Je jiná alternativa obchvatu města?
Mladá fronta Dnes - 16.3.2001
Přečtení článku p. P. Kužvarta "Skoncujeme s velmi drahým tunelem" (MFD 9. 2.) je nesmírně zajímavé. Zajímavé proto, že reprezentuje určitý způsob myšlení. Způsob myšlení, který je mě poněkud vzdálen. Zejména proto, neboť si myslím, že výstavba vnitřního městského okruhu na níž P. Kužvart útočí je správná. Možná, že bych to měl vyjádřit jinak. Vždyť v životě neexistují řešení jenom černá anebo jenom bílá. Velmi často je třeba jít cestou menšího zla. A toto je ten případ menšího zla. Snad bych doporučil, že by se P. Kužvart měl občas projet automobilem po městě, po jeho centrální části. Obě části staré Prahy , Malou Stranu i Staré Město, vidím jako dopravou velmi ohrožené. Nevím, co má znamenat závěr článku P. Kužvarta, ve kterém naznačuje "své" řešení: "Přitom alternativní řešení existuje: je podstatně levnější, ohleduplnější". Pokud je tímto řešením rozsáhlejší používání např. jízdních kol nebo zákaz vjezdu osobních aut do některých částí centra města, není to příliš realistické. Myslím, že by ekologické organizace, které P. Kužvart zastupuje, měly úplně odkrýt karty. Měly by otevřeně říci, o co jim jde. Chybou pražské radnice je, že tento dialog dostatečně nerozvinula. Vždyť o výsledek tohoto dialogu se není třeba obávat. Občany jistě přesvědčí takové dopravní řešení, které je reálné a které může přitom významným způsobem ovlivnit dopravní situaci v Praze. Především zklidnění dopravy v její centrální části otevře cestu k záchraně cenných architektonických památek staré Prahy. Nejen já si myslím, že k omezení dopravy automobilů v centru může pomoci právě výstavba vnitřního městského okruhu. Po jejím dokončení a napojení vnitřního okruhu na silniční okruh na okraji (v severní části) města může dojít i cestou následného administrativního opatření k významnému omezení dopravy v centru. Řešení financování výstavby dalších částí vnitřního městského okruhu jistě nebude jednoduché, není však nedosažitelné. Za pět až šest let může být stavba hotova. Tedy zejména pokud nebude docházet k další obstrukci ze strany ekologických iniciativ. Heslo P. Kužvarta o "pražském Temelínu" ukazuje příští argumentaci i politiku ekologistů. Jestliže na dokončení jihozápadní části vnitřního okruhu města je dnes třeba cca 7,5 mld. Kč (v letošním rozpočtu je na stavbu k dispozici 3,3 mld. Kč), každé prodloužení doby dokončení stavby znamená další peníze navíc. Při, řekněme, čtyři či pětiprocentní inflaci v tomto roce, to bude znamenat téměř 200 mil. Kč navíc. Za tři roky výstavby to bude ještě podstatně více. P. Kužvart upozorňuje ve svém článku na některé dílčí věci oprávněně. Mám na mysli zejména špatný stav kanalizační stoky. To by se projektantovi jistě stát nemělo. Na druhou stranu nutno objektivně říci, že řada podkladů, které projektant obdrží od správců inženýrských sítí ve vztahu ke stavu životnosti sítí atp. se následně při "odkrytí" sítí liší a je nutné tyto vyvolané investice do stavby zahrnout. A jaká já vidím pro pražskou radnici východiska z této situace: 1. zahájit veřejnou diskusi s "ekologisty", při této diskusi přesvědčit většinu občanů Prahy o prospěšnosti výstavby vnitřního městského okruhu 2. urychleně připravit finanční aranžmá pro dokončení výstavby jihozápadní části vnitřního městského okruhu do konce roku 2003 a současně připravit i aranžmá financování investičně nejnáročnější, severozápadní části vnitřního městského okruhu. Také obě tyto aranžmá budou nepochybně doprovázeny veřejnou debatou.
