Civilizace a odpady
Metro - 29.1.2003
Autor: Jan Čejchan
Těsně před koncem loňského roku rozeslal pražský magistrát Pražanům do schránek vánoční dárek v podobě zas nového a zas podrobného odpadkového dotazníku. Letos prý máme spravedlivě platit za skutečně odvážený objem netříděného odpadu. To vše po bouřlivých diskusích o vyhlášce, která mohla v loňském roce občany Prahy motivovat k logické úvaze, že by byli blázni, kdyby cokoli nosili do sběrných kontejnerů na tříděný odpad, když jsou stejně povinni zaplatit roční paušální částku za odvoz a třídění odpadu bez ohledu na to, kolik odpadu vyprodukují. Kontejnery na tříděný odpad jsou ve všech civilizovaných zemích běžné a lidé odpad skuteč
ně třídí, kontejnery stojí na místech, kde se dá zastavit s autem a nikoho v okolí zvýšený provoz neruší. Je to stav, ke kterému bychom se rádi dopracovali, ale jak na to? Cesty jsou dvě. První je na nás asi příliš snadná - podívat se za hranice. Zřejmě proto jsme se dali tou druhou - přijme se pár úředníků a dá se jim vypracovat nový systém svozu, třídění a likvidace odpadu. Vždyť kolikrát jsme od politiků slyšeli, že určitý problém (samozřejmě tentýž jako v každém jiném státě) má česká specifika, a proto je ho třeba řešit novým způsobem. S odpadem je to stejné. Snažit se přimět občany k civilizovanému vztahu k životnímu prostředí osvětou, a přitom jim předepsat k placení jednotný paušál, ať se k problému postaví jakkoli, je samozřejmě házením hrachu na zeď. Ovoce může přinést šikovně vymyšlená, byť minimální finanční motivace. V tom nejsou žádná česká specifika. Říká se tomu tržní chování, které myslícího člověka vede k logickému jednání. Pak není třeba ani žádná osvěta ve sdělovacích prostředcích. Stačí prosté konstatování faktů. Občanovi dáme zaplatit za objem skutečně odvezeného odpadu, návazné sankční vyhlášky odradí vysokou pokutou od využití černé skládky nebo od vyprázdnění dodávky plné odpadu do cizího kontejneru. Důvod o rostoucí zájem o zelené, žluté a modré kontejnery, kam je možné zdarma odložit tříděný odpad, je pak nasnadě. Současné vyhlášky sice občanům ukládají povinnost domovní odpad třídit, ale zároveň stanoví "dostatečný objem sběrné nádoby" na 28 litrů na osobu a týden. Pokud produkujete odpadu více a nechcete si připlatit za větší popelnici nebo častější odvoz, máte motivaci k třídění odpadu. Zkuste naopak vysvětlit tomu, kdo dává před dům k vyvezení poloprázdnou nádobu, že má někam běhat se sklem nebo papírem. S klidem vycpe popelnici plastovými lahvemi, přece platí za odvoz netříděného odpadu. Sice tím porušuje vyhlášku, ale kdyby si objednal poloviční nádobu, porušil by ji také. Má ale proto, že jeho rodina nevyprodukuje týdenní normu odpadků, platit za odvoz vzduchu? Nepřesná úvaha při tvorbě legislativy tak může mít i opačný efekt. Někteří logicky a ekologicky uvažující lidé v těchto dnech snížili četnost odvozu nebo objem svých odpadových nádob a jsou ochotni odpad třídit, pokud po nich nikdo nebude požadovat 28 litrů odpadků týdně. Pracovníci svozových společností zase zaznamenávají případy, kdy likvidovali hromady kolem zjevně nedostačujících nádob a majiteli takového objektu je pak doporučeno objednání větší nádoby nebo častější odvoz. Obojí je vhodná a logická regulace. Nyní už je vše na magistrátu. Zřídit terénní pracovníky, kteří by kontrolovali, co kdo kde vyhodil do popelnice, je absurdní. Naopak zjistit, kde se neplatí za 28 litrů odpadků na hlavu týdně, je práce zvládnutelná na počítači. Řešení druhých případů ale bude většinou krokem proti dobrovolnému třídění odpadů občany. A jak na to šli jinde? Výchozí podmínky stejné jako u nás. A řešení logické, žádné zázraky: V Německu jsem u bytového domu viděl popelnice na zámek, aby tam nepřihazovali ti, kdo neplatí za odvoz. Ve Švýcarsku mají jiný vynález: na úřadě si koupíte zavazovací, speciálně potištěné plastové pytle za cenu odvozu odpadků, které se do nich vejdou, a po naplnění je v určených dnech jen postavíte před dům.
