Bytový fond nemusí být balvanem

Hospodářské noviny - 19.11.2001
Chybějící nový zákon o nájemném je jednou z překážek k rychlejší modernizaci panelových domů.

Byty v majetku hlavního města Prahy lze nejen spravovat a udržovat, ale dokonce také postupně modernizovat. V rozhovoru pro náš list to potvrdil radní Miloš Máša s odvoláním na letos zpracovaný finanční model a finanční strategii regenerace panelových domů v majetku hlavního města. Tento model ovšem předpokládá, že by k modernizaci bytů byly částečně využity výnosy z doznívající privatizace bytových domů, že by pozvolna rostla výše nájmů a případně se na modernizaci v omezené míře podíleli sami nájemníci. Tento byť omezený podíl nájemníků však zatím zůstává, jak podotýká Máša, pouze v rovině hypotéz, neboť nový zákon o nájemném Parlament přes několikeré projednávání dosud neschválil.
"Proto není možné ani to, aby majitel domu do výše nájemného alespoň částečně promítl úspory energií, které vyplývají z opatření provedených na objektu na majitelovy náklady a jež se plně projevují u uživatelů bytů v úspoře plateb za teplo," dodává Máša a pokračuje: "Pokud jde o spoluúčast nájemníků na nákladech na regeneraci bytů, počítá se s ní v takové výši, která by by vycházela z legislativního základu, tedy zákona o nájemném. Zvýšení nájemného při modernizaci bytu a zateplení domu musí stanovit uvedený zákon," dodal Máša.
Finanční model uvádí vývoj růstu nájemného pomocí indexu nájemného, který řeší postupné odbourávání deregulace, zohledňuje předpokládanou inflaci a spoluúčast nájemníků do sedmi procent ceny bytu při modernizaci s rozložením do 12 let. Předpokládaný náklad na bydlení by dlouhodobě neměl překročit 25 až 30 procent příjmů průměrné domácnosti.
Radní lituje, že Praha si v minulých letech nevzala vzor z německých východních zemí. Tam totiž veškerý bytový fond nejprve opravili, případně modernizovali - a teprve pak jej nabídli k privatizaci. Opačný postup české metropole má podle radního za následek, že problémy regenerace domů musí nyní řešit i velké množství malých subjektů, převážně společenství vlastníků a malých bytových družstev, které nejenže nemají odborné zázemí, ale ani předpoklady k náročnému financování oprav či modernizací, neboť jen velice obtížně získávají úvěry i konkrétní pomoc státu.
Přes nepříliš dobrý celkový technický stav panelových domů v hlavním městě Máša již dříve pro náš list jednoznačně uvedl, že v horizontu několika desítek let nepřipadá v úvahu, že by se v Praze likvidovala některá z nejstarších panelových sídlišť.
Praha nyní v panelovém bytovém fondu vlastní 48 019 bytů v 1878 sekcích 582 domů. Celkem v nich žije 134 450 obyvatel. Magistrátu a jednotlivým městským částem tak podle Máši zůstává jen asi 20 procent z celkového počtu bytů v hlavním městě.
Propočet vycházející ze Zásad dlouhodobého programu podpory oprav panelových bytových domů, přílohy 1, vydaných Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 1999, dospěl k částce zhruba 10 miliard korun v cenové úrovni druhého čtvrtletí roku 2000, jíž by bylo třeba na regeneraci bytových panelových domů v majetku hlavního města. Při propočtu byl zohledněn požadavek na komplexnost a ekonomičnost oprav a předpokládaný stupeň opotřebení vycházející ze shrnutí výsledků pasportizace.