K postupu likvidace nepoužitelných studní
Záměr vyřazení studní na území hlavního města z městského majetku schválila městská rada v březnu loňského roku jako součást likvidace nepoužitelné a nepoužívané technologie a staveb sloužících k provozování vodohospodářského systému. Radní Miloš Máša dnes informoval radu o dosavadním postupu prací. Pražská vodohospodářská společnost,a.s., která má zájem vyřadit majetek, který jako provozovatel vodohospodářské sítě nevyužívá, rozdělila 179 studní, jež navrhovala k likvidaci, do čtyř kategorií. A zahájila jednání s městem o dalším postupu, který v současnosti nesleduje fyzickou likvidaci studní, ale jejich vyřazení z městského majetku, změnu majitele a zajištění další správy.
Do 1. kategorie byly zařazeny studny veřejně nepřístupné, které budou nabídnuty majitelům pozemků. Dosud bylo osloveno 48 majitelů pozemků, na kterých je 23 studní. Dvacet vlastníků projevilo zájem o 8 studní, jeden majitel nemá o studnu zájem, 7 majitelů nebylo možné zjistit a 20 jich zatím nereagovalo.
Ve 2. kategorii je 129 veřejně přístupných studní, které budou nabídnuty městským částem. Z dvanácti dotčených městských části zatím reagovalo šest a čtyři z nich projevily o svěření studní zájem. O problematice studní budou 18. ledna jednat radní Miloš Máša a Zdeněk Kovářík s místostarosty městských částí, kteří by se měli urychleně vyjádřit.
Třetí kategorie obsahuje dvě podskupiny - jednak studny, které již fyzicky neexistují, a proto jsou navrženy k vyřazení z evidence. A dále studny, o které nikdo neprojeví zájem a nejsou vhodné k revitalizaci a které budou likvidovány. Likvidaci ovšem musí předcházet stavební řízení podle stavebního zákona.
Do čtvrté kategorie přejdou zbývající studny, které zůstanou majetkem města. Jde například o studnu na Malém náměstí, která byla v roce 1997 rekonstruována a napojena na veřejný vodovod a dalších 10 veřejně přístupných studní, které plní estetickou funkci.
Dořešení problému ztížilo přerušení řízení o vydání závazného stanoviska odborem památkové péče MHMP a pozdní reagování některých městských částí. Z toho důvodu rada prodloužila původně stanovený termín kategorizace studní o tři měsíce.
Radní Máša k současnému stavu doplnil, že zatím existuje stanovisko Pražského památkového ústavu, ze kterého vyplývá, že studny na území městské památkové rezervace je nutno zachovat.
Do 1. kategorie byly zařazeny studny veřejně nepřístupné, které budou nabídnuty majitelům pozemků. Dosud bylo osloveno 48 majitelů pozemků, na kterých je 23 studní. Dvacet vlastníků projevilo zájem o 8 studní, jeden majitel nemá o studnu zájem, 7 majitelů nebylo možné zjistit a 20 jich zatím nereagovalo.
Ve 2. kategorii je 129 veřejně přístupných studní, které budou nabídnuty městským částem. Z dvanácti dotčených městských části zatím reagovalo šest a čtyři z nich projevily o svěření studní zájem. O problematice studní budou 18. ledna jednat radní Miloš Máša a Zdeněk Kovářík s místostarosty městských částí, kteří by se měli urychleně vyjádřit.
Třetí kategorie obsahuje dvě podskupiny - jednak studny, které již fyzicky neexistují, a proto jsou navrženy k vyřazení z evidence. A dále studny, o které nikdo neprojeví zájem a nejsou vhodné k revitalizaci a které budou likvidovány. Likvidaci ovšem musí předcházet stavební řízení podle stavebního zákona.
Do čtvrté kategorie přejdou zbývající studny, které zůstanou majetkem města. Jde například o studnu na Malém náměstí, která byla v roce 1997 rekonstruována a napojena na veřejný vodovod a dalších 10 veřejně přístupných studní, které plní estetickou funkci.
Dořešení problému ztížilo přerušení řízení o vydání závazného stanoviska odborem památkové péče MHMP a pozdní reagování některých městských částí. Z toho důvodu rada prodloužila původně stanovený termín kategorizace studní o tři měsíce.
Radní Máša k současnému stavu doplnil, že zatím existuje stanovisko Pražského památkového ústavu, ze kterého vyplývá, že studny na území městské památkové rezervace je nutno zachovat.
16. ledna 2001
16. ledna 2001