Autor: Jan Čejchan
Těsně před koncem loňského roku rozeslal pražský magistrát Pražanům do schránek vánoční dárek v podobě zas nového a zas podrobného odpadkového dotazníku. Letos prý máme spravedlivě platit za skutečně odvážený objem netříděného odpadu. To vše po bouřlivých diskusích o vyhlášce, která mohla v loňském roce občany Prahy motivovat k logické úvaze, že by byli blázni, kdyby cokoli nosili do sběrných kontejnerů na tříděný odpad, když jsou stejně povinni zaplatit roční paušální částku za odvoz a třídění odpadu bez ohledu na to, kolik odpadu vyprodukují. Kontejnery na tříděný odpad jsou ve všech civilizovaných zemích běžné a lidé odpad skuteč
ně třídí, kontejnery stojí na místech, kde se dá zastavit s autem a nikoho v okolí zvýšený provoz neruší. Je to stav, ke kterému bychom se rádi dopracovali, ale jak na to? Cesty jsou dvě. První je na nás asi příliš snadná - podívat se za hranice. Zřejmě proto jsme se dali tou druhou - přijme se pár úředníků a dá se jim vypracovat nový systém svozu, třídění a likvidace odpadu. Vždyť kolikrát jsme od politiků slyšeli, že určitý problém (samozřejmě tentýž jako v každém jiném státě) má česká specifika, a proto je ho třeba řešit novým způsobem. S odpadem je to stejné. Snažit se přimět občany k civilizovanému vztahu k životnímu prostředí osvětou, a přitom jim předepsat k placení jednotný paušál, ať se k problému postaví jakkoli, je samozřejmě házením hrachu na zeď. Ovoce může přinést šikovně vymyšlená, byť minimální finanční motivace. V tom nejsou žádná česká specifika. Říká se tomu tržní chování, které myslícího člověka vede k logickému jednání. Pak není třeba ani žádná osvěta ve sdělovacích prostředcích. Stačí prosté konstatování faktů. Občanovi dáme zaplatit za objem skutečně odvezeného odpadu, návazné sankční vyhlášky odradí vysokou pokutou od využití černé skládky nebo od vyprázdnění dodávky plné odpadu do cizího kontejneru. Důvod o rostoucí zájem o zelené, žluté a modré kontejnery, kam je možné zdarma odložit tříděný odpad, je pak nasnadě. Současné vyhlášky sice občanům ukládají povinnost domovní odpad třídit, ale zároveň stanoví "dostatečný objem sběrné nádoby" na 28 litrů na osobu a týden. Pokud produkujete odpadu více a nechcete si připlatit za větší popelnici nebo častější odvoz, máte motivaci k třídění odpadu. Zkuste naopak vysvětlit tomu, kdo dává před dům k vyvezení poloprázdnou nádobu, že má někam běhat se sklem nebo papírem. S klidem vycpe popelnici plastovými lahvemi, přece platí za odvoz netříděného odpadu. Sice tím porušuje vyhlášku, ale kdyby si objednal poloviční nádobu, porušil by ji také. Má ale proto, že jeho rodina nevyprodukuje týdenní normu odpadků, platit za odvoz vzduchu? Nepřesná úvaha při tvorbě legislativy tak může mít i opačný efekt. Někteří logicky a ekologicky uvažující lidé v těchto dnech snížili četnost odvozu nebo objem svých odpadových nádob a jsou ochotni odpad třídit, pokud po nich nikdo nebude požadovat 28 litrů odpadků týdně. Pracovníci svozových společností zase zaznamenávají případy, kdy likvidovali hromady kolem zjevně nedostačujících nádob a majiteli takového objektu je pak doporučeno objednání větší nádoby nebo častější odvoz. Obojí je vhodná a logická regulace. Nyní už je vše na magistrátu. Zřídit terénní pracovníky, kteří by kontrolovali, co kdo kde vyhodil do popelnice, je absurdní. Naopak zjistit, kde se neplatí za 28 litrů odpadků na hlavu týdně, je práce zvládnutelná na počítači. Řešení druhých případů ale bude většinou krokem proti dobrovolnému třídění odpadů občany. A jak na to šli jinde? Výchozí podmínky stejné jako u nás. A řešení logické, žádné zázraky: V Německu jsem u bytového domu viděl popelnice na zámek, aby tam nepřihazovali ti, kdo neplatí za odvoz. Ve Švýcarsku mají jiný vynález: na úřadě si koupíte zavazovací, speciálně potištěné plastové pytle za cenu odvozu odpadků, které se do nich vejdou, a po naplnění je v určených dnech jen postavíte před dům.
29. ledna 2003
29. ledna 2003