Rabi Löw se vrací do Prahy

Už uprostřed tohoto týdne se na Pražském hradě, přesněji v Císařské konírně, otevřou dveře výstavy nazvané Cesta života / Rabi Löw, kterou pořádá Správa Pražského hradu a Židovské muzeum v Praze. Záštitu pak převzali prezident republiky Václav Klaus, primátor hl. města Prahy Pavel Bém a Ministerstvo kultury ČR.

Výstava, která potrvá od 5. srpna až do 8. listopadu letošního roku, zachycuje jak Maharalův život a dílo, tak obraz, jaký si o tomto učenci utvořili jeho současníci a následující generace.
Jen stěží lze najít jinou osobnost, ke které by se hlásilo tak pestré společenství ctitelů, lidí s výrazně odlišnou náboženskou, filosofickou a kulturní orientací. Rozpor mezi historickým Maharalem a jeho převažujícím současným obrazem je natolik výrazný, že posloužil jako základ koncepce výstavy. Pojetí Maharala jako zosobnění tajemného ghetta, divotvůrce, matematika a tvůrce umělé bytosti není sice historicky oprávněné, poskytlo však bohatou inspiraci nejen literatuře, ale i dramatickému a výtvarnému umění. Své právo na existenci má historický i vysněný Maharal…

Život a dílo Rabi Löwa

Rabi Jehuda Leva ben Becalel se narodil kolem roku 1525 v polské Poznani v rodině pocházející z Prahy. Jehudův otec Becalel sám rabínem nebyl, svým čtyřem synům však zajistil vzdělání, které jim umožnilo zařadit se mezi nejvýznamnější rabínské autority své doby.

V letech 1553–1573 působil Jehuda jako moravský zemský rabín. Svého postavení se však vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem Klausu – soukromé rabínské akademie. V této instituci byl činný v letech 1573–1584 a 1588–1592. V letech 1584–1588 a znovu v letech 1592–1595 zastával funkci vrchního rabína v rodné Poznani. Roku 1596 byl Maharal přijat za vrchního rabína v Praze, kde roku 1609 zemřel.

Jeho dílo vyniká svou komplexností a hloubkou. Zabýval se nejen výkladem Tóry a Talmudu a náboženským právem, ale také mystickou teologií a Kabalou. Jehuda byl konzervativním zastáncem náboženských tradic, které chránil proti racionalistickým desinterpretacím. Současně však byl obeznámen s vývojem soudobé renesanční vědy, především astronomie.
Maharal také kritizoval formalistický způsob výuky a zasazoval se o její reformu. Vystupoval rovněž proti oligarchickému laickému vedení židovských obcí a podporoval myšlenku sociální spravedlnosti. Významně ovlivnil chasidismus, který přijal jeho pojetí rabína jako charismatického vůdce náboženského společenství. Moderní náboženský sionismus naopak nalezl inspiraci v jeho úvahách o historickém poslání a vykoupení Izraele.

Pověsti a legendy

Ironií je, že širší veřejnost dnes Jehudu ben Becalela zná především díky golemovské legendě, s níž byl spojen až v 19. století. V návaznosti na texty německých romantiků vyšly v Praze v roce 1847 Sippurim, což hebrejsky znamená Příběhy, které uvedly soubor pověstí o rabi Löwovi a jeho golemovi do širokého povědomí. Začlenění maharalovských legend do Starých pověstí českých Aloise Jiráska a Pražských pověstí Josefa Svátka či Adolfa Weniga přispělo k jejich popularitě pro další generace.

Svého největšího rozšíření dosáhly však legendy o rabi Löwovi a jeho golemovi na počátku 20. století. Tehdy vznikla na toto téma řada literárních děl od autorů jako Judl Rosenberg, Gustav Meyrink nebo Chajim Bloch. Jako první zachytil výtvarnou podobu rabi Löwa a golema ve svých kresbách Mikoláš Aleš, později Hugo Steiner-Prag a další umělci. Monumentální pomník Maharala vytvořil pro průčelí pražské Nové radnice v letech 1910–14 sochař Ladislav Šaloun.

Hra o rabi Löwovi a jeho golemovi se hrála také v Osvobozeném divadle (1930). Největší ohlas však mělo filmové zpracování těchto pověstí ve snímcích Paula Wegenera (1914, 1917, 1920), Juliana Duviviéra (1936) nebo Martina Friče ve filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951).

Dnes je příběh rabího Löwa rozšířen mezi mládeží díky televiznímu seriálu Maharal, známý a populární je rovněž muzikál Karla Svobody Legenda o Golemovi.

Hrob Jehudy ben Becalela na starém židovském hřbitově v pražském Židovském městě patří k nejnavštěvovanějším. Na náhrobku se vždy najde spousta kamínků, které Židé na hroby předků kladnou místo květin, a také malé lístečky s tajnými přáními, které určitě stvořitel golema vyslyší.

Otevřeno denně

Výstava Cesta života / Rabi Löw má otevřeno denně od 10 dopoledne do 18 večer. Plné vstupné činí 160 Kč, snížené 100 Kč, rodinné 220 Kč a skupinové pro školy (základní a střední školy) ve výši 40 Kč za osobu. Zajímavá je také 20% sleva se vstupenkou na výstavu u pokladen v historických synagogách a na Starém židovském hřbitově v pražském Židovském Městě.