V pražských městech po husitské revoluci začali nosit obecní pečeť na zlatém nebo stříbrném řetězu úřadující purkmistři a posléze primas (první purkmistr - primus magister civium – odtud primas, lat. primator) – byl to nejváženější z členů městské rady, který zahajoval roční cyklus střídání konšelů v úřadě purkmistra a na konci roku jej zase uzavíral a skládal jménem městské rady účty.

V pobělohorském období se purkmistři pražských měst přestali označovat nošením obecní pečeti a pouze někteří z nich obdrželi osobní výsadu nosit na krku řetězy s medailonem panovníka. Purkmistři spojeného královského hlavního města Prahy, vzniklého císařským dekretem Josefa II. roku 1784, byli státními úředníky, a nosili proto úřední uniformu se šavlí a šerpou, nikoli obecní pečeť. Teprve na sklonku 19. století zavedla některá česká města podle staré tradice a podle zahraničních vzorů znovu řetěz s medailí jako insignii označující hlavu města (purkmistra,starostu).

Pražská městská rada přijala usnesení, aby starosta města nosil při slavnostních příležitostech řetěz, v roce 1897 na návrh radního a bývalého starosty architekta Čeňka Gregora. Nový řetěz s medailí, zhotovený podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka zlatníkem Karlem Ebnerem, byl slavnostně předán starostovi JUDr. Janu Podlipnému dne 18. srpna 1898.

Řetěz primátora hlavního města Prahy s medailí je z ryzího zlata a skládá se ze dvou částí:

1. Medaile – měla původně na přední straně podobiznu císaře Františka Josefa I. s nápisem: „Za panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. – MDCCCXCVII“. Na zadní straně byl platný městský znak z roku 1649 s nápisem: „Slovutnému starostovi královského hlavního města Prahy“. Po úpravě z 20. let 20. století (viz níže) medaile váží 228 g (váženo zlatnickou firmou Kerlický 19. června 1937). Původní přední strana je nyní vybroušen do hladka, na druhé straně má medaile vyražený znak hlavního města Prahy v podobě z roku 1649.
2. Řetěz – o váze 909,2 g (váženo firmou Kerlický 19. června 1937) se skládá z 22 osmihranných dílů, z 25 dílů elipsovitých s českými granáty, ze 2 dílů tvaru obdélníku a z 1 dílu ve tvaru čtverce se závěsným kroužkem a s vyraženou podobou zemského patrona sv. Václava a nápisem „Svatý Václave, vévodo české země, pros za nás Boha“. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československé republiky v roce 1918 byl řetěz starosty z rozhodnutí správní komise města uložen do Muzea hl. města Prahy jako nežádoucí relikt, připomínající císařským portrétem časy zaniklého mocnářství. Bylo rovněž pokládáno za nedemokratické, aby se starosta takovýmto označením odlišoval od ostatních členů demokratické městské samosprávy. Záhy se však ukázalo, že při různých ceremoniálních příležitostech by bylo označení starosty žádoucí.

Po vzniku Velké Prahy (spojením dosavadní Prahy a 38 sousedních měst a vesnic ke dni 1. ledna 1922) navrhl proto městský archivář prof. Václav Vojtíšek, aby vrchní starosta nového velkoměsta užíval historického titulu primátor a aby při slavnostních příležitostech nosil na důkaz svého postavení primátorský řetěz. Jako dočasné provizorium užíval pak primátor JUDr. Karel Baxa (1919–1937) starý starostenský řetěz z roku 1898, z jehož medaile bylo vybroušeno a vyhlazeno poprsí Františka Josefa I. a nápis o něm. Prázdná hladká strana se stala reversem (rubem) medaile, zatímco aversem (lícem) byla nyní strana s městským znakem. V této podobě užívají řetěz s medailí primátoři hlavního města Prahy dodnes.

doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc., ředitel Archivu hl. města Prahy