Červená nit jednání pražského zastupitelstva

Haló noviny - 17.12.2001
Zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy projednalo v těchto dnech mimo jiné také "Zprávu o plnění programového prohlášení Rady hl. m. Prahy pro volební období 1998 až 2002".
Jako červená nit se touto zprávou táhne touha plnit i nevyslovená přání Evropské unie, bez ohledu na potřeby Pražanů a koneckonců i návštěvníků Prahy. Současné vědem radnice si hodně slibuje od připravované konference primátorů hlavních měst kandidátských zemí EU, která se uskuteční na jaře příštího roku. Za stěžejní však považuje program prvního zasedání České republiky a Výboru regionů EU, připravovaného na konec ledna 2002. Z aktivit zastoupení pražského magistrátu v Bruselu nevzešly dosud žádné konkrétní výsledky. Vzhledem k tomu, že rovněž chybí koncepce fungování v této oblasti po l. l. 2002, která by jednoznačně zaručovala návratnost investic vložených do zastoupení HMP v Bruselu, bude se třeba v této záležitosti nad současným stavem věcí náležitě zamyslet. Jinak je to, u nás tak obvyklé, mrhání se svěřenými prostředky.
Pražské radnici však nelze upřít velkorysé plány zabývající se rozvojem dopravy, budování technické infrastruktury, zlepšení v komunikaci města i navenek, rekonstrukcí bytového fondu či dovršení vleklého programu Výstaviště Praha. Plány na papíře vypadají skvěle. Jediným nedostatkem je, jak to v těchto případech bývá,realizační fáze. Dokladem toho je kupříkladu až nervy drásající rekonstrukce Karmelitské ulice, kde se díky organizační neschopnosti ztrácejí zcela zbytečně milióny. Komu je to ku prospěchu? Pražanům určitě ne. Řada obchodníků zde krachuje. V každém velkoměstě podobné akce probíhají v třísměnném provozu a tím se i celá investice zlevňuje. Že by se radnice řídila příslovím "Co se vleče, neuteče" divná logika.
Co jde magistrátu skutečně dobře, je permanentní likvidace státních podniků založených hlavním městem Prahou a to dokonce i těch, jejichž vlastníkem byla radnice už za I. republiky. Upřednostňuje soukromé vlastnictví před státním vlastnictvím, přestože naše Ústava zrovnoprávňuje tři formy vlastnictví. V současné době je v působnosti odboru FIS MHMP celkem 38 státních podniků, z toho je 20 v režimu likvidace, 11 státních podniků zbytkových a 7 podniků, na jejichž majetek bylo vyhlášeno konkurzní řízení. Žádný z těchto podniků už nevyvíjí hospodářskou činnost. Co ve "zprávě" pražské radnice je však dobře utajeno, je skutečnost, že zaměstnanci těchto podniků byli propuštěni a řada z nich se stala nezaměstnanými.
Je to skutečně dojemná "péče otců" hlavního města o své spoluobčany. Pro názornost je třeba uvést, že u pěti státních podniků byl odsouhlasen Radou HMP návrh na výmaz z obchodního rejstříku. Jsou to: Renova Praha, Kovoslužba, Audiovideo Praha a Obnova Praha. Výmazy už byly provedeny u Kožedělného podniku Praha a Výtahů Praha.
V nejbližší době bude dokončena likvidace u Československé automobilové dopravy hl. m. Prahy, Kovoslužby OTS Praha, Primoxu a Kovodělného podniku Praha. Všechny tyto podniky dříve úspěšně plnily ze svých odvodů kasu pražské radnice. Dnes je "nahradily" zahraniční či soukromé firmy, jejichž cenové požadavky jsou takové, že si jejich služby může jen málokdo dovolit. A jak "ptní" tyto nové firmy kasu dnešní radnice, je lepší se ani neptat.
Samostatnou kapitolou je "likvidace" Státního statku Praha, který nastoupil tuto smutnou cestu ke dni l. l. 1998. Jeho majetek nebyl privatizován vzhledem k tomu, že účetní hodnota majetku se v "podstatě" rovná hodnotě uplatnění restitučních nároků.
Protože jednou z povinností při likvidaci majetku státního podniku je vyrovnání závazků, (tato povinnost u zahraničních a soukromých firem zdá se neplatí?) likvidátorem je předpokládáno, že po splnění všech právních náležitostí by do konce roku mohlo dojít k zahájení úhrad těchto závazků. Z celkové výše 37,762 mil. Kč se předpokládá k výplatě oprávněným osobám asi 15,5 mil. Kč. Za ostatní finanční závazky poskytne náhradu Pozemkový fond ČR ve formě nemovitého majetku. Do konce tohoto roku by měly být zahojeny dražby nemovitého majetku z podstaty likvidovaného podniku. Nabízí se otázka, kam se poděl majetek statku vytvořený za dobu jeho trvání. Jde především o stroje, různá technická zařízení, skladové prostory, automobilový a traktorový park, rekreační středisko atd.
