Je Dagmar obětí intrik?

Blesk - 1.11.2000
Stala se první dáma obětí politických intrik? Vše nasvědčuje tomu, že ano. Přestože Divadlo na Vinohradech oficiálně zdůvodnilo zastavení příprav inscenace Ať žije královna, v níž měla hrát manželka prezidenta hlavní roli, vysokými náklady, skutečným důvodem jsou podle zasvěcených zákulisní boje Hradu s politickými oponenty, hovoří se o ODS. Šlo o vyřizování účtů, jehož obětí se stal divadelní návrat Dagmar Havlové?

Roční rozpočet divadla rozhodně není malý. V tomto roce činí 74 miliónů korun. Z toho 54 miliónů dostalo divadlo od pražského magistrátu. Zbývajících dvacet miliónů získá na tržbách. "Obvyklý ekonomický rozpočet na inscenaci je 450 tisíc korun," potvrdil včera Blesku ředitel Divadla na Vinohradech Jindřich Gregorini. Inscenace Boltovy hry Ať žije královna však měla stát podle režiséra Juraje Herze zhruba o 400 tisíc víc. Toto finanční navýšení charakterizoval umělecký šéf divadla Jiří Menzel jako nemorální. A to přesto, že se sám Juraj Herz nabídl uhradit tuto sumu z dotací sponzorů a vlastním honorářem ve výši sto tisíc, kterého se chtěl vzdát. Reakce managementu divadla byla překvapivá: hru se rozhodla stáhnout.
"Přitom na hře jsme pracovali již tři měsíce. Bylo určeno herecké obsazení, navržena výprava inscenace, kostýmy," vysvětlil Blesku Juraj Herz. V pátek však byla svolána mimořádná schůzka, na které vedení divadla oficiálně oznámilo stažení hry.
"To víte, že nás to všechny mrzí, ale rozhodli to a my jsme pouze podřízení," reagovala na stažení hry jedna z účinkujících Jana Hlaváčová. Zatímco se divadlo neobtěžovalo na jednání pozvat hlavní představitelku Dagmar Havlovou, z nepochopitelných důvodů byla podle Herze přítomna bývalá ředitelka divadla a neúspěšná senátorská kandidátka za ODS Jiřina Jirásková.
"Paní Havlová dostala v pátek v deset hodin fax, v němž ji Jiří Menzel informoval o rozhodnutí zastavit hru a o schůzce s vedením. V tu dobu ale již toto jednání probíhalo," potvrdil včera Blesku šéf tiskového odboru Hradu Martin Krafl. "Paní Havlová je situací tak zaskočená, že zatím nepodniká žádné další kroky v návratu k divadlu!" Ředitel divadla Jindřich Gregorini včera už dokonce přiznal, že udělali chybu: "Brali jsme to jako interní záležitost, ale paní Havlovou jsme asi pozvat měli," tvrdí šéf managementu, jehož nekorektní jednání vůči první dámě vzbuzuje minimálně údiv.
"Důvodem zastavení zkoušek určitě nebyly peníze. Ve skutečnosti dostal Hrad takový malý výstražný políček. Nakonec Menzel a možná i Jirásková jsou jen nastrčené figurky vtažené do hry," je přesvědčen bývalý herecký kolega první dámy. "Když se chce, tak vždycky všechno jde! Ale tady se evidentně nechtělo!" ODS však úvahy o politickém podtextu překvapivého rozhodnutí domovské scény Dagmar Havlové odmítá. "ODS s tím nemá žádnou spojitost," tvrdila včera mluvčí této strany Michaela Maláčová. O politickém boji, který se přenesl na divadelní prkna, se však v politických kuloárech hovoří naprosto otevřeně. Spekuluje se dokonce i o tom, že šlo o pomstu za kritický projev prezidenta k 28. říjnu, jehož obsah někteří politici znali údajně již předem.
"Vinohradské divadlo je tradiční baštou ODS. A vůbec bych se nedivil tomu, kdyby šlo o politický boj. Zdůvodnění nákladnými kostýmy je pofidérní a přitažené za vlasy," míní senátor Vladimír Zeman (US), do jehož volebního obvodu Vinohrady patří. Divadlo, kterému několik let šéfovala Jiřina Jirásková a nyní se zde o finance stará Jindřich Gregorini, dostává každoročně desítky miliónů korun od pražské radnice, kterou prakticky deset let ovládá ODS. Úvahy o politickém zákulisí nevyvrátil ani samotný režisér hry Juraj Herz.
"Dvanáct let jsem žil mimo republiku a politickým vztahům tady nerozumím, ale slyšel jsem také něco takového," připustil Herz, který uvažuje o tom, že inscenaci kompletně přesune na jinou divadelní scénu. "Několik nabídek již mám," dodal. Z reakce Hradu je zřejmé, že Dagmar Havlová je událostmi kolem svého divadelního návratu šokována.
"Pan Menzel sice v ČT tvrdil, že paní Dagmar nabídl další roli, ale žádnou nabídku jí zatím neudělal.
O návratu paní Dagmar samozřejmě stále uvažuje. Nezávisí to na scéně, ale na konkrétní nabídce!
K politickému podtextu stažení hry Ať žije královna se první dáma nechce vyjadřovat, ale rozhodnutí divadla akceptuje," řekl Martin Krafl.

