Dětství bez násilí

Program Dětství bez násilí je bezplatná služba pro děti ohrožené domácím násilím s důrazem na spolupráci s rodinu a také pedagogy. Zajišťuje ji pražské Centrum LOCIKA, které od září nově zprovoznilo platformu www.detstvibeznasili.cz, kde mohou najít okamžitou pomoc a podporu nejen děti a jejich rodiče, ale i učitelé a další profese pracující s dětmi. Od spuštění projektu se na centrum obrátilo několik desítek dětí, a to převážně ve věku 8 až 12 let.

2 minuty čtení

Centrum Locika, které funguje už pět let, zaznamenalo letos nárůst případů násilí v rodinách na jaře, v době první vlny pandemie koronaviru, kdy byla zavedena distanční výuka a děti byly prakticky celé dny doma a neměly se kam uchýlit. Proto v září zahájilo provoz platformy www.detstvibeznasili.cz, služby specializované právě na pomoc dětem, které zažívají násilí v rodině. „Ačkoli by se mohlo zdát, že děti a mladí lidé již distanční výuku i dopady uzavření v domácím prostředí znají a bude tak pro ně snazší situaci zvládnout, neplatí to zdaleka pro všechny děti a jejich rodiny. To, že se situace opakuje, přináší nejistotu, jak dlouho bude izolace trvat a zda je šance, že je toto krizové řešení již poslední. Mnoho rodin se ocitá pod velkým tlakem a řada problémů se násobí, domácí násilí bohužel nevyjímaje,“ říká Mariana Čapková, pražská zastupitelka a předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva hl. m. Prahy, která projekt podpořila.

Děti a mladí lidé mohou v rámci platformy využít několika forem komunikace, a to online poradenství, telefonní linku a chat. Jak zdůrazňuje Magdalena Černá z Centra Locika: „Jde především o možnost chatovat s našimi terapeuty, protože to se pro děti jeví jako nejdostupnější cesta, jak si říci o pomoc.“

Centrum je připraveno pomoci i rodičům, pedagogům a dalším výchovným pracovníkům. „Obracejí se na nás rodiče, v jejichž rodině dochází k násilí v blízkých vztazích a oni to chtějí (někdy více, někdy méně dobrovolně) změnit a pomoci tak svým dětem. Často lidé, kteří se násilí ke svým blízkým dopouští, či ho zažívají a neumí situaci řešit, byli již jako děti svědky násilného chování ve své rodině,“ říká Magdalena Černá a pokračuje: „Pedagogové se na nás nejčastěji se obracejí s dotazem, co dělat, když mají podezření, že se v rodině vyskytuje násilí. Společně se pak snažíme vymyslet postup, který bude s ohledem na konkrétní situaci nejvhodnější.“

„Již na jaře jsme apelovali na ředitele škol a pedagogy, aby hrozbu zvýšeného násilí v rodinách nepodcenili a aktivně vyhledávali kontakt s žáky. Tato naléhavost stále trvá, i když jsou školy uzavřené a může být pro pedagogy těžší problémy v domovech žáků rozpoznat,“ dodává Mariana Čapková.