Diskuse o památníku obětem komunismu
Lidové noviny - 27.7.2001
Text, který LN otiskly 12. července pod titulkem Pražský památník obětem komunismu v moci úředníků, vyvolal živé reakce. Popisuje patovou situaci, která nastala kolem zamýšlené pocty těm, jimž totalitní režim ublížil. Článek připomněl, že chvályhodný záměr postavit obětem totality památník na frekventovaném místě v Praze troskotá na zjevné nedohodě uvnitř pražského magistrátu. Přestože městská část Praha 1 ve spolupráci s hlavním městem Prahou a Konfederací politických vězňů vypsala a vyhodnotila veřejnou výtvarnou soutěž, přestože pro vítězný projekt architektů Zdeňka Hölzela a Jana Kerela a sochaře Olbrama Zoubka už realizace v podstatě začala, odbory památkové péče a městské zeleně pražského magistrátu jsou ochotny připustit výstavbu pouze poloviny památníku. Mají k tomu své věcné i technické důvody. Oběma například vadí, že bude narušen nedávno zrekonstruovaný trávník Jiřinkového sadu na úpatí Petřína. Laik může pouze hádat, proč se rekonstrukce travnatého břehu uskutečnila, i když bylo včas zřejmé, že na daném místě má stát památník. Nezúčastněný pozorovatel také obtížně váží hodnotu pásu petřínského trávníku proti hodnotě památníku obětem komunismu. Kromě několika pamětních míst - například v motolském krematoriu - Praha důstojnou připomínku obětí totality nemá. Bývalí političtí vězni jezdí pravidelně uctít památku nespravedlivě stíhaných a umučených k jáchymovskému kostelu, kde památník připomíná "Jáchymovské peklo". "Uvažovali jsme o možnosti postavit v Praze repliku Památníku obětem komunismu, který byl v osmdesátých letech odhalen v torontském Masaryktownu," říká Stanislav Drobný, který byl za Konfederaci politických vězňů členem výběrové komise pro pražský památník. "Nakonec bylo ale rozhodnuto, že Praha 1 a hlavní město Praha vypíší soutěž a že se postaví památník originální. Velmi to vítám, myslím si, že je na čase. Nejsem odborník, takže výtvarnou stránku nemohu hodnotit, ale na tomto projektu se dvanáctičlenná porota shodla a tak bych uvítal, kdyby se věci pohnuly."
Redakce IN
Laik ani tak moc hádat nemusí. Rekonstrukce spodku parku sice proběhla už s vědomím, že tady má stát pomník, ale právě proto bylo v zadání soutěže naprosto jasně a striktně řečeno, kam až pomník zasáhnout může, aby zeleň (a hotovou parkovou úpravu) nenarušil. Celý problém proto vznikl tím, že autoři návrhu tyto podmínky nerespektovali a namísto komorního díla vytvořili monument, který nyní prosazují. Je samozřejmě možné ho postavit, když se na tom veřejnost dohodne, ale názor jmenovaných odborů magistrátu je, že to není vhodné... Protože dávají přednost zachování průhledu na zeleň s uměřeným uměleckým dílem, které neruší celkový pohled na Petřín, před něčím, co i řada odborníků považuje spíše za poněkud přehnaně ambiciózní projev tvůrců. Jak už to mezi odborníky bývá, další mají názor jiný. Ale faktem je, že zeleň Petřína a nerušený pohled na ni může být, na rozdíl od pomníku, jen tady. Nicméně je to názor, ať se o něm diskutuje. Ale nemá smysl obviňovat úředníky magistrátu, že to jsou oni, kdo tuto diskusi vyvolal a dělají problémy. Nejsou. Jen hájí názor, který vznikl po poměrně obsáhlé odborné diskusi už před vypsáním soutěže na pomník a byl vtělen do pravidel této soutěže. A proto je probíhající diskuse i o tom, nakolik se má ustupovat ambiciózním uměleckým projektům jen proto, že je někdo už vytvořil.
Pokud někoho budou zajímat ucelená stanoviska odborů životního prostředí a památkové péče magistrátu k této věci , připomínáme, že jsme je zveřjnili už jako rekaci na článek LN z 12.7. A najdete je v této rubrice na straně 6.