Zvlášť musí každého v této zprávě upoutat kapitola "0 správě obecního majetku". Tato kapitola je zahalena až do cudné stručnosti. Nikdo se nemůže divit, zkušenosti jsou ve všech krajích stejné. O některých faktech se mluví veřejně, některá jsou předmětem setrem policie a další už i u soudu. Každý si velice dobře pamatuje, že na počátku devadesátých let pravice vehementně tvrdila, že kraje jsou komunistický přežitek a zeje potřeba je zrušit. Všechny jejich kompetence je nutno předat okresům. Za několik málo let se situace opět radikálně mém. Tentokrát nesmyslem jsou okresy a tím jediným správným řešením jsou kraje. Ať to stojí co to stojí. Kdo tyto nesmysly platí samozřejmě daňový poplatník.
A aby poplatník měl ještě větší radost říká si pravice zdražíme mu kde co. Za pomoci úředníků různých stupňů si někteří politici, jejich příbuzní a známí opět lacino přijdou k dalším majetkům. Protože při přesunech napřed z krajů na okresy a potom z okresů na kraje jim toho zůstane za nehty jak se říká více než dost. Ne jiná situace jev Praze. Bylo tu nemálo afér s převodem majetku státu a obcí za směšný peníz do rukou politiků a úředníků vládnoucích pravicových stran. Především jejich prostřednictvím se obohacovaly za příslušný úplatek různé zahraniční firmy a nemalé zisky přecházely do zemí na západ od našich hranic.
Proto bude velice užitečné, když se nad těmito fakty zamyslí především volič, aby rozvážil, komu má dát svůj hlas v příštích volbách. Pravicová politika k prosperitě této země, jak jsme se mohli přesvědčit, nevede. Lidé potřebují především práci, slušné bydlení a sociální jistoty. Sami se musí rozhodnout, kdo jim je může dát.
Za zásadní prioritu svého programového prohlášení magistrát považuje funkční bytový trh, který se ani v tomto roce nepodařilo prosadit. Příčin je hned několik. Především to je neodpovídající legislativní prostředí v České republice, a za druhé notoricky známá stížnost každého na nedostatek peněz. Je to pochopitelné, když peníze mizí vinou amatérsky provedených finančních transakcí, nebo jsou vynaloženy na akce předem odsouzené k nezdaru. Město se sice snaží využívat programy na podporu výstavby neuemního bydlem a infrastruktury pro bydlem. Tyto programy však vůbec nezohledňují vztah mezi nabídkou a poptávkou a město uvolňuje na ně pouze omezené prostředky. Musíme však magistrátu přiznat i pozitivní skutečnost, a to že Zastupitelstvo schválilo "Koncepci regenerace panelových domů", ve spolupráci s odborníky z Berlína a připravilo vzorový projekt a urychleně zahojilo i jeho realizaci. Na základě této skutečnosti byla zpracována analýza panelových sídlišť, která má významně pomoci k postupným opravám panelových domů. V této souvislosti si můžeme přát, aby takovýchto akcí magistrát uskutečnil co nejvíce a tak přispěl k zlepšení života Pražanů, což má být jeho prvořadým úkolem.

Redakce IN
Jména dotčených státních podniků jsou v článku uvedena, takže si každý může udělat vlastní představu o tom, jak by asi bojovaly na otevřeném trhu, zatíženy složitými byrokratickými pravidly, kterými je vázána obecní samospráva a státní správa...V konurenci s firmami, které nic takového neváže a navíc nejsou v boji o každou zakázku vystaveny obviněním, že je město zvýhodňuje...což by u obecních firem nevyhnutelně nastalo. Navíc jde o podniky, které se vesměs pohybovaly v oblastech trhu, které masivně a dobře pokrývá soukromý sektor -počínaje živnostníky po malé i střední firmy.
Po roce 1989 naprostá většina zastupitelů Prahy došla k jasnému závěru, že obec nemá pokud možno podnikat a město se těchto aktivit vzdalo. Pokud někdo s tímto postupem nesouhlasí, je poctivé rovnou říci, že nesouhlasí ani s celým ekonomickým prostředím, které tady vzniklo. Potom má článek svou logiku, samozřejmě spíše politickou než ekonomickou. Tomu se ovšem autor decentně vyhýbá. V pokeru se tomu říká blafování...