Jakub Schikaneder, článek radního hl.m.Prahy RNDr.Igora Němce uveřejněný v Listech hlavního města Prahy dne 15.listopadu 2004

Listopad je podzimním měsícem plným melancholie. Spadané listí, všudypřítomné šero a mlžný opar vytvářejí zvláštní náladu čehosi, co poznenáhlu mizí v očekávání něčeho, co připomíná spánek nebo smrt.Malířem melancholických nálad, malířem nostalgických zákoutí Prahy a její neopakovatelné atmosféry zvláštního ticha spoře osvětleného plynovými lampami byl Jakub Schikaneder. Zemřel před osmdesáti lety v Praze, patnáctého listopadu roku 1924.

Jakub Schikaneder  
Listy hlavního města Prahy | 15.11.2004 | rubrika: Rozvoj města - Architektura - Památky - Umění | strana: 7

VÝROČÍ

RNDr. IGOR NĚMEC, Radní hlavního města Prahy pro oblast kultury

Listopad je podzimním měsícem plným melancholie. Spadané listí, všudypřítomné šero a mlžný opar vytvářejí zvláštní náladu čehosi, co poznenáhlu mizí v očekávání něčeho, co připomíná spánek nebo smrt.
Malířem melancholických nálad, malířem nostalgických zákoutí Prahy a její neopakovatelné atmosféry zvláštního ticha spoře osvětleného plynovými lampami byl Jakub Schikaneder. Zemřel před osmdesáti lety v Praze, patnáctého listopadu roku 1924.

Jakub Schikaneder, nar. 1. 3. 1855 v Praze je řazen mezi tzv. generaci Národního divadla. Absolvent Pražské akademie a výtvarného školení v Mnichově se zúčastnil soutěže o jeho výzdobu. Vlysové výplně do královské lože, které spolu s E. K. Liškou realizoval, padly za oběť požáru Národního divadla. Malířův zájem se obrací k problematice chudých lidí, jejich smutných osudů. Jeho plátna zabydlují osudy zraněných dívek, opuštěných žen, žebráků. Dílem charakterizujícím toto malířovo období je slavná Vražda v domě, vystavená na jubilejní výstavě v r. 1891.
Nejznámější, a v poslední nejvíce vyhledávaná, je ta část jeho díla, kde zpodobňuje nostalgickou, poklidnou atmosféru Prahy na přelomu století. Prahu večerní, Prahu noční, osvětlenou plynovýmu lucernami, Prahu stínů a ztichlého bytí. Zájem o tuto část jeho díla je krásným sentimentálním snem, idylou, která nám v této přerušné době chybí. Ticho a pomalu plynoucí čas, ve kterém můžeme vnímat nejen své okolí, ale také sebe. Od r. 1885 do roku 1922, kdy odchází do výslužby, působil jako profesor na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Dílo Jakuba Schikanedera si naposledy Praha připomenula v loňském roce, na výstavě pořádané Galerií hl. m. Prahy v Trojském zámku.
18. listopadu 2004
18. listopadu 2004