K novele živnostenského zákona

Ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček, ředitelka živnostenského odboru magistrátu Eva Novaková a šéfové pražských živnostenských úřadů dnes informovali novináře o problémech spojených s novelou živnostenského zákona. Tato zatím poslední velká novela živnostenského zákona z konce r. 1999 (zákon č. 356/1999 Sb.) zavedla od 1. 3. 2000 do živnostenského podnikání i postupu živnostenských úřadů řadu novinek. Kromě toho, že došlo k řadě přesunů mezi živnostmi volnými, řemeslnými, vázanými a koncesovanými, stanovila nové povinnosti stávajícím podnikatelům i těm, kteří teprve podnikat hodlají a budou podávat příslušné ohlášení živnosti či žádost o koncesi (předkládání dokladu o daňových nedoplatcích, předkládání dokladů o splnění zvláštních podmínek provozování živnosti – splnění podmínky odborné způsobilosti, předložení seznamu činností prováděných v rámci živnosti provozované průmyslovým způsobem, označení sídla, zajištění přebírání písemností v adrese sídla, doložení dokladů o vlastnickém nebo jiném právu k objektům nebo prostorám, ve kterém je umístěno místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo, zavedení pracovněprávního vztahu pro odpovědné zástupce, povinnost povoleného pobytu u většiny zahraničních fyzických osob, omezení živnostenského oprávnění délkou povoleného pobytu u těchto osob); zmíněná novela rovněž zmocnila vládu stanovit obsahovou náplň jednotlivých živností a seznam oborů živností volných. Tento seznam 124 oborů živností volných (nařízení vlády č. 140/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001. Dle přechodných ustanovení novely (bodu 25) pak měly živnostenské úřady do 3 let od účinnosti novely nahradit stávající průkazy pro živnosti volné novým průkazem živnostenského oprávnění po projednání s podnikatelem dle seznamu oborů živností volných. Což velmi zjednodušeně řečeno znamená, že podnikatelé s volnými živnostmi by měli všichni dostat nové "živnosťáky", ve kterých by bylo jejich podnikání zařazeno do některé ze 124 skupin definovaných a jednoznačně pojmenovaných státním předpisem. Od loňského roku upozorňují nejen, ale převážně, pražské živnostenské úřady na problematičnost citovaného ustanovení i samotného vládního nařízení. Upozorňují především na to, že zmíněné ustanovení prakticky nelze naplnit ať pro jeho nedostatky, neúměrné náklady na akci „nahrazování", krátkou lhůtu, tak pro prakticky nemožné pochopení přínosu celé akce ze strany podnikatelů a v neposlední řadě i úředníků samotných. Pro větší názornost je třeba stručně popsat, v čem celá akce spočívá. Vzhledem k tomu, že největší část živnostenských oprávnění v živnostech volných byla vydána pro živnost koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, je zvolen pro příklad tento předmět podnikání. Uvedená živnost se totiž v seznamu oborů živností volných (předepsaných) rozpadá do minimálně do 8 oborů jako jsou velkoobchod, maloobchod se smíšeným zbožím, specializovaný maloobchod, ale i maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny a další. Pokud nyní prakticky kterémukoliv obchodníkovi v rámci živnosti volné stačilo jedno oprávnění, nyní by např. trafikant, který prodává ve stánku, mohl mít oprávnění 3. To však v případě, že ohlašuje nově. Pokud by totiž jeho stávající oprávnění měl živnostenský úřad nahradit dle seznamu oborů, měl by se stát držitelem zmíněných osmi oprávnění. Zákon totiž počítá pouze s projednáním s podnikatelem, nikoliv však s tím, že si podnikatel vybere takový obor, ve kterém podniká a ostatní oprávnění v „obchodních„ oborech mu ze zákona zaniknou. Takže jednodušeji řečeno majitelka samoobsluhy, jejíž podnikání pokryje např. obor specializovaný maloobchod, se na živnostenském úřadu dozví, že její dosavadní živnost se rozdělila do osmi oborů a odnese si pro ně příslušná živnostenská oprávnění, pokud si sama nepožádá o zrušení těch, která nepotřebuje a živnostenský úřad je v samostatném řízení nezruší. Ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček shrnul situaci jednoznačně: „Zákon se nepodařil a osobně se domnívám, že situace, kterou vytvořil, má blízko k šikanování podnikatelů“. Jak dále řekl, Praha se proti tomu postupovat podle této novely zatím brání a hledá řešení v návrhu novely, kterou se pokusí prostřednictvím poslanců parlamentu prosadit. „Není to v tom, že by se živnostenské úřady v Praze bránily pracovat. Ale nechceme dělat práci, kterou považujeme za zbytečnou“. V této souvislosti upozornil na to, že v průběhu zhruba dvou let bude zřejmě připravena další novela živnostenského zákona, která všechny živnosti, které dnes mají úřady každému podnikateli rozepsat na několik živnostenských listů, bude opět přepisovat na jeden živnostenský list. Novaková k tomu dodala, že pokud nedojde nyní k úpravě zákona, nebudu zhruba tři roky dělat pracovníci živnostenských úřadů v Praze nic jiného, než výměny živnostenských listů. Náklady jen na poštovná a výměnu budou v Praze zhruba půl miliardy korun, v republice asi dvě miliardy, přičemž je to jen část nákladů. Takže fakticky jde o částky daleko vyšší, přičemž další náklady ponesou samotní podnikatelé. Pro ilustraci tam zazněly některé příklady. Například nejběžnější živnost – zprostředkování prodeje a koupě zboží – musí být podle nových pravidel rozepsána na osm samostatných živností se samostatnými „živnosťáky“. A pokud se podnikatel přestěhuje, musí si živnosťák vyměnit. Dnes měnil jeden a zaplatil 500 korun, teď jich bude muset vyměnit osm, každý za pět stovek. Navíc ho čeká další anabáze po úřadech, protože změny musí zanést do rejstříku a dalších požadovaných databází. Pracovníci živnostenských úřadů vesměs to, co po nich zákon požaduje, označili za absurdní. A shodli se v tom, že by měli dělat jinou práci – zlepšovat služby živnostníkům, provádět kontroly atd. Uvedli také řadu příkladů z praxe, kdy některé doposud jasně definované živnosti prakticky nelze do požadovaných „kolonek“ zařadit. Snad nejkouzelnější je případ podnikatele zabývajícího se výrobou jakési vakuové techniky, který „úředně spadá“ pod výrobu kartáčů a deštníků. Že na sebe úředník a podnikatel v takové chvíli koukají nevěřícně a ani jeden neví, co má říci, je asi logické. Praha také zatím živnostenské listy vyměňovat nezačala a podle nového zákona vydává jen nová živnostenská oprávnění. A věří v novelu zákona.Jak ředitel Zajíček uvedl, tento problém není specificky pražský, ale hlavní město pálí, vzhledem k počtu podnikatelů, nejvíce. Proto je to také Praha, která přichází s návrhem novely živnostenského zákona, který vylučuje celoplošnou výměnu dosavadních živnostenských oprávnění, ale zároveň umožňuje podnikatelům v případě, že o tuto výměnu projeví zájem, ji provést. Zpracovatelé návrhu jsou toho názoru, že podnikatelé jsou natolik schopní, aby se sami rozhodli, jak se svým stávajícím oprávněním naložit. Návrh pak přesně upravuje postup pro provedení výměny. Od původních požadavků a doporučení již nesměřuje návrh ke zrušení nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných, neboť od nového roku jsou dle tohoto seznamu vydávány nové průkazy živnostenských oprávnění. To však neznamená, že by se vládní nařízení nemělo výrazně přepracovat.S uplatněním návrhu novely souhlasila po projednání dne 19. 6. 2001 Rada hlavního města Prahy.V příloze uvádíme některé příklady, které nový zákon přináší.

Přílohy:
příloha-zivnost.rtf (pri)