Text, který LN otiskly 12. července pod titulkem Pražský památník obětem komunismu v moci úředníků, vyvolal živé reakce. Popisuje patovou situaci, která nastala kolem zamýšlené pocty těm, jimž totalitní režim ublížil. Článek připomněl, že chvályhodný záměr postavit obětem totality památník na frekventovaném místě v Praze troskotá na zjevné nedohodě uvnitř pražského magistrátu. Přestože městská část Praha 1 ve spolupráci s hlavním městem Prahou a Konfederací politických vězňů vypsala a vyhodnotila veřejnou výtvarnou soutěž, přestože pro vítězný projekt architektů Zdeňka Hölzela a Jana Kerela a sochaře Olbrama Zoubka už realizace v podstatě začala, odbory památkové péče a městské zeleně pražského magistrátu jsou ochotny připustit výstavbu pouze poloviny památníku. Mají k tomu své věcné i technické důvody. Oběma například vadí, že bude narušen nedávno zrekonstruovaný trávník Jiřinkového sadu na úpatí Petřína. Laik může pouze hádat, proč se rekonstrukce travnatého břehu uskutečnila, i když bylo včas zřejmé, že na daném místě má stát památník. Nezúčastněný pozorovatel také obtížně váží hodnotu pásu petřínského trávníku proti hodnotě památníku obětem komunismu. Kromě několika pamětních míst - například v motolském krematoriu - Praha důstojnou připomínku obětí totality nemá. Bývalí političtí vězni jezdí pravidelně uctít památku nespravedlivě stíhaných a umučených k jáchymovskému kostelu, kde památník připomíná "Jáchymovské peklo". "Uvažovali jsme o možnosti postavit v Praze repliku Památníku obětem komunismu, který byl v osmdesátých letech odhalen v torontském Masaryktownu," říká Stanislav Drobný, který byl za Konfederaci politických vězňů členem výběrové komise pro pražský památník. "Nakonec bylo ale rozhodnuto, že Praha 1 a hlavní město Praha vypíší soutěž a že se postaví památník originální. Velmi to vítám, myslím si, že je na čase. Nejsem odborník, takže výtvarnou stránku nemohu hodnotit, ale na tomto projektu se dvanáctičlenná porota shodla a tak bych uvítal, kdyby se věci pohnuly."
Redakce IN
Laik ani tak moc hádat nemusí. Rekonstrukce spodku parku sice proběhla už s vědomím, že tady má stát pomník, ale právě proto bylo v zadání soutěže naprosto jasně a striktně řečeno, kam až pomník zasáhnout může, aby zeleň (a hotovou parkovou úpravu) nenarušil. Celý problém proto vznikl tím, že autoři návrhu tyto podmínky nerespektovali a namísto komorního díla vytvořili monument, který nyní prosazují. Je samozřejmě možné ho postavit, když se na tom veřejnost dohodne, ale názor jmenovaných odborů magistrátu je, že to není vhodné... Protože dávají přednost zachování průhledu na zeleň s uměřeným uměleckým dílem, které neruší celkový pohled na Petřín, před něčím, co i řada odborníků považuje spíše za poněkud přehnaně ambiciózní projev tvůrců. Jak už to mezi odborníky bývá, další mají názor jiný. Ale faktem je, že zeleň Petřína a nerušený pohled na ni může být, na rozdíl od pomníku, jen tady. Nicméně je to názor, ať se o něm diskutuje. Ale nemá smysl obviňovat úředníky magistrátu, že to jsou oni, kdo tuto diskusi vyvolal a dělají problémy. Nejsou. Jen hájí názor, který vznikl po poměrně obsáhlé odborné diskusi už před vypsáním soutěže na pomník a byl vtělen do pravidel této soutěže. A proto je probíhající diskuse i o tom, nakolik se má ustupovat ambiciózním uměleckým projektům jen proto, že je někdo už vytvořil.
Pokud někoho budou zajímat ucelená stanoviska odborů životního prostředí a památkové péče magistrátu k této věci , připomínáme, že jsme je zveřjnili už jako rekaci na článek LN z 12.7. A najdete je v této rubrice na straně 6.
27. července 2001
27. července 2001