Dopisy
Metro - 13.3.2003
Autor: red
Pražský magistrát volí dražší varianty
Všechno zlé je k něčemu dobré. Povodně snad definitivně ukončily nesmyslný kult metra v pražské dopravě. Dopravní podnik ale znepříjemňoval cestování metrem již dříve. V posledních letech nenápadně prodlužoval intervaly, a tak vznikly na klíčových úsecích všech tří tras nesnesitelné tlačenice ve špičce i v pracovní dny dopoledne. Ani v neděli večer si člověk nesedne. Své "ovoce" přineslo i prodloužení intervalů tramvají v prosinci 1998. Přijet v neděli odpoledne s objemným batohem na Masarykovo nádraží a pak stát se stovkou lidí na tramvajovém ostrůvku čtvrt hodiny, to jistě řadu lidí přiměje k úvaze, zda příště nezvolit individuální dopravu. Přesto se vedení dopravního podniku tváří, že není nic důležitějšího než prodlužovat metro na kraj města, pokud možno k novým hypermarketům na místa dříve nezastavěná. Prodloužení o jednu stanici stojí zhruba tolik, kolik je roční dotace drahám. Připustíme-li, že magistrát prosazuje drahá a zájmy stavebních firem upřednostňující řešení, není se co divit, že ještě nezačalo využívání železnic pro městskou dopravu. Zavedení mimořádných "povodňových" spojů ukázalo, že ne vždy se musí čekat na zkapacitnění tratí a dostavbu koridorů. Pokud by jezdily alespoň jednou za dvacet minut vlaky z dosud neexistující zastávky Rajská zahrada (i kdyby část z nich jen do Vysočan), nikoho by nenapadlo stavět na Černý Most metro. To by ale mohlo pokračovat z Vysočan na Prosek, a tím by se více ukázala nesmyslnost dalšího úseku Ládví Đ Letňany. Stejně tak plánované metro do Hostivaře budí údiv při představě, že by odtud jezdila funkční "S-bahn" čtvrt hodiny na Hlavní nádraží. Situaci zde komplikuje 50 let staré zabezpečovací zařízení na trati Praha Đ Benešov. Pokud by se město podílelo na modernizaci pražského železničního uzlu (ta nespadá pod výstavbu koridorů), využilo by prostředky lépe než prodlužováním metra. Navíc by zbylo na nákup vozidel, zkrácení intervalů MHD a třeba i na stezky pro cyklisty.
Václav Procházka
V metropoli se přemnožili psi
Za úklid chodníků po psích exkrementech vydávají městské části ročně kolem dvou milionů korun. Aby se vydání a příjem alespoň zčásti vyrovnaly, měly by vzrůst poplatky, a to paušálně na 3.000 korun ročně za psa. Výjimku by tvořili psi slepců a služební psi. V Praze se přemnožili psi. V domě se třiceti byty je také 18 psů. Když lidé neumějí po psu uklidit, ač na mnoha místech jsou stojany se sáčky, ať tedy platí. Na chodnících to bývá hrůza. Před půlnocí, kdy ještě lidé chodí psy venčit, se jich sejde několik najednou a nastane takový štěkot, že je rázem vzhůru půlka ulice. Městské části ročně přicházejí i o značnou sumu peněz z nepřihlášených psů. Kdysi ONV posílaly každý rok správcům domů dotazníky, kde se uvádělo jméno majitele psa, stáří a rasa. Dnes tomu tak není a čeká se na to, zda majitel psa přihlásí.
Miroslav Paulišta
Autor: red
Pražský magistrát volí dražší varianty
Všechno zlé je k něčemu dobré. Povodně snad definitivně ukončily nesmyslný kult metra v pražské dopravě. Dopravní podnik ale znepříjemňoval cestování metrem již dříve. V posledních letech nenápadně prodlužoval intervaly, a tak vznikly na klíčových úsecích všech tří tras nesnesitelné tlačenice ve špičce i v pracovní dny dopoledne. Ani v neděli večer si člověk nesedne. Své "ovoce" přineslo i prodloužení intervalů tramvají v prosinci 1998. Přijet v neděli odpoledne s objemným batohem na Masarykovo nádraží a pak stát se stovkou lidí na tramvajovém ostrůvku čtvrt hodiny, to jistě řadu lidí přiměje k úvaze, zda příště nezvolit individuální dopravu. Přesto se vedení dopravního podniku tváří, že není nic důležitějšího než prodlužovat metro na kraj města, pokud možno k novým hypermarketům na místa dříve nezastavěná. Prodloužení o jednu stanici stojí zhruba tolik, kolik je roční dotace drahám. Připustíme-li, že magistrát prosazuje drahá a zájmy stavebních firem upřednostňující řešení, není se co divit, že ještě nezačalo využívání železnic pro městskou dopravu. Zavedení mimořádných "povodňových" spojů ukázalo, že ne vždy se musí čekat na zkapacitnění tratí a dostavbu koridorů. Pokud by jezdily alespoň jednou za dvacet minut vlaky z dosud neexistující zastávky Rajská zahrada (i kdyby část z nich jen do Vysočan), nikoho by nenapadlo stavět na Černý Most metro. To by ale mohlo pokračovat z Vysočan na Prosek, a tím by se více ukázala nesmyslnost dalšího úseku Ládví Đ Letňany. Stejně tak plánované metro do Hostivaře budí údiv při představě, že by odtud jezdila funkční "S-bahn" čtvrt hodiny na Hlavní nádraží. Situaci zde komplikuje 50 let staré zabezpečovací zařízení na trati Praha Đ Benešov. Pokud by se město podílelo na modernizaci pražského železničního uzlu (ta nespadá pod výstavbu koridorů), využilo by prostředky lépe než prodlužováním metra. Navíc by zbylo na nákup vozidel, zkrácení intervalů MHD a třeba i na stezky pro cyklisty.
Václav Procházka
V metropoli se přemnožili psi
Za úklid chodníků po psích exkrementech vydávají městské části ročně kolem dvou milionů korun. Aby se vydání a příjem alespoň zčásti vyrovnaly, měly by vzrůst poplatky, a to paušálně na 3.000 korun ročně za psa. Výjimku by tvořili psi slepců a služební psi. V Praze se přemnožili psi. V domě se třiceti byty je také 18 psů. Když lidé neumějí po psu uklidit, ač na mnoha místech jsou stojany se sáčky, ať tedy platí. Na chodnících to bývá hrůza. Před půlnocí, kdy ještě lidé chodí psy venčit, se jich sejde několik najednou a nastane takový štěkot, že je rázem vzhůru půlka ulice. Městské části ročně přicházejí i o značnou sumu peněz z nepřihlášených psů. Kdysi ONV posílaly každý rok správcům domů dotazníky, kde se uvádělo jméno majitele psa, stáří a rasa. Dnes tomu tak není a čeká se na to, zda majitel psa přihlásí.
Miroslav Paulišta
13. března 2003
13. března 2003