Jiří Paroubek, náměstek primátora hl.m.Prahy
Přečtení článku p. P. Kužvarta "Skoncujeme s velmi drahým tunelem" (MFD 9. 2.) je nesmírně zajímavé. Zajímavé proto, že reprezentuje určitý způsob myšlení. Způsob myšlení, který je mě poněkud vzdálen. Zejména proto, neboť si myslím, že výstavba vnitřního městského okruhu na níž P. Kužvart útočí je správná. Možná, že bych to měl vyjádřit jinak. Vždyť v životě neexistují řešení jenom černá anebo jenom bílá. Velmi často je třeba jít cestou menšího zla. A toto je ten případ menšího zla. Snad bych doporučil, že by se P. Kužvart měl občas projet automobilem po městě, po jeho centrální části. Obě části staré Prahy , Malou Stranu i Staré Město, vidím jako dopravou velmi ohrožené. Nevím, co má znamenat závěr článku P. Kužvarta, ve kterém naznačuje "své" řešení: "Přitom alternativní řešení existuje: je podstatně levnější, ohleduplnější". Pokud je tímto řešením rozsáhlejší používání např. jízdních kol nebo zákaz vjezdu osobních aut do některých částí centra města, není to příliš realistické. Myslím, že by ekologické organizace, které P. Kužvart zastupuje, měly úplně odkrýt karty. Měly by otevřeně říci, o co jim jde. Chybou pražské radnice je, že tento dialog dostatečně nerozvinula. Vždyť o výsledek tohoto dialogu se není třeba obávat. Občany jistě přesvědčí takové dopravní řešení, které je reálné a které může přitom významným způsobem ovlivnit dopravní situaci v Praze. Především zklidnění dopravy v její centrální části otevře cestu k záchraně cenných architektonických památek staré Prahy. Nejen já si myslím, že k omezení dopravy automobilů v centru může pomoci právě výstavba vnitřního městského okruhu. Po jejím dokončení a napojení vnitřního okruhu na silniční okruh na okraji (v severní části) města může dojít i cestou následného administrativního opatření k významnému omezení dopravy v centru. Řešení financování výstavby dalších částí vnitřního městského okruhu jistě nebude jednoduché, není však nedosažitelné. Za pět až šest let může být stavba hotova. Tedy zejména pokud nebude docházet k další obstrukci ze strany ekologických iniciativ. Heslo P. Kužvarta o "pražském Temelínu" ukazuje příští argumentaci i politiku ekologistů. Jestliže na dokončení jihozápadní části vnitřního okruhu města je dnes třeba cca 7,5 mld. Kč (v letošním rozpočtu je na stavbu k dispozici 3,3 mld. Kč), každé prodloužení doby dokončení stavby znamená další peníze navíc. Při, řekněme, čtyři či pětiprocentní inflaci v tomto roce, to bude znamenat téměř 200 mil. Kč navíc. Za tři roky výstavby to bude ještě podstatně více. P. Kužvart upozorňuje ve svém článku na některé dílčí věci oprávněně. Mám na mysli zejména špatný stav kanalizační stoky. To by se projektantovi jistě stát nemělo. Na druhou stranu nutno objektivně říci, že řada podkladů, které projektant obdrží od správců inženýrských sítí ve vztahu ke stavu životnosti sítí atp. se následně při "odkrytí" sítí liší a je nutné tyto vyvolané investice do stavby zahrnout. A jaká já vidím pro pražskou radnici východiska z této situace: 1. zahájit veřejnou diskusi s "ekologisty", při této diskusi přesvědčit většinu občanů Prahy o prospěšnosti výstavby vnitřního městského okruhu 2. urychleně připravit finanční aranžmá pro dokončení výstavby jihozápadní části vnitřního městského okruhu do konce roku 2003 a současně připravit i aranžmá financování investičně nejnáročnější, severozápadní části vnitřního městského okruhu. Také obě tyto aranžmá budou nepochybně doprovázeny veřejnou debatou.
Jiří Paroubek, náměstek primátora hl.m.Prahy
16. března 2001
16. března 2001