Jan Wolf: Praha nabízí víc než jen památky

Pozorným návštěvníkům letošního veletrhu Holiday World mohla chybět expozice hlavního města. Na tom příštím se už ale Praha opět bude prezentovat. O detailech této prezentace a o vybraných aspektech cestovního ruchu v metropoli jsme hovořili s Janem Wolfem, radním hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu.

* Čím bude chystaná expozice Prahy na Holiday World zvláštní či revoluční?

Nemyslím, že by revoluční bylo to pravé slovo. Podstatné je, že se Praha na tento veletrh po loňské pauze vrací. Řekli jsme si totiž, že jestliže se veletrh koná v našich vlastních prostorách, bylo by dobré, abychom se jej také účastnili. Každopádně jsme se rozhodli stánek pojmout trochu jinak - udělat jej větší, ale zejména pak informačně bohatší. Vedle hlavního města a Prague City Tourism se tak budou v této expozici prezentovat i další příspěvkové organizace v mé gesci, které mají co do činění s cestovním ruchem. Návštěvníci se tedy na stánku setkají třeba s informacemi a materiály Muzea hl. m. Prahy, které spravuje několik objektů klíčových pro cestovní ruch ve městě - Petřínskou rozhlednu, sousední bludiště, Prašnou bránu a obě věže Karlova mostu. Dalším spoluvystavovatelem bude Galerie hl. m. Prahy, jejíž prostory chceme představit mj. zástupcům zahraničních cestovních kanceláří. Podobně budeme také prezentovat prostory Obecního domu, unikátního centra soudobé hudby a sídla orchestru FOK. Zkrátka a dobře - cestovním kancelářím chceme ukázat, že jejich klientům má Praha co nabídnout a že to nemusí být jen památky. A abych nezapomněl -posledním spoluvystavovatelem bude i náš odbor památkové péče, který bude návštěvníky upozorňovat mj. na výročí 25 let od zápisu pražského centra na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

* Pojďme se podívat na cestování obecněji. Vnímáte jej z titulu své funkce spíše jako radost, nebo jako starost?

Samozřejmě jako radost. Je krásné vidět, jak počty návštěvníků Prahy stoupají, už proto, že to přináší prospěch zdejším podnikatelům. Na druhou stranu ale vnímám i názor určité části obyvatel Prahy, kteří by možná uvítali, kdyby turistů ve městě tolik nepřibývalo. Už také začínáme pracovat na tom, aby se počty návštěvníků nezvyšovaly takovým tempem jako třeba mezi roky 2014 a 2015, kdy jsme zaregistrovali nárůst asi o 11 procent, tedy o zhruba půl milionu lidí. Je jasné, že pokud ročně do centra zavítá 12 milionů turistů, tedy zhruba desetinásobek obyvatel města, klade to nároky na infrastrukturu, na dopravu i na stálé obyvatele. I proto připravujeme určitou formu kampaně pracovně nazvané „Turista není nepřítel“, která má vysvětlit přínosy turismu rezidentům. Vždyť jen v Praze dává cestovní ruch práci zhruba 110 000 lidí…

* Jakým způsobem hodláte s přílivem turistů pracovat? Chcete je odvést mimo centrum? Nebo se kampaněmi zaměříte na movitější klientelu?

