zelenou zahradu, kde trávili většinu života," apelovala na radní šéfka sdružení, které považuje tvrdý přístup radnice za další ránu lidem postiženým povodní.