Věra Janoutová, František Nachtigall

Igor Němec, radní
Jsem člověkem, který se pohybuje v politice natolik dlouho, že by ho nemělo takřka nic překvapit. Přesto jsem po přečtení článku v Blesku pod názvem “Je Dagmar obětí intrik?” jen nevěřícně zíral. K povzdechu, zda je toto vůbec možné, by se snad slušelo napsat zamyšlení nad cestami, kterými se současná žurnalistika ubírá, ale na rozdíl od “smělé myšlenkové konstrukce” uvedených autorů se prozaicky zaměřím na fakta.
Především bych rád upozornil paní a pana redaktora na současný letopočet a skutečnost, že již drahnou dobu (čehož si jistě, na rozdíl od nich, povšimli mnozí) nežijeme v totalitním režimu. Pro upřesnění uvedeným autorům – to, co je dnes kolem nás, to je demokracie. A proto a znovu říkám naštěstí, je zcela nemyslitelné, aby bylo možné (jako tomu bylo dříve) kulturu řídit, rozhodovat ze stranických sekretariátů o tom, co se bude v divadlech hrát, jaké bude obsazení apod. Proto Divadlo na Vinohradech je sice městskou příspěvkovou organizací, ale jediné, o čem lze ve skutečnosti nějakým způsobem rozhodnout, je výše roční dotace (která, jak je patrno z předmětného článku, je nemalá). Tu Praha přiděluje s ohledem na finanční možnosti města i na potřeby scény, ale jedinou povinností divadla (když odmyslím takovou samozřejmost jako hrát) je tuto dotaci řádně vyúčtovat, neboť se jedná o peníze daňových poplatníků. Vše ostatní, čímž je míněna dramaturgie, obsazení a podobně, je výlučnou věcí řídících struktur toho či onoho divadla. Čili, není jakýmkoli způsobem možné, aby kdokoli, ať se jedná o mne, radu ZHMP, zastupitelstvo nebo odbor kultury, mohl do těchto věcí mluvit. Přičemž ani nezdůrazňuji, že nikdo z nás nemá sebemenší ambice o vnitřních věcech divadla rozhodovat, a že první, kdo by se vůči něčemu takovému ohradil, by bylo vedení scény i její herci… A představu, že by se v jakémkoli divadle dalo něco takového utajit, může mít jen ten, kdo o divadle neví vůbec nic. O těchto záležitostech tedy rozhodují pouze lidé, kteří věci rozumějí, jsou patřičně fundováni a je to jejich “práce”. Hodnocení umělecké úrovně divadle je pak výlučnou záležitostí umělecké kritiky.
Závěrem mi dovolte vyjádřit politování nad tím, že k takovéto trapné polemice vůbec dochází a dovolím si malé napomenutí: paní a pane redaktore, první dáma není pro Vás žádná Dagmar.