I dítě, které teprve přijde na svět, má svá práva

Zdravotnické noviny - ZDN | 14.5.2012 | Rubrika: Události, fakta, názory | Strana: 14 | Autor: red | Téma: Bohuslav Svoboda

* TŘI OTÁZKY PRO DOC. BOHUSLAVA SVOBODU

Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., je sice nyní pražským primátorem, nicméně nepřerušil úplně vazbu se svým původním povoláním gynekologa-porodníka. Stále spolupracuje s Gynekologickoporodnickou klinikou 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, jejímž přednostou byl v letech 1990 až 2011. B. Svoboda odpověděl Zdravotnickým novinám na otázky týkající se problematiky domácích porodů.

* Co podle vás vedlo k tomu, že se téma domácích porodů stalo tak vehementně diskutovanou záležitostí?

Momentálně jsme v období doznívání vlny výrazného nárůstu natality. V uplynulých několika letech počet porodů vylétl doslova geometrickou řadou, množství narozených dětí dokonce po dlouhé době převýšilo celkovou úmrtnost v ČR. Průvodním jevem tohoto boomu natality byl samozřejmě nápor na porodnice, ty mnohde najednou kapacitně nestačily. Obzvlášť napjatá situace byla v Praze, v některých časových úsecích musely být dokonce pražské ženy odváženy k porodům do okolních měst. Jak jsem již řekl, tato vlna zvýšené porodnosti v současnosti už slábne, i když podle mého názoru v Praze určitě neklesne nijak významně. Tato situace zřejmě také motivovala debaty o možnosti domácích porodů. Chci hned v úvodu zdůraznit svůj jednoznačný postoj - jsem přesvědčen, že tyto porody by v našich podmínkách byly krokem zpátky. Vnímám důvody, proč některé ženy chtějí rodit v pozitivním prostředí svého domova, a rozumím jim. Na druhé straně si nemohu odpustit zásadní protiargument, totiž že i dítě, které teprve přijde na svět, již má svá práva - hlavně právo na vytvoření maximálních předpokladů pro to, aby se narodilo zdravé a v pořádku.

* Proč tedy tuto praxi odmítáte?

Každý kolega v mém věku si určitě vzpomene, že v dobách, kdy jsme začínali, se perinatální mortalita pohybovala někde kolem dvaceti, jedenadvaceti případů na tisíc porodů, zatímco dnes je to v řádu nula celá, pár desetin. Je třeba si uvědomit, že procházíme přirozeným civilizačním procesem. To, že ženy dnes intenzivně pracují, sportují a obecně se jinak pohybují, se projevuje i ve fyziologických změnách, např. i v tom, že mají jiný úhelný sklon pánve. Děti jsou dnes v průměru minimálně o kilo těžší než dříve. Řada rodiček je dnes nemocných - třeba i těžké diabetičky žijí plnohodnotně, což dříve prostě nebylo možné. Pro porodnictví ale každá choroba samozřejmě může znamenat komplikaci, a každý porodník zažil, že komplikace mohou nastat v minutách nebo dokonce i ve vteřinách. Podle mne je správnou cestou vytvářet v porodnicích takové podmínky a takové personální a lidské zázemí, že ona psychologická potřeba rodičky být při porodu v blízkém prostředí své domácnosti prostě padne. Varianty, jak toho dosáhnout, již existují - jsou již například nemocnice, kde rodičky pobývají v „normálních“ občansky zařízených pokojích, které je ale díky zabudovaným technickým zařízením možné rychle změnit na prostředí k okamžitému lékařskému zásahu.

* Propagátoři porodů doma dávají za příklad třeba Nizozemsko…

V Nizozemsku je skutečně procento domácích porodů velmi vysoké. Ale asi by se také mělo okamžitě dodat, že porod doma a s porodní bábou tam plně hradí zdravotní pojišťovny. V případě porodu ve špitálu se naopak musí doplácet. Slyšel jsem dost zasvěcený názor, že tento ekonomický faktor je pro Nizozemce - při jejich známé šetrnosti - možná důvodem nejsilnějším. Přesto nizozemské statistiky ukazují, že v zemi počet domácích porodů zvolna, ale systematicky klesá. Ještě chci upozornit na zdánlivě banální, ale podle mne nepodcenitelný faktor, jakým je způsob života. Tím míním třeba to, že bydlí-li rodička v přízemním domku, tak při porodní komplikaci sanitka nacouvá k domovnímu vchodu a převezením přes práh je pacientka v operačním sále. Ale představte si organizaci takového zásahu při porodních komplikacích třeba v desátém patře věžáku v pražském Jižním městě, když navíc třeba zrovna nepojede výtah. Opakuji, jsem odpůrce porodů v domácnosti. Prostě nejsem tak statečný nebo spíše hloupý, abych něco takového dělal. Nechápu, jak by kdokoli, kdo o porodech něco ví, mohl do tohoto rizika vstoupit. Mimochodem, osobně se domnívám, že asi více módní než reálná snaha o porody doma nemá ani většinovou podporu porodních bab.

 

14. května 2012
14. května 2012