Cesta k evropským dotacím pro pražské školství je připravena, Praha má Krajský akční plán vzdělávání
Pražští radní včera odsouhlasili znění Krajského akčního plánu vzdělávání (KAP), tedy klíčového dokumentu, jehož přijetí je podmínkou pro čerpání prostředků z evropských fondů. Definitivně o něm bude rozhodovat na konci listopadu pražské zastupitelstvo. Uvedla to radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková.
- 1 minuta čtení
/zpráva z 37. jednání Rady hl. m. Prahy 8. listopadu 2016/
Krajský akční plán, s jehož zněním včera vyslovila Rada hlavního města Prahy souhlas, stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v Praze na základě potřebnosti, naléhavosti, přínosů a podloženosti reálnými daty a analýzami. „Potřeba přípravy tohoto dokumentu vychází z požadavku Evropské unie na to, aby byly prostředky ze strukturálních fondů vynakládány efektivně a tam, kde je jich doopravdy zapotřebí,“ vysvětluje radní Irena Ropková. Do přípravy akčního plánu se vedle realizačního týmu zapojili rovněž magistrátní odbor školství, zástupci všech druhů škol včetně škol vysokých, zástupci zaměstnavatelů, neziskového sektoru a celá řada dalších odborníků.
Podkladem pro přípravu akčního plánu byly zejména analýzy potřeb ve vzdělávání, a to jak z hlediska hlavního města, kde byly vyhodnoceny s ohledem na platné koncepční dokumenty, tak z hlediska samotných škol. „Východiska pro analýzu potřeb škol tvořily především informace získané z dotazníkového šetření realizovaného Národním ústavem pro vzdělávání. Šetření se zúčastnila drtivá většina všech středních škol, vyšších odborných škol a konzervatoří všech zřizovatelů,“ uvedla radní Ropková. Třetím důležitým podkladem pro přípravu krajského akčního plánu pak byla takzvaná prioritizace potřeb, která pomohla zjištěné potřeby seřadit za účelem zpracování samotného krajského akčního plánu.
Mezi priority, které krajský akční plán obsahuje, se řadí především podpora polytechnického vzdělávání, podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů, podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, rozvoj kariérového poradenství, inkluze a z takzvaných nepovinných témat například rozvoj čtenářské gramotnosti či jazykové výuky, rozvoj IT dovedností či zlepšení sociálního klimatu na školách.