Džbán v novém kabátě

Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy dokončují realizaci projektu revitalizace vodního díla Džbán. V rámci dlouhodobého celoměstského projektu „Obnova a revitalizace pražských nádrží“, který je spolufinancován z fondů EU, bylo dokončeno odbahnění rybníka a práce nyní pokračují opravami technologie v hrázi nádrže a opevnění břehů. Tyto opravy budou v závislosti na rozsahu poškození trvat cca 14 dní a poté bude zahájeno pozvolné napouštění nádrže. Úplná revitalizace Džbánu bude ukončena v říjnu 2008 výsadbou mokřadních rostlin.

  • 3 minuty čtení

 

Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy dokončují realizaci projektu revitalizace vodního díla Džbán. V rámci dlouhodobého celoměstského projektu „Obnova a revitalizace pražských nádrží“, který je spolufinancován z fondů EU, bylo dokončeno odbahnění rybníka a práce nyní pokračují opravami technologie v hrázi nádrže a opevnění břehů. Tyto opravy budou v závislosti na rozsahu poškození trvat cca 14 dní a poté bude zahájeno pozvolné napouštění nádrže. Úplná revitalizace Džbánu bude ukončena v říjnu 2008 výsadbou mokřadních rostlin.

 

Džbán „Vodní dílo Džbán bylo postaveno v letech 1966 – 1971 na Litovicko-Šáreckém potoce v Praze 6 především za účelem rekreace obyvatel hl. m. Prahy. Jeho další funkcí je  zajištění minimálního průtoku pod hrází a částečné snížení účinků povodní na Litovicko-Šáreckém potoce. Rybník je také významným rybářským revírem pro sportovní rybolov,“ přiblížil funkci vodní nádrže radní pro životní prostředí Petr Štěpánek. „V posledních letech docházelo v nádrži v letních měsících k přemnožení sinic, což většinou znamenalo omezení koupání až k jeho úplnému zákazu. Například v roce 2007 byl Džbán prvním koupalištěm v Praze, kde bylo koupání v důsledku výskytu sinic do odvolání zakázáno,“ doplnil radní.

Tento nepříznivý stav byl vyvolán několika faktory. Jednak nevyhovující kvalitou přitékající vody z Litovicko-Šáreckého potoka, který je znečišťován zejména sídelními útvary za hranicí města, a dále pak zabahněním nádrže, které představovalo cca 70 000 m3 sedimentu. V horní části se zabahnění pohybovalo okolo 0,5 – 1 m, v dolní části, u hráze nádrže 1,5 - 2 m. Velké zabahnění mělo také zásadní vliv na provoz nádrže. Při pravidelných kontrolách funkce spodových výpustí již docházelo k vyplavování bahna do Litovicko-Šáreckého potoka, které se projevovalo ještě několik kilometrů dále po toku.

První studie na odbahnění nádrže vznikly již v roce 2000, ale nikdy nebyl dostatek finančních prostředků na realizaci projektu. V říjnu 2007 zde započaly první asanační práce tím, že bylo provedeno úplné vypuštění nádrže a slovení rybí obsádky. Ryby byly též sloveny z Litovicko-Šáreckého potoka pod Džbánem. Při vypuštění průtočných nádrží, které se delší dobu nečistily a nevypouštěly, si protékající voda vytvořila středem nádrže nové koryto a tím docházelo k přirozenému vyplavování bahna a následnému zakalení vody v potoce. Po částečném odvodnění sedimentu byla ještě ke konci roku 2007 ve dně nádrže prohrnuta odvodňovací strouha. Díky tomuto opatření se výrazně omezilo další vyplavování sedimentu do Litovicko-Šáreckého potoka.

Samotné práce na odbahňování byly zahájeny 1.5.2008, tedy o měsíc dříve než se původně předpokládalo. Firma Pas Plus s. r. o., potřebovala k vytěžení veškerého sedimentu 67 dní s celkovými náklady 32 mil. Kč. Díky velmi krátké době odbahnění mohly být v předstihu zahájeny i práce na opravě stavidel a veškeré technologie v hrázi nádrže. Souběžně s opravou stavidel v hrázi vodního díla probíhá i oprava kamenného opevnění břehů a přítoku Litovicko-Šáreckého potoka, který je značně erodován. Pro zlepšení přístupu do nádrže ze strany parku budou na několika místech vybudovány kamenné schody do vody. Na levém břehu je vybudována i mělká zóna pro mokřadní vegetaci, která bude sloužit jako úkryt a hnízdiště pro vodní ptactvo. Po napuštění provede Český rybářský svaz nové zarybnění rybí obsádkou vhodnou pro sportovní rybolov.

„Výsledkem celého projektu by mělo být zejména dlouhodobé zlepšení kvality vody v tomto přírodním koupališti, zajištění bezpečného provozu vodního díla a zlepšení životních podmínek pro vodní rostliny a živočichy, a tím i pro sportovní rybolov,“ uzavřel téma Štěpánek.

 

V Praze 17.7.2008

 

Mgr. Petr Štěpánek, CSc. – radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v rámci ekologické politiky města, správy a rozvoje zelených ploch města, tvorby Územního energetického dokumentu. Oblast odpadového hospodářství, oblast cyklostezek, ekologické výchovy a oblast vodohospodářské infrastruktury z hlediska životního prostředí.

 

 

17. července 2008
17. července 2008