Kampa

Cestou od Karlova mostu přes náměstí Na Kampě se na jeho konci rozevře pohled do nevelkého parčíku, který však na relativně malé ploše necelé tři hektary poskytuje velké množství potěchy, ať už jde o tělo, či o duši.

Park je rozdělen dvěma hlavními osami v severojižním směru: jedna vede podél Vltavy, druhá podél Čertovky a při obou jsou vysázeny vzrostlé stromy – jírovce, javory a další exempláře, přičemž cestě blíž k Vltavě dominuje statný platan, který je vyhlášen za památný.

Na „vltavské“ straně je možné navštívit Muzeum Kampa, jinak též také Sovovy mlýny, kde v 15. století skutečně mlýny provozoval Václav Sova z Liboslavě a o čtyři sta let později je převzal, přebudoval a dále provozoval známý pekařský rod Odkolků.
Dnes se v modernizovaných prostorách nachází Muzeum moderního umění, přičemž stálou expozici zde má jeden z nejvýznačnějších českých modernistů 20. století, malíř František Kupka.

Ve stejném objektu je možno navštívit i restauraci a kavárnu s výhledem na Vltavu a protější břeh.

O pár kroků dále je zejména pro maminky s malými dětmi přístupné Komunitní a mateřské centrum Kampa a dětské hřiště s mnoha atrakcemi, které je otevřené od dubna do konce října od 8 do 19 hodin, od listopadu do konce března od 8 do 17 hodin. Pod hřištěm je zbudováno také veřejné WC.

O dalších pár metrů dále je možné ochutnat rybí speciality Rybářského klubu, který zde provozuje restauraci, a dál projít až do Vítězné ulice na smíchovské straně. Anebo se otočit do protisměru a projít stranu podél umělého řečiště zvaného Čertovka, původně však jmenovaného Rožmberská strouha podle majitele zdejších pozemků Viléma z Rožmberka. Současné pojmenování se odvozuje od domu U Sedmi čertů.

Čertovka pohání velké dřevěné kolo jako připomínku na zdejší mlýn Huť a fakt, že Kampa vznikla právě scelením několika původně mlýnských zahrad, jež byly zakládány spolu s mlýny, které zde byly budovány od 15. století jako jedna z prvních zdejších zástaveb.
U točícího se kola lze zajít přes lávku do menší kavárny Mlýnská nebo se o pár metrů dál projít přes most až k Nosticově zahradě, kde ve stejnojmenné ulici působí v budově Malého Nosticova divadla divadelní soubor Nablízko.

Pomalým návratem zpět k náměstí Na Kampě podél Čertovky lze dojít až k tzv. Werichovu domu, tedy domu, kde se v bydlení vystřídalo několik význačných osobností: tou první byl Josef Dobrovský, jemuž dům daroval hrabě Nostic, před domem je také Dobrovského pomník vytvořený podle prof. Tomáše Seidana.

Za 1. republiky zde žil akademik Zdeněk Wirth, mimo jiné autor publikace Zmizelá Praha, mapující historii Prahy a místa nebo objekty, které postupně z různých, zejména stavebních, důvodů přestávaly existovat. Na domě je instalována jeho busta stejně jako dalšího obyvatele v pořadí, kterým byl Jan Werich, podle něhož je nakonec dům lidově nazýván. Ve stejné době jako Werich žil ovšem o patro níže také básník Vladimír Holan.

V současné době je dům již několik let prázdný a hledá se možnost jeho dalšího využití.
V parku, který byl v letech 1947–1948 upraven do současné krajinářské podoby, se konají různé divadelní nebo umělecké akce, jako je galerie pod širým nebem, kdy jsou zde vystavována díla nepodléhající vlivům počasí, travnaté plochy jsou hojně využívány i k piknikům a lavičky k odpočinku.

Historie:

Původ názvu Kampa není příliš jasný, pochází buď ze slova campus neboli pole, planina, popřípadě od slova zákampí – stinné místo. Možná též podle majitele jednoho z domů, Tychona Gansgeba z Kampu.

Než však tu započala v 15. století první výstavba, bylo zde volné prostranství, na kterém vznikaly zahrady a o kterém se ale první zmínka objevila již v roce 1169 v zakládací listině kostela Maltézského řádu. Jeho výška se postupně zvedala spolu s tím, jak se zde usazovaly naplaveniny a navážky z Malé Strany a Hradčan, a až počátkem 17. století byly břehy jasně zformovány.

To už zde ale stály mlýny, k nimž přináležely pozemky – mlýnské zahrady, které byly později přeměněny na zahrady šlechtické. A tak se zde lze setkat s názvy jako Michnovská nebo Nosticovská zahrada, Odkolkovská (u jezu Kampa), na kterou navazuje Kaiserštejnská zahrada, která se vinula kolem Kaiserštejnského, v současnosti Lichtenštejnského, paláce.
V roce 1941 byly z těchto kdysi barokních, avšak již zanedbaných, pozemků odstraněny dělicí zdi, čímž vznikla jedna velká plocha, která byla o sedm let později upravena ve volně krajinářském stylu do současné podoby. 

Nejen park, ale i přilehlé náměstí v těsném sousedství Karlova mostu tvoří jeden z nejznámějších celků, nazývaných jednoduše Kampa, který proslul mimo jiné tím, že zde bydlelo mnoho význačných osobností kulturního života a obyvatelé Kampy tvořili svéráznou starousedlickou komunitu.

Místo proslulo i v dobách předlistopadových, kdy se na sousedním Velkopřevorském náměstí u tzv. Lennonovy zdi (zeď s portrétem Johna Lennona) scházeli tajně lidé protestující proti komunistickému režimu. Tato setkání byla pozorně monitorována tajnou policií a účastníci často perzekvováni.

Zdroj informací: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, PIS.