Jako dárek k 20. narozeninám věnuje PKF – Prague Philharmonia svým posluchačům exkluzivní koncertní trilogii

Na nesmělé začátky, první koncerty, stejně jako na uplynulé dvě dekády své existence zavzpomíná za necelé dva týdny ambasador domácí i světové klasiky, orchestr PKF – Prague Philharmonia. Těleso, jež formuje českou i zahraniční hudební scénu již úctyhodných dvacet let, podaruje u příležitosti tohoto jubilea své posluchače poutavou a pečlivě vybranou dramaturgií, kterou v jednom týdnu demonstruje různé tváře a oblasti svého uměleckého působení. Slavnostní projekt „20 let stylově“ nabídne mezi 28. zářím a 5. říjnem koncertní trilogii širokého dramaturgického záběru za účasti domácí i světové sólistické elity, pod vedením špičkových šéfdirigentů, kteří kdy v PKF působili.

První slavnostní večer, stejně jako celou koncertní sezonu 2014–15, otevře svým brilantním zářivým sopránem britská operní hvězda Kate Royal. Pod taktovkou současného šéfdirigenta PKF Jakuba Hrůši se zaskvěje hned dvakrát – při provedení Mahlerovy Symfonie č. 4, kterou zazpívá na empoře Dvořákovy síně Rudolfina v bezprostřední blízkosti posluchačů, a ve španělském písňovém cyklu Joaquína Rodriga, Čtyři milostné písně. Prostřední z koncertů nabídne ve středu 1. října odlehčený program, který přichystal druhý šéfdirigent PKF Kaspar Zehnder s celou řadou pěveckých kusů z Rakousko-Uherska ve stylu valčíků a čardáše. Triádu oslavných koncertů pak zakončí v neděli 5. října velkolepý symfonický večer ve společnosti muže, který stál u zrodu orchestru a jenž mu v samých začátcích poskytl největší tvůrčí inspiraci i tažnou sílu – Jiří Bělohlávek. Zakladatel a první z šéfdirigentů se představí v programu sobě vlastnímu, v tradiční hudební poloze, jež nepochybně patří k silným stránkám orchestru PKF – Symfoniích D dur Jana Václava Huga Voříška a ve věhlasné Beethovenově deváté.

Oslavy PKF následuje také Česká televize, která odvysílá zahajovací koncert týž den ve zpozděném přenosu prostřednictvím kanálu ČT art. Během přestávky pak diváci uvidí premiéru dokumentárního filmu o PKF – Prague Philharmonia vyrobeného v produkci ČT. Kromě projektu „20 let stylově“, který uvede tři stěžejní koncerty sezony, ale plánuje PKF pokračovat v oslavném duchu po celou sezonu. Příznivci tělesa se tak mohou těšit nejen na vytříbenou dramaturgii a zvučná sólistická a dirigentská jména, ale rovněž na speciální „nehudební“ doprovodné akce.

Vystoupení sopranistky Kate Royal na prvním koncertu oslav, jenž se odehraje 28. září ve Dvořákově síni Rudolfina, je pro ni v jistém smyslu comebackem. Již před pěti lety totiž zazářila ve společnosti PKF na Smetanově Litomyšli, kdy mimo jiné předvedla svůj cit pro český jazyk ve Dvořákově Rusalce (Rusalku v podání Kate Royal je možné zhlédnout zde: http://youtu.be/pUxnffqM4b0). Dnes již mezinárodně renomovaná operní diva, která se rovněž věnuje koncertní činnosti, na sebe poprvé strhla pozornost v roce 2004 na festivalu Glyndebourne, kdy v jednom z představení zaskočila za původní představitelku Paminy v Mozartově Kouzelné flétně. Později přišly další role v rámci stejnojmenného festivalu nebo v Metropolitní opeře, vystoupení na festivalu BBC Proms po boku sira Simona Rattla, dále s Národním symfonickým orchestrem ve Washingtonu, s Královskou liverpoolskou filharmonií dirigenta Vasilije Petrenkova, s orchestrem La Scala Milan pod vedením Myung-Whun Chunga, s BBC Symphony pod taktovkou Jiřího Bělohlávka či s London Philharmonic. Kromě toho se objevila na recitálech po celé Evropě a v Severní Americe.

