Budování nových úkrytů je možné, ale nákladné

Metro - 18.10.2001
Situace, která nastala ve světě po teroristickém útoku na cíle v New Yorku a Washingtonu, a následná odveta v Afghánistánu obrátily pozornost lidí na celém světě k otázkám jejich osobní ochrany proti následkům způsobeným mimořádnými událostmi. I Pražané se ptají, kde se mohou ukrýt a jak by se mohli chránit v případě bezprostředního nebezpečí.
Na území hlavního města Prahy je ukrytí zabezpečeno pro cca 40 % obyvatelstva, což vysoce překračuje celorepublikový průměr, který činí asi 15 %. Největší možnost ukrytí je v rámci ochranného systému pražského metra, který má kapacitu 400 tisíc osob. Následují tzv. stálé úkryty, kterých je přes 800 a jsou rozmístěny po celém území hlavního města. Úkryt v nich nalezne 163 tisíc osob. Kromě výše jmenovaných existuje ještě speciální samostatně stojící velký úkryt, jímž je Strahovský tunel s kapacitou 15 tisíc osob.
Předsedy Krizového štábu HMP a pražského primátora Jana Kasla jsme se zeptali:
Kdo udržuje tyto úkryty a zabezpečuje jejich případný provoz?
- Město a odpovědní zaměstnanci magistrátu či městských částí. Veškeré náklady na provoz a udržování úkrytů pro obyvatelstvo a zabezpečení individuálních pomůcek pro skupiny obyvatelstva určené zákonem, tedy pro děti od narození do konce povinné školní docházky a pro osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních, hradí beze zbytku město ze svého rozpočtu.
Znamená to tedy, že stát nepřispívá ani na provoz a údržbu ochranného systému metra?
- Bohužel, ani v tomto případě není situace jiná. Na opakované žádosti o příspěvek na úhradu těchto nákladů nebyla odezva ze strany státu až do letošního roku prakticky žádná. Máme příslib od premiéra na 45 milionů příspěvku pro provoz ochranného systému metra.
Jste schopen alespoň zhruba vyčíslit výši potřebné finanční částky?
- Pro ilustraci je možné říci, že jen na dobudování ochranného systému metra na trase B potřebujeme v současné době více než 1,5 mld. korun, z toho jen v příštím roce bychom potřebovali cca 750 mil. Ročně nás stojí ochranný systém jen na provozních nákladech zhruba 100 milionů korun. To jsou obrovské částky.
Praha má více než milion obyvatel a jsou v ní soustředěny všechny významné státní instituce. Navíc, vzhledem k charakteru urbanistického řešení zástavby, lze předpokládat, že při jakékoli formě evakuace obyvatelstva dojde k absolutnímu dopravnímu kolapsu. Mělo by se tedy spíše počítat s tím, že obyvatelstvo by mělo být v maximální míře ochráněno na území města. Lze do budoucna počítat s možností výstavby dalších podobných bezpečnostních staveb, jakými jsou ochranné systémy metra?
-Plánovat můžeme. Jejich reálná výstavba však je vesměs závislá na finančních možnostech města. Začněme například u stavby nové trasy metra do severní části města. Pražské metro patří mezi stavby dotované státem. Bohužel již v současné době existuje značný skluz v plnění schváleného závazku ze strany státu pro již rozestavěnou první etapu nové trasy. To bude pravděpodobně znamenat zpoždění celé stavby i odklad možného zvýšení kapacity ochranného systému této trasy metra.
Strahovský tunel skrývá ve svých útrobách speciální úkryt. Je něco podobného například i v tunelu Mrázovka?
- Nikoli. Po roce devadesát v případě podzemních staveb tohoto typu již nebyla podobná zařízení nárokována ze strany státu a ani město na ně nemá prostředky.
Podle územního plánu by součástí městského okruhu měl být i tunelový systém, tzv. Blanka - tři tunely od Strahovského tunelu na Prahu 8, Pelc-Tyrolku. Existuje možnost, že v rámci něho by mohly být vybudovány i podobné úkryty, jako je tomu ve Strahovském tunelu?
- Samozřejmě že mohly a předběžně je s úkrytem počítáno. Je třeba si však uvědomit, že veškeré investice spojené s výstavbou městského okruhu - a ty jdou do desítek miliard - leží na bedrech města a že samotný tunel Blanka bude pro město obrovskou finanční zátěží, nebude-li pro něj nalezena nějaká možnost využití soukromých investic. Zatím předpokládaný velkokapacitní úkryt pro obyvatelstvo v tunelu mezi Špejcharem a Pelc-Tyrolkou by měl stát cca 600 milionů a mohlo by se tam vejít asi 25.000 obyvatel.
Ochrana obyvatelstva by ale snad měla být i v zájmu státních orgánů, zvláště ve specifických podmínkách hlavního města Prahy?
- Jsem o tom přesvědčen. Názor státních orgánů je však poněkud jiný. Existuje prý totiž jakési ustanovení, podle něhož jsou obce povinny se postarat obezpečí svých obyvatel, tedy i Praha.
Zdá se, že tyto problémy zde zatím nevyřešíme. Vraťme se proto zpět do reality. Jak se občan Prahy dozví o nejbližším úkrytu ve svém bydlišti?
- Bezprostřední informace získá na úřadech jednotlivých městských částí. V tomto smyslu byli už odpovědní pracovníci proškoleni. Také jednotlivé úkryty by měly být již řádně označeny. Jsem ale optimista a věřím, že není důvod k obavám, že nám bezprostřední ohrožení, které by vyžadovalo úkryt, nehrozí.
Co byste tedy chtěl vzkázat Pražanům?
- Žijte normálním životem a nenechte se ovládnout ničím neopodstatněným strachem.
(sh)