Má to více aspektů. Předně bychom rádi dosáhli toho, aby se ceny hotelů dostaly na podobnou úroveň jako ve Vídni. Jsem přesvědčen, že by do Prahy ve větší míře směřovali movitější turisté, kterým nejde jen o návštěvu památek, ale o komplexnější zážitek spojený s kvalitní kulturou, gastronomií atp. Ale, jak správně říkáte, cestou je také rozptýlit turisty i mimo historické centrum. Tedy motivovat je třeba k návštěvě Vyšehradu a dalších lokalit. I s ohledem na tyto naše snahy je nyní ten správný čas na diskusi o budoucím umístění Slovanské epopeje. Jak asi víte, tento soubor Muchových pláten se vydá na „asijské turné“ - vystaven bude v Japonsku, pak v Číně a možná i v některých dalších destinacích. A pak už se nebude moci vrátit do prostor Veletržního paláce, neboť Národní galerie, od které je máme pronajaty, je potřebuje využít k jiným účelům. Nám tedy nezbývá než najít nové prostory nebo pro tento účel nechat mimo centrum postavit zcela novou budovu. V úvahách figuruje třeba budova někdejších mrazíren v Braníku, památník na Vítkově nebo Průmyslový palác na Výstavišti v Holešovicích. To je sice nyní v poměrně neutěšeném stavu, ale já věřím, že po revitalizaci, kterou má Praha naplánovánu, půjde o areál, který bude lákat jak domácí, tak zahraniční turisty.
Mimochodem - rádi bychom, aby se z Holešovic stala čtvrť, kam budou mířit kulturymilovní turisté. K tomu vedle revitalizace Výstaviště přispěje třeba i plánovaná proměna areálu Holešovické tržnice, transformace historického nádraží Praha-Bubny či úpravy ostrova Štvanice. A zapomenout nesmím ani na Stromovku, kde v příštím roce zahájíme obnovu někdejší populární Šlechtovy restaurace. A podobně se můžeme bavit i o sportu. I sportovní akce typu Pražského maratonu totiž do Prahy lákají nemalé množství turistů a my bychom měli umět tyto lidi nasměrovat mimo centrum. Na to se chceme v příštích měsících soustředit. Další projekty, které nám pomohou zatraktivnit pro turisty i okrajovější části Prahy, připravujeme ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Zatím jen naznačím, že půjde o fenomén Pražského Semmeringu a Posázavského pacifi ku.

* Plánujete ony movitější klienty, o kterých hovoříme, lákat do Prahy nějakými speciálními kampaněmi?

Pokud jde zahraniční turisty, ty chceme oslovit zejména prostřednictvím webových stránek Prahy, které dnes fungují ve dvanácti jazykových mutacích, a také na veletrzích. Marketingovou kampaní chceme motivovat k návštěvě Prahy obyvatele tuzemských regionů.

* Hlavním komunikačním tématem České republiky, pokud jde o cestovní ruch, má být příští rok baroko. Připojíte se k této iniciativě agentury CzechTourism?

Ptáte-li se, jestli připravíme marketingovou kampaň zaměřenou výhradně na baroko, tak to v plánu nemáme. Témat, na kterých chceme stavět, je totiž víc - mimo jiné si budeme příští rok připomínat třeba i 500. výročí reformace. Každopádně baroko je pro Prahu významným obdobím a barokní památky významně přispívají k atraktivitě města pro turisty. Je to ostatně i můj oblíbený sloh, jsem velkým obdivovatelem díla Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

* Tématem tohoto vydání COT business je mj. doprava, věnujeme se i problematice pražských parkovacích zón. Jak se z titulu radního odpovědného za podporu cestovního ruchu ve městě díváte na tuto problematiku? Nekomplikují parkovací zóny trochu život turistům v některých pražských čtvrtích?

Nemyslím si to. Většina zahraničních turistů se do Prahy dopravuje letecky, takže problém s parkováním neřeší. Stejně tak ti, kteří přijíždějí ve skupinách autobusy. Jen minoritní část přijíždí vlastními vozy, podobně jako turisté domácí. Tito návštěvníci města ale musejí i na základě zkušeností ze zahraničí počítat s tím, že parkování v centru města není bezplatné a že je výhodnější vůz odstavit na okraji města a do centra se dopravit městskou hromadnou dopravou.

* Kapacita odstavných parkovišť na okrajích Prahy je ale už dnes nedostatečná…

S tím nezbývá než souhlasit. Kapacitu parkovišť by samozřejmě bylo potřeba navýšit, například tím, že by tam vznikly parkovací domy. K tomuto řešení by se ale měl přidat Středočeský kraj, neboť jsou to právě jeho obyvatelé, kteří dojíždějí do Prahy a svá auta zanechávají v okrajových částech města…

* Zmínil jste turisty přilétající do Prahy. Ti zase v určitých případech začínají narážet na nedostatečnou kapacitu linek hromadné dopravy spojující ruzyňské letiště s centrem města. Diskutuje se o možnosti prodloužení metra až na letiště, případně o spojení vlakem nebo rychlodráhou. Ke které z těchto variant byste se přikláněl?

Spojení letiště s centrem Prahy je opravdu třeba vyřešit. Kvůli vysokým nákladům podle mne není řešením prodloužení, resp. rozvětvení trasy A metra. Jsem pro spojení vlakové, které by využilo stávající koleje vedoucí přes Veleslavín a díky kterému by se turisté rychle a pohodlně dostali z letiště až na Masarykovo nebo Hlavní nádraží.