Portál Pražana
Devět vyšehradských objevů představuje nová výstava
Pravěké osídlení, románské kostely i paláce, dílna na výrobu zlatých a stříbrných šperků a další artefakty přibližují důležitost dávného Vyšehradu. Devět nejvýznamnějších archeologických objevů si návštěvníci mohou prohlédnout přímo na místě poblíž Purkrabství do 4. října 2024 na venkovní panelové výstavě.
- 1 minuta čtení
1 minuta čtení
„Kromě historického významu pro Českou republiku funguje Vyšehrad jako laboratoř pro testování mocenských znaků v archeologii. Jedná se o důležité artefakty, které dokládají přítomnost elit a jak se tyto elity v dané době a na daném místě projevovaly,“ vysvětluje výběr prezentovaných témat Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, autor výstavy.
Archeologové soustředěně zkoumají prostor Vyšehradu už sto let. Za tu dobu si připsali mnoho nálezů, ty, které představuje výstava, pocházejí z jihozápadní části lokality, kde stála středověká akropole – vnitřní opevněné jádro hradu.
Středověká panovnická sídla
Na Vyšehradě se dochovaly pozůstatky tří fází středověkých panovnických sídel (nejen) s kostely, vždy na ploše téměř tří hektarů. Výstava představuje například nejstarší kostel, který měl na svou dobu velké rozměry (asi 300 m2), neobvyklý tvar a zřejmě plnil nějakou evangelizační úlohu.
Dílny na výrobu stříbra a zlatých šperků zase dokazují, že Přemyslovci měli přístup ke stříbrné rudě a výrobu drahých šperků pod přímou kontrolou, což jim pomáhalo formovat ekonomické i sociální vztahy.
Jeden z devíti objevů připomíná, že na místě ikonické katedrály sv. Petra a Pavla stála původně románská bazilika o délce 53 metrů, která už ve své době měla plnit významnou sakrální i reprezentační funkci.
Dětský hrob z pravěku i románské sarkofágy
Vyšehrad ale osídlili lidé už dávno před Přemyslovci – archeologové našli základy chat a dalších objektů z doby před zhruba 5000 lety (3800–2700 př. Kr.). Objevili také hrob tří až čtyřletého dítěte. Pak ale bylo pravděpodobně celé místo až do roku 950 p. Kr. neosídlené.
Jako pohřebiště si Vyšehrad vybrali nakonec i někteří Přemyslovci, jak dokazuje další z top devítky nálezů – románské sarkofágy. Známé jsou dva, které potvrzují pohřbívání panovníků mimo Pražský hrad.
Venkovní panelová výstava vznikla ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad u příležitosti výročí systematických archeologických vykopávek na Vyšehradě zahájených v roce 1924. Je přístupná volně do 4. října 2024 v blízkosti Purkrabství.