Hydrologové varují před jarními povodněmi
Hospodářské noviny - 13.3.2003
Podtitulek: Pohroma z loňského léta by se neměla opakovat, voda by nejspíš mohla zatopit sklepy
Autor: Pavel Baroch, Stanislav Šetina
Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že s nastupujícím jarem, oteplením a táním sněhu lze očekávat i místní záplavy.
"Stává se to každý rok, třetí stupně povodňové aktivity nelze vůbec vyloučit," říká hydrolog Jan Daňhelka. Dodal, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla opakovat katastrofa z loňského léta.
"Pokud nepřijdou významné srážky v krátkém časovém období, lze odhadnout, že jarní povodně nebudou mít katastrofické rozměry," soudí Daňhelka. Pokud se voda vylije z břehů, měla by spíše zatopit jen sklepy domů.
Po loňských záplavách je stále půda na většině území nasycená vodou, což riziko jarních záplav zvyšuje. Na druhou stranu není podle hydrologů na horách tolik sněhu, který při jarním tání pravidelně zvyšuje hladiny řek.
Řeka zůstala v korytu
První náznak jarní povodně včera ukázala řeka Smědá ve Frýdlantském výběžku. Po deštích a tání sněhu vydali vodohospodáři varovná hlášení, ale nakonec se nic nestalo a lidé v poklidu sledovali rozbouřenou hladinu.
"Měla jsem přesné údaje o srážkách v Jizerských horách. Tak proč zbytečně strašit lidi," říká starostka Višňové Marie Matušková.
Odmítá, že by varování vodohospodářů brala na lehkou váhu, i když loni způsobila Smědá škody za desítky miliónů korun. Je to sice nedlouhý tok, ale s velkým spádem, takže už při jednoleté vodě dokáže zmohutnět do dvacetinásobného průtoku.
Višňová získala letos od britského ministerstva životního prostředí čtvrtmiliónový grant, který má pomoci tamním lidem naučit se s řekou žít a zároveň se před ní chránit. "Obcházím teď všechny občany a hovořím s nimi o tom, co mají v případě nebezpečí dělat. V další fázi ale musíme zahájit finančně náročnější protipovodňová opatření," tvrdí Matušková.
Jak se města chrání
Obavy z další povodně mají obyvatelé pražských čtvrtí Lahovice a Lahovičky, kteří kvůli tomu dokonce počátkem března zablokovali frekventovanou Strakonickou silnici. Protestovali, že vedení Prahy stále nerozhodlo o ochraně tohoto území, postiženého srpnovými povodněmi. Náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister poté oznámil, že postavit protipovodňové zábrany v této oblasti není technicky možné. Magistrát ale chce pomoci lidem najít nové bydlení, pokud se rozhodnou čtvrť opustit.
Praha chce dát v následujících třech letech na protipovodňová opatření 1,4 miliardy korun, přičemž nejvíce peněz bude stát ochrana Karlína.
Také další města v zemi připravují ochranu před vodou. Například Metelský rybník, jehož voda zdevastovala na Strakonicku několik vsí včetně obce Metly, by měl mít do konce roku novou hráz. Na Moravě si protipovodňová ochrana vyžádá do roku 2005 čtyři miliardy korun. Třeba poldr u Uherského Hradiště vyjde na 270 miliónů.
Podtitulek: Pohroma z loňského léta by se neměla opakovat, voda by nejspíš mohla zatopit sklepy
Autor: Pavel Baroch, Stanislav Šetina
Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že s nastupujícím jarem, oteplením a táním sněhu lze očekávat i místní záplavy.
"Stává se to každý rok, třetí stupně povodňové aktivity nelze vůbec vyloučit," říká hydrolog Jan Daňhelka. Dodal, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla opakovat katastrofa z loňského léta.
"Pokud nepřijdou významné srážky v krátkém časovém období, lze odhadnout, že jarní povodně nebudou mít katastrofické rozměry," soudí Daňhelka. Pokud se voda vylije z břehů, měla by spíše zatopit jen sklepy domů.
Po loňských záplavách je stále půda na většině území nasycená vodou, což riziko jarních záplav zvyšuje. Na druhou stranu není podle hydrologů na horách tolik sněhu, který při jarním tání pravidelně zvyšuje hladiny řek.
Řeka zůstala v korytu
První náznak jarní povodně včera ukázala řeka Smědá ve Frýdlantském výběžku. Po deštích a tání sněhu vydali vodohospodáři varovná hlášení, ale nakonec se nic nestalo a lidé v poklidu sledovali rozbouřenou hladinu.
"Měla jsem přesné údaje o srážkách v Jizerských horách. Tak proč zbytečně strašit lidi," říká starostka Višňové Marie Matušková.
Odmítá, že by varování vodohospodářů brala na lehkou váhu, i když loni způsobila Smědá škody za desítky miliónů korun. Je to sice nedlouhý tok, ale s velkým spádem, takže už při jednoleté vodě dokáže zmohutnět do dvacetinásobného průtoku.
Višňová získala letos od britského ministerstva životního prostředí čtvrtmiliónový grant, který má pomoci tamním lidem naučit se s řekou žít a zároveň se před ní chránit. "Obcházím teď všechny občany a hovořím s nimi o tom, co mají v případě nebezpečí dělat. V další fázi ale musíme zahájit finančně náročnější protipovodňová opatření," tvrdí Matušková.
Jak se města chrání
Obavy z další povodně mají obyvatelé pražských čtvrtí Lahovice a Lahovičky, kteří kvůli tomu dokonce počátkem března zablokovali frekventovanou Strakonickou silnici. Protestovali, že vedení Prahy stále nerozhodlo o ochraně tohoto území, postiženého srpnovými povodněmi. Náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister poté oznámil, že postavit protipovodňové zábrany v této oblasti není technicky možné. Magistrát ale chce pomoci lidem najít nové bydlení, pokud se rozhodnou čtvrť opustit.
Praha chce dát v následujících třech letech na protipovodňová opatření 1,4 miliardy korun, přičemž nejvíce peněz bude stát ochrana Karlína.
Také další města v zemi připravují ochranu před vodou. Například Metelský rybník, jehož voda zdevastovala na Strakonicku několik vsí včetně obce Metly, by měl mít do konce roku novou hráz. Na Moravě si protipovodňová ochrana vyžádá do roku 2005 čtyři miliardy korun. Třeba poldr u Uherského Hradiště vyjde na 270 miliónů.
13. března 2003
13. března 2003