Chyby u pražských veřejných zakázek mohou zaplatit politici

Právo - 25.3.2003
Autor: Petr Janiš
Náhrada škody za chyby při zadávání veřejných zakázek v letech 1998 až 2002 se může týkat politiků, kteří zasedali ve výběrových komisích. Jak vyplývá z přílohy jednoho z posledních usnesení radních, nejde o bezvýznamné lidi. Třeba současný poslanec Petr Bratský (ODS) šéfoval klubu pražských zastupitelů za ODS a starostoval Praze 13 a stejně jako starosta Kbel a šéf pražských zastupitelů za ODS Pavel Žďárský rozhodoval o zakázce, za niž městu vyměřil pokutu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Někdejší náměstek primátora Otto Kechner za ČSSD (nyní nez.), současný starosta Prahy 1 Vladimír Vihan (ODS) hlasovali o veřejných zakázkách, které nebyly zadány v souladu se zákonem, a antimonopolní úřad za to městu vyměřil pokutu. Rekordmanem je bývalý ředitel investičního odboru radnice Jozef Macko. Pokutu antimonopolní úřad vyměřil u 25 zakázek, o nichž spolurozhodoval. Mackovi mírně konkuruje někdejší radní Zdeněk Kovářík (ODS) s 19 pokutovanými zakázkami. Naopak dobře si vedl někdejší tajemník magistrátu a současný poslanec Jan Vidím (ODS) - u zakázky, o níž spolurozhodoval, škoda podle antimonopolního úřadu nevznikla.

Tisíce a milióny
"Celková výše pokut uložených (Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, pozn. red.) za postup zadavatele - Hlavní město Praha - při zadávání veřejných zakázek činí 715 000 korun. Zaplacením těchto pokut vznikla hlavnímu městu škoda," usnesli se radní. Dotčení členové chybujících výběrových komisí tedy nemají platit faktickou škodu, jen to, co vyměřil antimonopolní úřad. Investiční odbor magistrátu přitom na zálohách u mnohamiliardových zakázek v inkriminovaných letech vyplatil chybně přes 320 miliónů korun z městské kasy; rozpočet metropole se převážně rekrutuje z daní lidí s trvalým bydlištěm v Praze.

Právní kličky
Příloha, v níž magistrátní sekce kontroly přiřadila jednotlivá jména členů výběrových komisí do kolonky vzniklá škoda či ne, je neveřejná, prý kvůli ochraně osobních údajů. Materiál rozlišuje mezi zaměstnanci magistrátu a ostatními. Podle šéfky magistrátního legislativního odboru Martiny Děvěrové může radnice po svých zaměstnancích uplatňovat škodu do výše 4,5násobku měsíčního platu podle zákoníku práce. Rozhodnutí přísluší zaměstnavateli. Ten se často rozhodl odebrat dotyčným tu 10, tu 5 procent z osobního ohodnocení. "U nezaměstnanců je věc právně složitější," poznamenala Děvěrová s tím, že by se muselo postupovat podle občanského zákoníku. Rozhodnutí o tom přísluší městu čili radě či zastupitelstvu. Radní se k problému staví šalamounsky. Náhradu škody za zakázky lze po dotyčných členech bývalé rady či zastupitelstva uplatnit, "je-li možné účast konkrétního funkcionáře na zadání veřejné zakázky považovat za výkon funkce", shodli se podle přílohy. Lidé, jejichž jména (celkem 197) text obsahuje, by už o městských veřejných zakázkách, z nichž podle antimonopolního úřadu i externího auditora nebyla v pořádku snad žádná, rozhodovat neměli.