K problému holubů žijících v Praze
Večerník Praha - 28.1.2003
Autor: JUDr. Helena Dobiášová
Holubi v Praze jsou volně žijící živočichové a v zásadě se tak na ně vztahuje obecná ochrana podle § 5 zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Holub jako zvíře, obratlovec, je mimo to chráněn proti týrání ve smyslu zákona č. 246/ 1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zmíněná obecná ochrana živočichů nevylučuje zásahy k jejich redukci. Tyto zásahy však mohou být podle § 5 odst. 2 zákona č. 114/ 1992 Sb., prováděny jen výjimečně, v konkrétních případech a za podmínek, podle příslušných zvláštních předpisů. Mezi tyto zvláštní předpisy patří zákon č. 166/ 1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, zákon č. 23/ 1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 102/ 1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Počet holubů v Praze není zcela konstantní a v podstatě závisí na úživnosti prostředí a doletové vzdálenosti. Kolísá v souvislosti s druhem pěstovaných plodin na okrajích města. Holubi se z velké vzdálenosti slétají do polních kultur a k napajedlům. V centru města je přirozená úživnost podstatně menší a holubi jsou zde z velké části odkázáni na krmení lidmi, případně i na zkrmování organických odpadů. Relativní dostatek potravy a možnosti hnízdění v centru města, bez většího, v přírodě běžného ohrožení, vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj jejich populace.
Přemnožení holubů ve městě přináší s sebou některé nežádoucí následky, jako je například znečišťování veřejných prostranství a objektů a v souvislosti s hnízděním v půdních prostorách také šíření roztočů. Holubi mohou být za jistých okolností eventuálně i přenašeči jiných škodlivých mikroorganizmů. Nezanedbatelná je i skutečnost, že vytlačují z hnízdišť drobné pěvce.
Problematiku znečišťování veřejných prostranství řeší konkrétně vyhláška hl. m. Prahy č. 8/ 1980 Sb. o čistotě na území hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů, která m. j. zakazuje znečišťování veřejných prostranství krmením ptactva. Nutno podotknout, že se tento zákaz vztahuje pouze na veřejná prostranství a na ty případy, kdy dochází k jeho znečišťování (např. vyhazování krmiva na chodník). Nejedná se tedy o obecný zákaz krmení ptactva.
Dosavadní směr řešení problematiky nepočítá s celkovým odstraněním holubů z města, což ani není reálné, ale s omezením dalšího jejich počtu "přirozenými" prostředky, omezováním hnízdních míst pomocí oprav střech, uzavírání půdních prostor, atd. Speciálním prostředkem je i vypouštění sokola stěhovavého, který na exponovaném místě především ruší holuby při hnízdění a plaší poletující hejna. Přijímání konkrétních řešení je v kompetenci příslušných městských částí, orgánů ochrany veřejného zdraví a veterinární péče.
Pokud jde o odchyt holubů, tento prostředek lze považovat jako zcela výjimečný a jeho použití je možné jen za podmínek, které jsou stanoveny v příslušných speciálních zákonech.
Otázky týkající se podmínek udržování čistoty a pořádku na území hl. m. Prahy lze směrovat na odbor infrastruktury města MHMP, Řásnovka 8, Praha 1. Obdobně lze takto kontaktovat i další příslušné orgány - ochrany veřejného zdraví (Hygienické stanice) a veterinární péče (Veterinární správa.
Autor: JUDr. Helena Dobiášová
Holubi v Praze jsou volně žijící živočichové a v zásadě se tak na ně vztahuje obecná ochrana podle § 5 zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Holub jako zvíře, obratlovec, je mimo to chráněn proti týrání ve smyslu zákona č. 246/ 1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zmíněná obecná ochrana živočichů nevylučuje zásahy k jejich redukci. Tyto zásahy však mohou být podle § 5 odst. 2 zákona č. 114/ 1992 Sb., prováděny jen výjimečně, v konkrétních případech a za podmínek, podle příslušných zvláštních předpisů. Mezi tyto zvláštní předpisy patří zákon č. 166/ 1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, zákon č. 23/ 1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 102/ 1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Počet holubů v Praze není zcela konstantní a v podstatě závisí na úživnosti prostředí a doletové vzdálenosti. Kolísá v souvislosti s druhem pěstovaných plodin na okrajích města. Holubi se z velké vzdálenosti slétají do polních kultur a k napajedlům. V centru města je přirozená úživnost podstatně menší a holubi jsou zde z velké části odkázáni na krmení lidmi, případně i na zkrmování organických odpadů. Relativní dostatek potravy a možnosti hnízdění v centru města, bez většího, v přírodě běžného ohrožení, vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj jejich populace.
Přemnožení holubů ve městě přináší s sebou některé nežádoucí následky, jako je například znečišťování veřejných prostranství a objektů a v souvislosti s hnízděním v půdních prostorách také šíření roztočů. Holubi mohou být za jistých okolností eventuálně i přenašeči jiných škodlivých mikroorganizmů. Nezanedbatelná je i skutečnost, že vytlačují z hnízdišť drobné pěvce.
Problematiku znečišťování veřejných prostranství řeší konkrétně vyhláška hl. m. Prahy č. 8/ 1980 Sb. o čistotě na území hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů, která m. j. zakazuje znečišťování veřejných prostranství krmením ptactva. Nutno podotknout, že se tento zákaz vztahuje pouze na veřejná prostranství a na ty případy, kdy dochází k jeho znečišťování (např. vyhazování krmiva na chodník). Nejedná se tedy o obecný zákaz krmení ptactva.
Dosavadní směr řešení problematiky nepočítá s celkovým odstraněním holubů z města, což ani není reálné, ale s omezením dalšího jejich počtu "přirozenými" prostředky, omezováním hnízdních míst pomocí oprav střech, uzavírání půdních prostor, atd. Speciálním prostředkem je i vypouštění sokola stěhovavého, který na exponovaném místě především ruší holuby při hnízdění a plaší poletující hejna. Přijímání konkrétních řešení je v kompetenci příslušných městských částí, orgánů ochrany veřejného zdraví a veterinární péče.
Pokud jde o odchyt holubů, tento prostředek lze považovat jako zcela výjimečný a jeho použití je možné jen za podmínek, které jsou stanoveny v příslušných speciálních zákonech.
Otázky týkající se podmínek udržování čistoty a pořádku na území hl. m. Prahy lze směrovat na odbor infrastruktury města MHMP, Řásnovka 8, Praha 1. Obdobně lze takto kontaktovat i další příslušné orgány - ochrany veřejného zdraví (Hygienické stanice) a veterinární péče (Veterinární správa.
28. ledna 2003
28. ledna 2003