Blažek: Každý z nás chce růst

Metro | 19.10.2009 | rubrika: Rozhovor | strana: 15 | autor: Alena Hechtová

Jsem přesvědčen, že se v Praze zvýšil pocit bezpečí, tvrdí její možný budoucí primátor

PRAHA Bezpečné město nevzniká samo od sebe. Toho si je už tři volební období vědom i první náměstek primátora Rudolf Blažek. Má totiž bezpečnost města na starost. Deník Metro se proto zeptal na to, jak se situace v metropoli vyvíjí. A samozřejmě nejen na to.


* Proslýchá se, že se chcete stát pražským primátorem, co je na tom pravdy?

Primátorem je Pavel Bém. A volby do zastupitelstva hlavního města Prahy jsou nejdříve v říjnu 2010. Otázka, co je na tom pravdy, je proto teď předčasná.


* Dobře, tak jinak. Budete, až přijde ta správná chvíle, o titul primátora usilovat?

My spíš v této chvíli řešíme vnitrostranické nominace a bavíme se, kdo by měl být dalším předsedou. Netajím se tím, že jsem se o nominaci na tuto pozici rozhodl požádat. Vstoupil jsem tedy do podle mého názoru legitimního, vnitrostranického klání, v kterém jde nyní o to, kdo bude novým pražským předsedou ODS.


* Odkud tedy zpráva o tom, že byste se stal rád primátorem, pramení?

Byl bych asi špatným politikem, kdybych neměl ambici přijmout v budoucnu někdy takovouto kandidaturu. Myslím, že to tak je, že člověk chce v rámci každého uplatnění stoupat a hledat vyšší uplatnění. Je to cílem každého zdravě sebevědomého manažera. Jsem-li několik let prvním náměstkem primátora, je asi logické, jaký stupínek po něm následuje. Když se mě tedy zeptáte, jestli chci kandidovat na pražského primátora v budoucnosti, tak samozřejmě říkám jednoznačně ano. Teď se ale skutečně soustředím hlavně na to, jak by měla vypadat pražská ODS v nejbližších dvou letech. Víte, já vlastně ani nevím, jestli Pavel Bém chce dál ve své funkci pokračovat. Kdyby byly parlamentní volby v původně plánovaném termínu, byl by z něj nyní už zřejmě poslanec. Vím jen to, že ke své nominaci budu každopádně potřebovat naprostou podporu ODS.


* V Praze jste spojován s bezpečností, za kterou zodpovídáte. Jak si myslíte, že si naše metropole nyní v této oblasti stojí?

Je podstatné, že v Praze za posledních šest sedm let klesla kriminalita. Ze 110, 150 tisíc trestných činů jsme se dostali na dvě třetiny. Každoročně tu kriminalita klesá, letos zatím stagnuje. V podstatě téměř trojnásobně klesly počty ukradených aut, podařilo se snížit vloupání do bytů i aut v řádech desetitisíců. Jsem přesvědčen, že se tu skutečně zvýšil pocit bezpečí. Možná i proto, že máme třeba 180 strážníků v metru. Netvrdím, že tam je stoprocentně bezpečno, ale bezpečí se jednoznačně zlepšilo. Zvýšení počtu uniforem v ulicích na více než dva tisíce se také pozitivně odrazilo.


* Jenomže třeba počty kapesních krádeží nás vystřelily na třetí místo na světě...

Ano, s tím tedy vůbec spokojený nejsem. Vím, že renomovaný turistický server nás takto označil po Římu a Barceloně, takže to je opravdu problém. Jenomže městská policie v tom nemá pravomoci. Nemůže vystupovat bez uniforem, což jim znemožňuje práci. Kapsáři, když uvidí uniformovaného strážníka, tak vám garantuji, že rozhodně krást v tu danou chvíli nebudou, aby se nenechali chytit. Proto se přistihne v Praze jen asi každý třiatřicátý takovýto pachatel. V počtu devíti deseti tisíc krádeží ročně je to skutečný zlomek. A to není dobré, proto je třeba spolupracovat více v tomto směru i se státní policií, jež má na kapsáře vyčleněny i samostatné týmy s názvem Kapsa. Jednám s pražskou správou o tom, aby těchto týmů přibylo. Díky více než 550 kamerám se nám ale daří odhalovat i tento druh kriminality. V místě, kde jsou, je prokázáno, že počet deliktů klesá až o 70 procent. Bohužel, tento nešvar je nešvarem dlouhodobým. Navíc problémem je ve všech metropolích světa. Daří se nám ho eliminovat jen minikrůčky.


* Jste známý svým tvrdým postupem vůči taxikářům. Ti hlavnímu městu v minulosti příliš dobrou reklamu také neudělali. Ještě jste svůj postoj vůči nim nezměkčil?

Pozor, mně nevadí taxikáři. Vadí mi pouze ti nepoctiví. Pro toho, kdo dělá tuto profesi poctivě, je to tvrdá práce a těžké povolání. Proto mně vadí, že dnes už pouhý zlomek kazí reputaci všem. Když občas s nějakým taxikářem jedu, schvalují mé kroky, protože si uvědomují, jaké to má pro ně dopady. Situace se v posledních letech ale velmi zlepšila, jen každá padesátá kontrolní jízda ukazuje nějaký problém. Z třech a půl tisíce je těch nepoctivých už jen 60 až 70 - víc jich skutečně už není. V tvrdých krocích vůči nim ale chceme pokračovat. Oni mají třeba pravomocně udělené pokuty za tři miliony a exekuce, ale nevadí jim to. Není jim co vzít, protože oni mají auta přepsaná na třetí osoby, na důchodce. Navíc auto, jako zdroj jejich obživy, zákon neumožňuje zabavit. Přesto podnikají vesele dál. Podali jsme na ně už 21 trestních oznámení s podezřením například na nepovolené podnikání. Policie však zatím nepředala státnímu zástupci žádný případ.


* Před třemi měsíci jste se stal pošesté otcem, to jste vždycky plánoval?

Jsem jedináček, což prý podle moudrých knih může vyvolat takzvaný syndrom jedináčka. Ten spočívá v tom, že chce hodně dětí. Manželka je ze tří holek, ale nakonec vzácně jsme se v tom shodli. Samozřejmě, vždycky to musí být oboustranné. Můžu říct, že v případě, pokud máte pět dětí, je vám už jedno, jestli jich později bude šest, nebo třeba i sedm. Je to už taková malá školka. Mám šest synů a je to úžasné. Přiznávám, že pro mě není většího relaxu a nabití vnitřní energie než to, že přijdu domů a mám tam ty děti. Je to obrovská radost a obrovská vnitřní motivace.



***

„Ke své nominaci budu potřebovat naprostou podporu ODS.“

Rychlý dotazník Oblíbená barva: modrá Oblíbená knížka: Tři muži ve člunu Oblíbený nápoj: sklenka červeného, po sportu pivo Oblíbené jídlo: brambory a pečené kuře Životní motto: Být v životě prospěšný a užitečný, aby se jednou člověk nemusel v závěru života za nic stydět Oblíbená hudba: písničky skupiny Kabát