Hlavní město schválilo Standardy pro hospodaření se srážkovou vodou. Pomohou předcházet tepelným ostrovům a zachovat přirozený vodní režim

Hospodaření se srážkovými vodami je komplexní přístup k odvodňování urbanizovaných území, který klade důraz na zachytávání dešťové vody v místě jejího dopadu a zachování přirozeného vodního režimu v území – tedy maximalizaci vsaku a výparu a minimalizaci povrchového odtoku. Základním pravidlem standardů je proto minimalizace nepropustných povrchů již v rámci urbanisticko-architektonického řešení. Důležitým prvkem je například i budování střech s retenční vrstvou.

Dalším důležitým pravidlem je odvádění srážkových vod do vegetace, akumulace a retence srážkové vody a vsakování do půdy. Právě tato přírodě blízká řešení maximalizují využití vody a minimalizují odtok vody do kanalizace.

„Dnes přijaté Standardy navazují na Klimatický plán hlavního města Prahy, zejména na Adaptační strategii na změnu klimatu a upřesňují, jakým způsobem by nejen hlavní město, ale i jednotlivé městské organizace a případně i městské části a soukromé subjekty měly přistupovat k nakládání s dešťovou vodou a k projektům takzvané modré infrastruktury. Cílem je mimo jiné soukromé i veřejné investory inspirovat a motivovat, aby implementovali tyto zásady do svých projektů. Pomohou tak zlepšovat podmínky pro život obyvatel Prahy a snižovat dopady klimatické změny nejen na metropoli,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí, technické vybavenosti a bezpečnosti. 

Zásadním úkolem, který Standardy uvádějí, je stanovení správce každého takového realizovaného řešení pro dešťovou vodu. Součástí dokumentu je proto „Metodický postup uvedení Standardů hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy do praxe“, který určuje, kdo bude správcem objektů či systémů HDV (zejména těch ve vlastnictví města) a jaké jsou nezbytné náklady na správu.

V urbanizovaných územích je podle dokumentu nutné do budoucna přizpůsobit stavební procesy týkající se nejen nových staveb, ale také změn odvodnění u staveb již dokončených. Nové zásady pro pozemní stavby, komunikace nebo například vodohospodářské stavby musí podle Standardů klást prioritu na vzájemně prospěšné spojení vody a zeleně (tzv. modrozelenou infrastrukturu) do komplexního systému co nejméně náročného na provoz a údržbu.

Cílem standardů je zlepšování mikroklimatických podmínek v Praze v rámci adaptace na změnu klimatu a snižování negativního vlivu extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy. Díky zlepšení těchto podmínek se sníží také riziko přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území metropole.

„Strategie adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu, Klimatický plánu hlavního města Prahy do roku 2030 a nově i Standardy hospodaření se srážkovou vodou na území hlavního města Prahy jsou naše zásadní koncepční dokumenty pro boj s projevy klimatické změny. Zvyšování teplot a sucho se týká celého světa, proto budeme i o těchto tématech tento týden jednat a vyměňovat si zkušenosti na mezinárodní klimatickém summitu COP 26 ve skotském Glasgow,“ popisuje Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy. 

Vedle se Standardů pro hospodaření s dešťovou vodou Rada hl. m. Prahy dnes schválila také Standardy pro péči o stromořadí. Oba dokumenty na sebe navazují a společně by měly přispět k lepšímu zavlažování a celkové lepší prosperitě stromů v ulicích Prahy.

„Na schválení Standardů musí navázat jejich praktická implementace napříč odbory města a městskými organizacemi. Tu zajistíme pomocí proškolení zaměstnanců odborů, odpovědných osob, městských částí, ale i odborné veřejnosti v rámci pravidelných workshopů, které jsme již začali realizovat v rámci adaptace hlavního města na změnu klimatu,“ doplňuje Petr Hlubuček.