Okouzlující diva projeví svou vzletnost, procítěnost a zlato v hrdle v sólových partech prvního a posledního kusu večera a jeho závěr okoření svým vystoupením na empoře Dvořákovy síně přímo mezi návštěvníky: „Vzhledem k tomu, že se pro provedení našeho Mahlera (Čtvrté symfonie) podařilo získat fenomenální sopranistku Kate Royal, která se zapsala do paměti nás všech již senzačním sólovým vystoupením na Smetanově Litomyšli před několika lety (její opětovné účinkování s námi je splněním jednoho z mých snů), bylo zkrátka nemyslitelné, abychom jí nedali vyniknout ještě v dalším čísle programu. Jelikož trvá překrásný Mahler přece jen hodinu, nemohlo to být nic časově rozměrného. Volba padla na španělský cyklus Cuatro madrigales amatorios Joaquína Rodriga. Některé kvality tohoto komorního zpěvního cyklu se podobají v obecnosti oněm, které jsou přítomny v Mahlerovi: jednoduchost, čistota, naléhavá, nesentimentální dojemnost,“ vysvětluje šéfdirigent PKF Jakub Hrůša, který se chopí taktovky při úvodním koncertu.

„Jsou to skvělé miniatury, které zbožňuji. Strávila jsem nějaký čas v Madridu, kde jsem pracovala v opeře, a při té příležitosti jsem se nechala inspirovat zpěvem a tancem ve flamencových barech. V této hudbě je totiž neskrývaná, ba téměř nestoudná emoce, kterou v anglické hudbě nenajdete,“vylíčila Royal své potěšení z Rodrigova díla v rozhovoru pro časopis Harmonie.

Na časy minulé zavzpomínají a současné hráče symbolicky podpoří i bývalí členové orchestru v interpretaci chytlavých melodií Bolera Francouze Maurice Ravela. Bolero bylo původně složeno jako baletní hudba pro baletku Idu Rubinsteinovou, kdy Ravel reflektoval její požadavek na zkomponování skladby španělského charakteru. Ačkoliv krátká skladba byla složena narychlo, dočkala se při své premiéře v Pařížské opeře (1928) obrovského ohlasu, což zaskočilo i samotného autora. „Tato proslulá jednovětá Ravelova skladba, jež je založena na mnohonásobném opakování jediné svůdné melodie o dvou částech, představuje jedinečnou možnost ukázat sólistický um jednotlivých členů orchestru a jeho nástrojových skupin,“ doplňuje Hrůša.

Atmosféru jako za doby Rakousko-Uherska navodí pod taktovkou prostředního z šéfdirigentů PKF, švýcarského flétnisty a dirigenta Kaspara Zehndera ve středu 1. října prostřední z triády koncertů, který orchestr ukáže v neobvyklé, ale o to poutavější poloze. Oproti ostatním dvěma se vypraví do zcela odlišných krajin a vzdá hold operetním kusům z pera Johanna Strausse mladšího, Emmericha Kálmána, Johannese Brahmse, Roberta Stolze a Giuseppe Verdiho. Secesní prostor Smetanovy síně Obecního domu dá při poslechu Cikánského barona, Čardášové princezny, Uherských tanců a dalších kusů návštěvníkovi pocítit, že se vrátil nejméně o jedno století v čase. Přednes rakouské sopranistky Julie Kamenik příznačně doplní maďarský cikánský ansámbl Kalandos Ensemble Budapešť a Český filharmonický sbor Brno, kteří v neobyčejné fúzi s orchestrem PKF – Prague Philharmonia slibují kromě výrazného zážitku i energickou vzpruhu a pobavení.

O efektní závěr oslav dvaceti let orchestru se postará večer ve jménu dvou symfonií, na jejichž bezchybný průběh dohlédne zakladatel PKF a v celosvětovém dirigentském měřítku muž na slovo vzatý, Jiří Bělohlávek. Jako první rozezní v neděli 5. října prostory Rudolfina Symfonie D dur – výrazně melodická raně romantická skladba a zároveň jediná symfonie českého skladatele Jana Václava Huga Voříška, jíž PKF provedla pod Bělohlávkovou taktovou na nahrávce z roku 2003 (Supraphon). Štafetu převezme jedno z nejproslulejších děl klasické hudby – poslední dokončená symfonie německého hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, zvaná též Beethovenova devátá. O gradaci večera se postarají přední domácí sólisté – Simona Houda Šaturová, Jana Hrochová Wallingerová, Richard Samek a Jan Martiník v doprovodu orchestru PKF a Pražského filharmonického sboru, kteří ve čtvrté větě, nejznámějším motivu s názvem  Óda na radost, dovedou týden oslav do působivého finále.