K první etapě opravy Karlova mostu

V souladu se zákonem 199/94 Sb. byla vyhlášena obchodní veřejná soutěž pro výběr zhotovitele I. etapy opravy Karlova mostu, tj. v úseku od Malostranské věže ke schodišti na Kampu. Dne 18. 12. 2001 proběhlo otevírání obálek s nabídkami. Do konce února bude Radě hl. m. Prahy předložen ke schválení návrh členů komise pro vyhodnocení uchazečů této obchodní soutěže.

V souladu s Rozhodnutím odboru památkové péče MHMP, vydaným jako závazné stanovisko k projektové dokumentaci pro stavební povolení, „postup zásahů a odborné posouzení stavu jednotlivých částí mostní konstrukce budou sledovány odbornou nezávislou komisí, která bude zřízena ve spolupráci OPP MHMP, SÚPP, investora a projektanta.“

Vzhledem k široké diskusi projednal I. etapu opravy Karlova mostu na svém XVIII. zasedání 21. 1. 2002 také Poradní sbor primátora hl. m. Prahy pro architekturu, urbanismus a památkovou péči (PS). Věcného jednání se zúčastnilo reprezentativní zastoupení hostů z řad odborníků, projektantů a investora. PS vyslechl názory, které se často diametrálně lišily. Ocenil, že i přes tuto názorovou odlišnost, často způsobenou ne zcela přesnými informacemi o projektu, převládá snaha po věcném řešení v odborném dialogu. PS zkonstatoval, že ve věci I. etapy opravy Karlova mostu existuje shoda v tom, že oprava má být provedena šetrnou formou a realizační dokumentace projednána v souladu s památkovou péčí. Proto PS uvítal, že projekt a příprava realizace budou sledovány expertní pracovní skupinou, která si je vědoma závažné odpovědnosti a která by svou autoritou měla převážit jakýkoli potenciální jednostranný komerční nebo jiný zájem, kterým by bylo do opravy nevěcně zasahováno.

Obchodní veřejné soutěži na I. etapu opravy Karlova mostu, vyhlášené v roce 2001, předcházelo dlouhé období přípravných prací, oponentur a doplňujících, zpřesňujících průzkumů.

V letech 1976 – 94 bylo zpracováno 23 průzkumných a projektových prací, které jsou dokladem intenzivní a rozsáhlé odborné a expertní činnosti, zabývající se problematikou průzkumu, poruch a návrhem opravy Karlova mostu.
Výsledky dílčích průzkumů, odborných studií a prací byly shrnuty v podrobné pasportizaci poruch Karlova mostu ve Zprávě o doplňujícím stavebně technickém průzkumu pro VO Karlova mostu, zpracované PUDIS (1992) a následně v Odborném stanovisku k opravě a rekonstrukci Karlova mostu, zpracovaném ČVUT (1994), jež zahrnovala nejnovější výsledky laboratorních a průzkumných prací.
Tyto výsledky pak byly podkladem pro zpracování projektu Oprava Karlova mostu, I. etapa. Projekt prošel řádným řízením pro vydání stavebního povolení a tomuto řízení předcházela oponentura expertů, která určila jednu ze čtyř navržených variant opravy Karlova mostu.
V letech 1999 – 2000 byl proveden v rámci grantu Ministerstva kultury ČR Monitorování a hodnocení vnějších vlivů a účinků na Karlův most rozsáhlý doplňkový průzkum, na němž se podílely ČVUT, Masarykova univerzita, VUT Brno, GEOFYZIKA Brno, PUDIS, Klocknerův ústav, ARTESIA a TSK. Tento průzkum byl pak použit pro dílčí aktualizaci projektu a současně potvrdil správnost předchozích průzkumných prací. Objektivně byl prokázán výskyt závažných mechanických poruch, chemických a biochemických degradačních procesů, způsobených intenzivním zatékáním vody do tělesa Karlova mostu. (Projevy těchto poruch jsou v řadě případů vizuálně pozorovatelné.)
Dlouhodobé sledování v období více než 25 let dostatečně dokládá časový vývoj a pokračující rozvoj poruch a degradačních procesů.
Projekt Oprava Karlova mostu, I. etapa, který zahrnuje oblouky XIII. – XVI. A mostní pilíře založené na pevnině, má poskytnout dílčí informace, které nelze získat v rámci průzkumu bez větších zásahů do konstrukce Karlova mostu. Získané poznatky a zkušenosti budou následně využity při zpracovávání opravy Karlova mostu (II. etapa – oblouky I. – XII.).
I. etapa, která zahrnuje malou část mostu má umožnit také ověření navržených opatření a výsledků průzkumných prací.
Projekt I. etapy opravy nepředpokládá zásah do stávající historické kamenné konstrukce, ani do historických vrstev tělesa mostu. Cílem navržených opatření je zastavit mechanismy porušování kamenné konstrukce Karlova mostu tak, aby zůstal bez následných zásahů ve své současné podobě budoucím generacím.
Odklad provedení navrhované opravy znamená rozsáhlejší následné zásahy, (včetně výměny původních kamenných bloků apod.)

Je třeba uvést, že rozsáhlá, pětadvacetiletá expertní a odborná pozornost věnovaná opravě Karlova mostu klade nesmírnou odpovědnost na projektanty, investora, ale i oponenty, s nimiž je veden průběžný dialog a jimž je při závažnosti vztahu k tak důležité národní kulturní památce, jakou Karlův most bezesporu je u nás i v zahraničí, věnován patřičný prostor ke komunikaci. Proto také ti, kteří za opravu Karlova mostu nesou bezprostřední odpovědnost a oponentuře tento prostor poskytují, očekávají rovněž od druhé strany, přinejmenším, že svá odlišná stanoviska bude zdůvodňovat fundamentálně věcně, nikoli za účelem oponování za každou cenu z jiných motivací, ať již pouze subjektivních nebo mediálně přitažlivých.

Alena Bechtoldová
asistent primátora hl. m. Prahy